PROŽÍVÁNÍ OBĚTÍ JEDNÁNÍ S OBĚŤMI OBĚŤ TRESTNÉHO ČINU PROŽÍVÁNÍ OBĚTÍ JEDNÁNÍ S OBĚŤMI © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 POSTAVENÍ OBĚTI Oběť je pojem psychologický a viktimologický Pozůstalé po obětech chápeme též jako oběti trestných činů Trestní zákon zná jen pojmy „poškozený“ a „svědek“ Trestným činem trauma oběti jen začíná Vyšetřování, soudní projednávání věci apod. © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 POSTAVENÍ OBĚTI Potrestání pachatele kontra náprava škody Stát trestá pachatele za porušení zákona Nikoliv za způsobenou újmu konkrétní osobě Domáhat se nápravy škody musí oběti často sami a na své vlastní náklady Presumpce dobrého jména oběti Delikty na dětech, sexuální delikty © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 OBĚT V KONTAKTU S OČTŘ Ne/ochota oznámit t.č. a spolupracovat v průběhu vyšetřování Neoznámení Jedná-li se o „soukromou záležitost“ Poškozený nevěří, že policie s tím něco zmůže Oznámení Násilné t.č. Potřeba potvrzení např. pro pojišťovnu © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 OBĚT V KONTAKTU S OČTŘ Oběť – aktivní účastník trestního řízení POTŘEBUJE Informace Kroky ve prospěch oběti Práce s prožíváním oběti POSTTRAUMATICKÝ RŮST Posttraumatic growth © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

PSYCHICKÝ DOPAD NA OBĚŤ Primární viktimizace „primární rány“ Způsobené pachatelem Fyzické, psychické, materiální Sekundární viktimizace Výlučně psychické poškození Může vyústit ve zdravotní či materiální škody Důsledek zkušenosti oběti s reakcemi sociálního okolí Odborníci a osoby blízké MÉDIA Pochybování o věrohodnosti oběti Terciální viktimizace Dopad na širší sociální okolí Přetrvávající následky © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

PSYCHICKÝ DOPAD NA OBĚŤ Zlo způsobené jiným člověkem Většinou záměrně Nabourá představy o světě Nabourá představy o sobě samém Ztráta pocitu autonomie Ztráta pocitu důvěry Zážitek nenormality a strach z definitivního narušení psychického fungování Pozoruje své chování v průběhu činu i po něm Prožitek stigmatizace a zneuctění © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

PSYCHICKÝ DOPAD NA OBĚŤ Trauma typu I Klasické pojetí PTSD – jednotlivá extrémně traumatizující událost Trauma typu II Opakující se traumatizující události menšího rozsahu Např. DN, ST, zneužívání, válečné útrapy, zajetí ? Horší dopad na psychiku než trauma typu I ? Přetrvávají depresivní a úzkostné stavy Sklon k psychiatrizování obětí a příznaků © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 PROŽÍVÁNÍ OBĚTÍ Strach O život a zdraví sebe a svých blízkých Opětovné setkání s pachatelem Soudní jednání, výslech obhájcem, výslech pachatelem Stud Zahanbení, nedůstojnost, ponížení Obavy o vlastní zdravý rozum „Já se z toho zblázním“ Člověk pozoruje změny ve svém reagování a chování Obavy ze změny osobnosti „Už nikdy nebudu takový, jako před tím…“ Vina © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 REVIKTIMIZACE Člověk nebo místo se stane opakovaně obětí t.č. Nikoliv výjimka, spíš běžný jev Stejného nebo jiného Opakovaná viktimizace koreluje se zhoršeným sociálním přizpůsobením „Kariéra oběti“ Působí nesamostatně, pomalu, neopatrně, pasivně, bezbranně, nesebejistě, „snadná oběť“ © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 ZNÁSILNĚNÍ Patří mezi snad nejvíce psychologicky zkoumané t.č. Přetrvávají však stále pověry Oběti nemají tak samozřejmé postavení jako oběti jiných t.č. Rozdíl mezi typickou představou o znásilnění a skutečností Typickým pachatelem je osoba blízká (50% manžel či partner, 38% známý) Znásilnění osobou blízkou vzbuzuje nedůvěru vůči oběti © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 ZNÁSILNĚNÍ V průběhu činu dominuje strach o život Prožitek bezmocnosti a zlost Po činu dost velká část obětí „spolupracuje“ s pachatelem Je v šoku a má strach Navíc pachatel se může chovat vstřícně Po činu potřeba umýt se, převléci se, být na bezpečném místě, popřípadě svěřit se blízké osobě © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011

© kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011 FALEŠNÉ OBĚTI Falešné oběti Ví, že nejsou oběťmi Předstírají viktimizaci Motivací je zisk různého druhu Nepravé oběti Věří své viktimizaci Oběti „vytvořené“ odborníky Recovered trauma Potřebují odbornou pomoc, ale jiného druhu Duševní onemocnění SKUTEČNÉ OBĚTI, KTERÉ ČERPAJÍ KVALITNÍ ODBORNÉ SLUŽBY (TZV. „POUČENÉ OBĚTI“), MOHOU PŮSOBIT JAKO OBĚTI FALEŠNÉ © kpt. Mgr. Klára Zbořilová, PhD. 2011