Říše : Živočichové - Animalia Podříše: Mnohobuněční - Metazoa A Oddělení: Diblastika

Charakteristika: mají dva zárodečné listy - ektoderm a entoderm nelze rozlišit hlavovou a trupovou část pohybují se obvykle jen v larválním stadiu dospělci žijí přisedle, někteří tvoří kolonie zpravidla radiální souměrnost vločkovci a houby mají těla nesouměrná

Rýhování vvajíčka - vývoj gastruly Oplozené vajíčko = zygota Morula Blastula Gastrula

Kmen 1: Vločkovci (Placozoa) velmi jednoduchá tělesná stavba Vločkovec plazivý Kmen 1: Vločkovci (Placozoa) velmi jednoduchá tělesná stavba jako dvouvrstvé ploché vločky na hřbetní straně svrchní epitel s bičíkatými buňkami, břišní strana ze žláznatých a cylindrických vstřebávacích buněk, schopnost fagocytózy, vylučují trávicí enzymy rozmnožování nepohlavní příčným dělením teplá moře živí se řasami a prvoky, příjem potravy – vyklene se spodní strana do tvaru gastruly zástupci: Trichoplax adhaerens – vločkovec plazivý – Rudé moře

Kmen 2: Houby (Porifera) ustrnuly na úrovni gastruly dospělci jsou zcela nepohybliví, často tvoří kolonie nemají svalstvo, ani cévní a nervové ústrojí dýchají celým povrchem těla tělo je tvořeno ektodermem – funkce krycí entodermem uvnitř z límečkovitých buněk s trávicí funkcí mezi vrstvami je rosolovitá hmota mezenchym centrální oskulární dutina – uprostřed spojena s okolím postranními otvůrky ostiemi (vodu vedou do těla)a jedním vyvrhovacím otvorem osculum (vylučuje zplodiny a přebytečnou vodu) potravu od límečkovitých buněk roznášejí amoebocyty schopné fagocytózy a měňavkovitého pohybu0

Vnitřní oporu hub tvoří skleroblasty – jehlice sklerity - uhličitan vápenatý a oxid křemičitý spongoblasty tvoří pružná spongiová vlákna archeocyty slouží k tvorbě pohlavních buněk – hermafroditi Rozdělení hub podle postavení límečkovitých buněk límečkovité buňky entodermu vystýlají centrální dutinu – typ askonní, límečkovité buňky vystýlají postranní dutinky – typ syconní, límečkovité buňky entodermu jsou plně vnořeny do ztloustlé stěny a jsou vzájemně propojeny kanálky – typ leuconní

Houba rybniční a jehlice Řez houbou a gemulí houby říční

Rozmnožování hub: rozmnožování nepohlavní – vnějším pučením – vznikají kolonie, často nelze jedince odlišit rozmnožování nepohlavní – vnitřním pučením - u sladkovodních hub k přečkání nepříznivého období zimy, v mezenchymu se tvoří shluky buněk archeocytů, obalí se dvojitou vrstvou sponginu se vzduchovou mezivrstvou, obal bývá vyztužen jehlicemi amfidisky – zárodky jsou gemule a na jaře ze ztenčeného místa  porusu uvoní archeocyty do vody

rozmnožování pohlavní – hermafroditi - pohlavní buňky se tvoří v mezenchymu, spermie do vody, proudem se dostávají k jinému jedinci, zachytí se na límečkovitých buňkách a jejich tělem pronikají do mezenchymu, kde oplozují zralá vajíčka, rýhováním ze zygoty vzniká larva amfiblastula – volně plave, na jednom pólu má bičíkaté buňky jako základ entodermu a druhý pól jsou velké buňky pro nový ektoderm obrvená část přisedá a pak se vchlípí invaginací na úroveň gastruly, prvoústa zanikají a oskulum se prolomí na opačném pólu. Ve stěně se tvoří kanálky a mezenchym.

Houby vápenaté - mořské, v mezoglei jsou jehlice z uhličitanu vápenatého, kolonie Houba voštinatá

Houby rohovité - tělo vyztuženo křemičitanovými krystaly a oporná kostra je tvořena spongiovými vlákny bez jehlic, běžné ve Středozemním moři Houba mycí Houba koňská

Neptunův pohár Houba pletená – Venušin koš Houby křemičité - jehlice z oxidu křemičitého, teplá moře, jehlice jsou trojosé nebo čtyřosé

Houba říční Houby křemičité Houba rybniční - gemule

Velký bariérový útes

Kmen 3: Žahavci (Cnidaria) vodní živočichové, žijí v mořích a do sladkých vod nebo brakických vod pronikly některé druhy až druhotně paprsčitá souměrnost, mezi ektodermem a entodermem je vrstva rosolovité hmoty – mezoglea – s opornou funkcí mají slepě končící trávicí dutinu – láčku - Láčkovci během existence se střídá pohyblivé(medúza) a nepohyblivé (polyp) stadium – rodozměna = metageneze Rozmnožování - žahavci

Třída 1: Polypovci (Hydrozoa) převládá stadium polypa tělo rozlišeno na nožní terč, vlastní tělo s ústním terčem – peristom, chapadla regenerační schopnost trávení je extracelulární – enzymy v láčce natráví potravu, nestrávené zbytky jsou vyvrhovány zpět přijímacím otvorem stadium hydromedúzy u sladkovodních zástupců chybí, vyskytuje se jen u mořských polypovců – medúza je čtyřčetně souměrná, drobná, má vytvořenu plachetku velum, tvoří vyklenutý zvon, do vnitřního prostoru vede zužující se vchod subumbrella, plachetka působí jako tryska při pohybu vypuzením vody rozmnožování je běžné nepohlavní pučením, mořské druhy pohlavně – gonády jsou ektodermálního původu

zástupci: nezmar hnědý – dlouhá stopka a chapadla mnohonásobně přesahují délku těla, sladkovodní nezmar zelený – 10 mm, 8 chapadel, v symbióze s řasami zoochlorelami, sladkovodní medúzka sladkovodní – ve Vltavě, v přehradních nádržích, živí se mikroplanktonem, zachovala si rodozměnu trubýši - měchýřovka vznášivá (portugalská) –portugalská galéra– mnohotvárné kolonie plovoucích živočichů až 30m dlouhé, členové mají zachovánu jen část těla, vzájemně jsou propojeni stvolem s trávicí dutinou, horní část kolonie je tvořena pneumatoforem – plovoucími vaky – při pohybu na moři vliv větru, pod ním jsou medúzomy se silnou svalovinou pro aktivní pohyb, daktylozoidi se žahavými buňkami zachycují potravu, gonozoidi zajišťují rozmnožování – výhradně pohlavní, gasterozoidi zajišťují trávení potravy – i ryby, nebezpečná

Nezmar opásaný Nezmar obecný Nezmar zelený

Nezmar zelený

Medúzka sladkovodní

Trubýši Měchýřovka portugalská

Třída 2: Medúzovci (Scyphozoa)

Talířovka ušatá

Talířovka svítivá

Kořenoústka plicnatá

Kalichovka

Čtyřhranka středomořská Čtyřhranka Fleckerova

sasanka

Sasanka koňská

Sasanka měnivá

Sasankovec jeskynní Sasankovec Savagliův

Korálovník zelený

Rohovitka růžkatá

Korál červený

END © Mgr. Zuzana Staňková, 2006