impresionismus Impresionismus není ještě moderním uměleckým směrem, za počátek moderního umění považujeme až postimpresionismus. Zato zůstává impresionismus více než 130 let po svém vzniku obecně nejoblíbenějším uměleckým směrem. Chvějivé světlo a příjemná barevnost obrazů i příjemná nálada zachycených scén jsou dodneška působivé. Těžko si dnes dovedeme představit, že v roce 1874 byl sám název impresionismus použit jako posměšné označení zdánlivě nedokončených, nezřetelných a podle dobového vkusu nevzhledných maleb. Skutečnost, jak ji vnímáme kolem sebe, a její obrazy, jak je umělci či dnes třeba fotografové vytvářejí, se vzájemně ovlivňují.

VNÍMÁNÍ, PROŽITEK, POZNÁNÍ SVĚTA Prožitky, nálady, emoce, vzpomínky… Poznatky, informace, názory, postoje… rozum JÁ Svět kolem sebe vnímáme, prožíváme a posuzujeme. (1) Naše smysly nám zprostředkují setkání se skutečností v podobě počitků a vjemů. (2) Citové prožívání (3) má vliv nejen na naši náladu, ale ovlivňuje i naši paměť (4) Rozum (5) naše poznatky třídí, porovnává, zobecňuje. Jednotlivé složky poznání jsou vzájemně propojené (7, 8, 9), žádné naše setkání se světem se neodehrává jen v jedné rovině (10). city Počitky a vjemy smysly

…co bylo před impresionismem?..._ realismus Antonín Chittussi, Krajina city smysly smysly rozum rozum city …co bylo před impresionismem?..._ klasicismus rozum city Vybrali jsme tři obrazy, které vznikly v době, která je impresionismu historicky blízká. Jistě při jejich srovnání poznáme, která složka v každém z obrazů převládá (1, 2, 3, 4. 5) Klasicismus je založen na racionálním využití poznatků o umělecké tvorbě a jejím působení. (6, ) City, které vyvolává, jsou spíš z oblasti obecných ctností – vlastenectví, věrnost, úcta k ideálům, touha po poznání, (7) Smyslové působení díla není nijak zvýrazňováno.(8, 9). Romantismus) je naopak zaměřen na osobní, individuální city a prožitky. (10) Proti předvídatelné racionalitě zdůrazňuje neopakovatelnou překvapivost emocí, útočí na naše emoce a počítá se smyslovým prožitkem.(11) Realistický obraz (12, 13) zkoumá smyslovou podobu světa a racionálně volí srozumitelnou formu vyjádření. Citový prožitek přichází přirozeně, ale není záměrně vyvoláván (14, 15). smysly romantismus Francisco Goya Saturnus požírající své děti Jacques Louis David, Přísaha Horatiů

…počátky moderní krajinomalby… Namalovat svět, jak doopravdy vypadá, se malíři pokoušeli již od renesance. Co ale skutečně vidí naše oči? Obraz Vůz na seno, za který dostal John Constable v roce 1824 ve Francii uměleckou cenu, se stal pro svůj přirozený způsob podání reality vzorem pro mnoho malířů. Porovnejme jej s fotografií místa, kde byl pořízen. (3) Vidíme skutečnost tak jako malíř? (4) Nebo takovou, jak ji zachycuje fotografie? (6) Nebo ještě jinak? John Constable, Vůz na seno

Obrazy jsou malovány v přírodě, Snaha zachytit světelné proměny okamžiku Malba na bílém podkladu 19, století bylo dobou vynálezů a objevů. Novinkou byly kovové tuby s barvami, které umožňovaly malířům tvořit přímo v přírodě, v plenéru. Výzkumy v oblasti fyziky se zabývaly teoriemi barev a světla, fyziologie prohlubovala znalosti a fungování našich smyslů. Zatímco dříve se malovalo na šedý nebo hnědý podklad, což samo o sobě tlumilo barevnost obrazů, plenéroví malíři začali klást barvy na bílou plochu, která je prosvětlovala odspodu. Obrazy jsou malovány v přírodě, v plenéru Camille Corot, Most v Mantes

Vyjadřovací prostředky tradiční malby valér, modelace s použitím tmavých a světlých odstínů téže barvy přesná obrysová kresba lokální barva iluze objemu a prostoru Podívejme se ještě jednou do historie. (1) Zátiší s květinami je výřez z renesančního obrazu Hanse Memlinga ze 16. století. (2) Portrét papeže Inocence X. namaloval Diego Velázquez v období baroka ve století 17., stejně jako Vilhelm Claes Heda svoje zátiší. Všechny tyto obrazy mají společné rysy : jsou vystavěny na přesné kresbě (4), tak, že bychom obraz mohli převést do linkové kresby tužkou. Barevné řešení dodržuje lokální barvy předmětů.(5) Barevné stínování využívá tzv. valéry, odstíny téže barvy, zesvětlené bílou nebo ztmavené přidáním černé nebo hnědé. Že se barva předmětu (lokální barva) pro naše oko mění pod dopadem světelných paprsků, věděli již malíři v antice. V renesanci přidali znalost perspektivy a přesnou kresbu. Namalovat odstíny a odlesky barev tak, aby vznikla iluze objemu a prostoru , dovedli dokonale právě barokní mistři. konstrukce prostoru kresbou

Édouard Manet, Bar ve Folies Bergère Vidíme, protože je světlo. Barva je světlo o určité vlnové délce. Všechno, co vidíme, jsou jenom barvy. Přesný tvar viděnému dodává náš rozum a naše zkušenost.Naše oko je nevinné – neví, na co se dívá. Takto asi uvažovali malíři, směřující svou tvorbou k impresionismu. Jistě je krásné přesnou kresbou vytvořit iluzi prostoru a tvaru v ploše obrazu – ale co když se díváme do zrcadla, v němž se odrážejí zářící plynová svítidla (2) a šperky a květiny (3) a odlesky na sametovém kabátku servírky(4)? Naše oči to vidí, ale namalovat to musíme jinak, než bylo dosud zvykem. Édouard Manet, Bar ve Folies Bergère

William Turner Neohrožený, tažený k poslednímu kotvišti V roce 1870 válčila Francie s Pruskem a někteří umělci se uchýlili za moře do Anglie. Setkání s obrazy anglického romantického malíře Williama Turnera, který se již o třicet let dříve pokoušel zachytit světelné proměny atmosférických jevů, přesvědčilo začínající impresionisty o tom, že zkoumání smyslové podstaty malířství je dobrá cesta. Déšť, mlha a rychlost William Turner Otrokářská loď v bouři

1874 1872 L´IMPRESSION, SOLEIL LEVANT CLAUDE MONET Obraz, který dal mimoděk impresionismu jméno. (2) Claude Monet (3, 4, 5) jej namaloval v roce 1872 po setkání s obrazy Williama Turnera, které mu dodaly odvahu k dalším experimentům se záznamy zrakových vjemů. Neurčitost obrysů, která tolik podráždila Monetovy současníky, jsme se již dávno naučili vnímat jako součást mlhavé ranní nálady obraz. CLAUDE MONET

Hlavní znaky impresionismu volná kompozice tvary bez obrysové linie bez černé barvy dělený rukopis, volné barevné skvrny Zrakový vjem nehodnotí, netřídí. Jakou barvu mají šaty dívky na Monetově obraze? Jsou bílé, smetanové, růžové? Ve slunečním světle je vidíme s malířem právě takto. Až slunce zmizí za mrakem, pravděpodobně změní barvu nejen šaty, ale i tráva okolo a určitě i slunečník. Muž na Renoirově obraze jistě nemá strakaté sako. Slunce proniká korunami stromů a světelné skvrny se chvějí na všem, co pod stromy vidíme. Vše je v pohybu, šaty vlají, tráva se vlní, houpačka se pohybuje. Kdybychom uzavřeli tvary do pevného obrysu, pohyb by se zastavil. Impresionismus k vyjádření pohybu a proměny používá: malbu ve volných skvrnách, dělený rukopis (6), vymezení tvaru jen barvou, bez pevného obrysu (7), barevně proměnlivé plochy, měnící se s osvětlením (8), kompozici, která připomíná fotografické momentky (9). Hlavní inspirací impresionistů bylo světlo, proto se i nejtmavší místa obrazů snažili malovat bez použití černé barvy. Černá ý proměnlivá barva v ploše Claude Monet Dívka se slunečníkem Auguste Renoir Houpačka

…svět v každé chvíli jiný… Místo hospůdky, z níž Claude Monet pozoroval průčelí katedrály, dnes v Rouenu sídlí cestovní kancelář. ( 1, 2, 3, 4, 5) Série obrazů byla inspirována proměnami kamenného průčelí v různém osvětlení a za různého počasí. V době, která pevně věřila v možnost konečného poznání světa, bylo Monetovo systematické zkoumání světelných proměn vzhledu věcí přijímáno jen jako estetická libůstka. Dnes už víme, že svět jako celek není poznatelný a že nástroje poznání zásadně ovlivňují jeho povahu. Ani fotografie tak není skutečností samou, je jen jedním z jejich mnoha možných obrazů. Claude Monet, Katedrála v Rouenu

…lidské tělo, tvář, vlasy, šaty, pleť… … a jejich podoby a proměny… Auguste Renoir …lidské tělo, tvář, vlasy, šaty, pleť… … a jejich podoby a proměny… Edgar Degas Starším kolegou impresionistů, který je začátcích inspiroval volnou světelnou malbou, byl Edouard Manet. Impresionismus nebyl jednotné hnutí. Každý malíř si hledal svoji cestu. Jediným, kdo zůstal impresionistou celý život, byl Claude Monet. Edgar Degas zachycoval okamžiky ze zákulisí baletního divadla, ale ve svém zaujetí pro pohyb lidského těla se neobešel bez linie. Edouard Manet

…krajina, obloha, koruny stromů, tráva, voda, slunce a stíny… Claude Monet …krajina, obloha, koruny stromů, tráva, voda, slunce a stíny… Auguste Renoir Camille Pissarro

Mary Cassatová Berthe Morisotová Dnes je umělkyně, výtvarnice, běžné ženské povolání. Impresionisté viděli ženu raději v jejích tradičních rolích – jako manželku, matku, milenku, případně krásnou a mlčenlivou múzu. Přesto se mezi nimi prosadily dvě pozoruhodné malířky. Američanka Mary Cassatová a Francouzka Berthe Morisotová. . Berthe Morisotová

Václav Radimský Antonín Slavíček Impresionismus je dodnes přitažlivým stylem pro komerční umělce. Ve své době se v českých zemích příliš neprosadil, čeští malíři měli jiné zájmy. Antonín Slavíček a Václav Radimský pochopili impresionistické principy každý svým způsobem.

L. Kitzbergerová Gymnázium Na Zatlance 2006 Impresionismus je dodnes přitažlivým stylem pro komerční umělce. Ve své době se v českých zemích příliš neprosadil, čeští malíři měli jiné zájmy. Antonín Slavíček a Václav Radimský pochopili impresionistické principy každý svým způsobem.