Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu. Somatologie 1. ročník
Regenerační schopnost tkání DIFERENCIACE – rozlišení – umožňuje hojení, obnovu a náhradu – REGENERACI poškozené tkáně Faktory ovlivňující regeneraci tkání: 1. cévní zásobení – výživa tkáně – přísun stavebních látek, odvod zplodin 2. schopnost buněk se dělit
Epitely Hojí se velmi dobře a rychle Jejich buňky se dobře dělí – hlavně na okrajích defektu a přerůstají přes ránu a její plochu Bohaté cévní zásobení – urychluje buněčné dělení Malou regenerační schopnost má smyslový epitel – neobnoví svou funkci úplně
Pojiva Regenerace dle typu cévního zásobení Vazivo: Hojí se rychle a dobře Do novotvořeného vaziva prorůstají cévy a fibrocyty – rychle se dělí a produkují vlákna a mezibuněčnou hmotu Vzniká bělavá a pevná vazivová jizva – např.zhojená rána na kůži
Pojiva Chrupavka: Je bezcévnatá Defekty se vyplňují pomalu – u hyalinních je poškození trvalé Je nahrazena v defektech neplnohodnotnou vazivovou tkání Kost: Dobře cévně zásobená, ale tvrdá (mineralizovaná) – zhoršený přestup látek do kosti Zlomená kost – poškození cévy zásobující kost – vznik vazivových buněk – vyplnění defektu vazivem – ukládání minerálních látek do vaziva – pevná kost = SVALEK Hojení je velmi pomalé – postupné zatěžování
Svaly Svalovina je nahrazena dělícími buňkami vaziva, která vlákna spojí = vazivová jizva Jizva je pevná, ale nefunkční – neschopnost obnovy Schopnost dělení má jen hladká svalovina
Nervy Dobré cévní zásobení, ale malá regenerační schopnost – ztráta brzy po narození – ztráta schopnosti se dělit u neuronů Poškozené buňky – rozpad – náhrada gliovými buňkami Nervové výběžky – hlavových a míšních nervů při zachování myelinové pochvy – možnost obnovy – pomalé, nikdy úplné Periferní výběžky nervů – pokud dojde ke zničení celého neuronu – trvalé poškození
Zevní a vnitřní prostředí organismu Organismus se musí přizpůsobovat změnám zevního prostředí, aby udržel stálé vnitřní prostředí HOMEOSTÁZA – stálost vnitřního prostředí Je udržována regulačními mechanismy, z nichž nejdůležitější jsou: endokrinní a nervový systém
Vnitřní prostředí: Krev Míza Tkáňový mok Je to tekuté prostředí organismu, hlavní součástí je voda – prostředí vodných roztoků
Zevní prostředí: Zajišťuje podmínky nutné pro existenci organismu Teplota prostředí Přívod O2, odvod CO2 Přívod H2O, živin, minerálních látek a vitamínů – uvolňování katabolitů do prostředí
Zevní a vnitřní prostředí organismu Pokud dojde k porušení mezi zevním a vnitřním prostředím – nastává SMRT
Společenské prostředí: Vliv na člověka Určuje vzájemné vztahy mezi lidmi HOLISMUS – člověk je BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ celek