DIVADLA MALÝCH FOREM Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Divadla malých forem Označení DUM VY_32_INOVACE_01_2_08 Autor Mgr. Radek Šipula Datum 19. 5. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a umění Vzdělávací obor Jazyk český Tematický okruh Divadlo Ročník 4. ročník, oktáva

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ: od poloviny 50. let se začalo i v divadelním životě pozitivně projevovat postupné uvolňování CENZURY dramaturgické plány mnohých divadel se postupně odkláněly od dříve povinných IDEOLOGICKÝCH her napomohl tomu i fakt, že se do vedení těchto divadel začaly vracet osobnosti, které v průběhu posledního desetiletí musely z politických důvodů svou divadelní činnost přerušit vedle klasických KAMENNÝCH DIVADEL zaznamenaly v tomto období velký rozvoj také FILM a především tzv. DIVADLA MALÝCH FOREM, která mohla na počátku 60. let vznikat nejen díky měnícímu se politickému klimatu, ale také díky liberálnější legislativě

VYSVĚTLENÍ POJMU: DIVADLA MALÝCH FOREM vznikala především jako opozice k OFICIÁLNÍM KAMENNÝM DIVADLŮM proti budovatelskému patosu, prázdnotě velkých slov, frázím a úzce vymezené kulturní orientaci, působila na tehdejší diváky jako balzám jejich vznik souvisel jednak s proměnou společenského a kulturního klimatu v tehdejším ČESKOSLOVENSKU, jednak se změnou myšlení mladé generace. tato divadla vycházela z formy tzv. TEXT - APPEALU, což je označení pro divadelní představení na bázi MODERNÍHO KABARETU v 60. letech 20. století se divadla malých forem rozdělila na dva základní typy, na malé formy KABARETNÍHO TYPU a tzv. DIVADLA POEZIE oba tyto proudy navazovaly na tradice české meziválečně avantgardy v 70. letech nastala nová situace a obě linie se spojily do otevřeného žánru, pro který se začal používat termín NETRADIČNÍ AUTORSKÉ DIVADLO

TERMÍN TEXT – APPEAL: DIVADLA MALÝCH FOREM vycházela z formy tzv. TEXT - APPEALU, což je označení pro divadelní představení na bázi MODERNÍHO KABARETU hlavním rysem takového představení je působení na diváka textem, ať už zpívaným, čteným nebo vypravovaným slovo TEXT - APPEAL vytvořil ze slova sexappeal divadelník Ivan VYSKOČIL a znamenalo přitažlivost textů

DIVADLA MALÝCH JEVIŠTNÍCH FOREM: zpočátku byla většinou POLOPROFESIONÁLNÍ a jejich repertoár byl založen na prvcích studentské recese a nejrůznějších dramatických formách (hudba, tanec, poezie a kabaretní složky) tato netradiční divadla tvořila svůj repertoár v těsném kontaktu s hledištěm a často využívala IMPROVIZACI a přímou KOMUNIKACI s DIVÁKY byla to divadla AUTORSKÁ, což znamená, že si autoři psali nové hry speciálně pro své divadlo a často v nich vystupovali i jako herci důležitým výrazovým prostředkem DIVADEL MALÝCH FOREM jsou humor, vtipné dialogy a slovní hříčky

PŘEHLED NEJZNÁMĚJŠÍCH DMF: VIOLA REDUTA DIVADLO NA ZÁBRADLÍ SEMAFOR STUDIO Y ČINOHERNÍ KLUB DIVADLO ZA BRANOU HUSA NA PROVÁZKU DIVADLO JÁRY CIMRMANA VEČERNÍ BRNO

VIOLA poetická kavárna VIOLA se nachází na NÁRODNÍ třídě na této scéně působil na počátku 60. let například český beatnik Václav HRABĚ fotografie poetické KAVÁRNY VIOLA

REDUTA roku 1958 bylo v období postupného politického uvolňování založeno v prostoru bývalé noční vinárny malé divadélko REDUTA se tak stala prvním z nové vlny rodících se MALÝCH DIVADEL, která významně ovlivnila divadelní vývoj své doby začínala tu řada významných osobností, k nejznámějším patří Pavel KOPTA, Jiří SUCHÝ, Jiří ŠLITR, Ivan VYSKOČIL, Jan VODŇANSKÝ či Petr SKOUMAL fotografie REDUTY

DIVADLO NA ZÁBRADLÍ své jméno dostalo podle uličky vedoucí z ANENSKÉHO náměstí na nábřeží 1]

DIVADLO NA ZÁBRADLÍ u jeho zrodu stáli čtyři divadelníci: Helena PHILIPPOVÁ, Jiří SUCHÝ, Vladimír VODIČKA a Ivan VYSKOČIL první hrou bylo 9. prosince 1958 leporelo KDYBY TISÍC KLARINETŮ činnost tohoto divadla je spojena s celou řadou významných osobností, dramaturgem divadla byl Václav HAVEL, působili tu i vynikající režiséři Jan GROSSMAN a Petr LÉBL 2]

SEMAFOR svoji činnost zahájil 30. října 1959 mezi DIVADLY MALÝCH FOREM představoval SEMAFOR naprostý vrchol 3] 4]

SEMAFOR je spojen se jmény Jiří SUCHÝ a Jiří ŠLITR 5] 6]

STUDIO YPSILON vzniklo v roce 1963 v LIBERCI zakladatelem byl Jan SCHMIDT v roce 1978 přešla YPSILONKA do PRAHY a jejím domovem se stalo divadlo ATELIÉR ve SPÁLENÉ ulici 7]

ČINOHERNÍ KLUB historie ČINOHERNÍHO KLUBU začala roku 1965, kdy se dva bývalí spolužáci z pražské DAMU rozhodli vytvořit novou osobitou scénu, která by popírala zaběhnuté principy divadla těmito spolužáky byli dramaturg Jaroslav VOSTRÝ a režisér a dramatik Ladislav SMOČEK 8]

DIVADLO ZA BRANOU v roce 1965 ho spoluzaložili herec a režisér Otomar KREJČA, dramaturg Karel KRAUS a dramatik Josef TOPOL po invazi vojsk VARŠAVSKÉ SMLOUVY podepsal Otomar KREJČA petici 2000 SLOV, a proto byl v roce 1970 vyloučen z KSČ navzdory protestům mezinárodní veřejnosti bylo divadlo normalizačním režimem roku 1972 nekompromisně zlikvidováno

HUSA NA PROVÁZKU divadlo funguje od roku 1967, kdy ho založila skupina amatérských divadelníků z JAMU pod vedením Bořivoje SRBY název je inspirovaný sborníkem Jiřího MAHENA HUSA NA PROVÁZKU není klasickou činohrou, operetou, muzikálem, pantomimou, kabaretem či malou jevištní formou, z každého z uvedených žánrů si totiž vybírá to podstatné a neomezuje se námětově, prostorově ani žánrově 9]

DIVADLO JÁRY CIMRMANA je spojeno s autorskou dvojicí Zdeněk SVĚRÁK a Ladislav SMOLJAK hlavním hrdinou je imaginární všeuměl Jára CIMRMAN hry tohoto divadla mají zcela svébytnou poetiku založenou na mystifikaci a intelektuálním humoru, který parafrázuje vědecký jazyk a ironizuje akademické prostředí

VEČERNÍ BRNO Satirické divadlo, které v BRNĚ existovalo v letech 1959 - 1992. Hvězdnými hodinami souboru se stala především léta l962 - 1964. Co do významu se za prvých pět let existence odehrálo ve VEČERNÍM BRNĚ nepoměrně víc, než za zbývající léta existence. Satirické divadlo VEČERNÍ BRNO mělo to, po čem marně volali pražští kritici a po čem prahlo publikum, tj. nezaměnitelnou výraznou režisérskou osobnost (Evžen SOKOLOVSKÝ), nezaměnitelně „své„ herce a zpěváky, na které se tzv. chodilo (Lubomír ČERNÍK, Ladislav SUCHÁNEK či Ljuba HERMANOVÁ), ale především „své„ autory, kteří byli se souborem spjati a kteří pro divadlo psali tzv. „na tělo„ (Vladimír FUX, Miroslav SKÁLA, Vlastimil PANTŮČEK či Milan UHDE)

NĚCO K ZAMYŠLENÍ: Ve které období u nás začala vznikat tzv. DIVADLA MALÝCH FOREM? Co se tehdy v naší společnosti změnilo? Vysvětlete podstatu DIVADEL MALÝCH FOREM. Vyjmenujte alespoň čtyři takové scény.

ODPOVĚDI NA OTÁZKY: První začala vznikat na přelomu 50. a 60. let - většina v průběhu 60. let. Jejich vznik souvisel zejména se změnami společenského a kulturního klimatu v tehdejším ČESKOSLOVENSKU a se změnou myšlení mladé generace. Tato divadla vycházela z formy tzv. TEXT - APPEALU, což je označení pro divadelní představení na bázi MODERNÍHO KABARETU. zpočátku byla většinou POLOPROFESIONÁLNÍ a jejich repertoár byl založen na prvcích studentské recese a nejrůznějších dramatických formách (hudba, tanec, poezie a kabaretní složky). Tato netradiční divadla tvořila svůj repertoár v těsném kontaktu s hledištěm a často využívala IMPROVIZACI a přímou KOMUNIKACI s DIVÁKY, byla to divadla AUTORSKÁ, což znamená, že si autoři psali nové hry speciálně pro své divadlo a často v nich vystupovali i jako herci SEMAFOR, DIVADLO NA ZÁBRADLÍ, ČINOHERNÍ KLUB, VIOLA, REDUTA . . .

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 1] - NEUVEDEN. 800px-Divadlo_Na_Zábradlí commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Divadlo_Na_Zábradlí.jpg 2] - NEUVEDEN. JanGrossman commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/JanGrossman.jpg 3] - NEUVEDEN. 800px-Prague_Alfa_palace_extension_1930_3 commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prague_Alfa_palace_extension_1930_3.JPG 4] - NEUVEDEN. 800px-Divadlo_Semafor_v_pasazi_Alfa commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Divadlo_Semafor_v_pasazi_Alfa.jpg

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 5] - NEUVEDEN. Jiri_suchy commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jiri_suchy.jpg 6] - NEUVEDEN. Jiří_Šlitr commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jiří_Šlitr.jpg 7] - NEUVEDEN. 800px-VŠ_Obchodní_a_Ypsion commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:VŠ_Obchodní_a_Ypsion.jpg 8] - NEUVEDEN. 800px-Praha_Činoherní_klub commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha_Činoherní_klub.jpg

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 9] - NEUVEDEN. 450px-Divadlo_Husa_na_provázku_(6036) commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Divadlo_Husa_na_provázku_(6036).jpg KOLEKTIV, MENCLOVÁ, Věra a VANĚK, Václav: Slovník českých spisovatelů. 2., rozšířené vydání. Praha: Libri, 2005. 832 s. ISBN 80-7277-179-5 KARPATSKÝ, Dušan: Malý labyrint literatury. 4. vydání. Praha: Albatros, 2008. 600 s. ISBN 978-80-00-02154-6 JUST, Vladimír: Z dílny malých scén. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1989. 316 s. ISBN 80-204-0037-0 JUST, Vladimír: Divadlo v totalitním systému. 1. vydání. Praha: Academia, 2012. 679 s. ISBN 978-80-200-1720-8 ČERNÝ, František: Kapitoly z dějin českého divadla. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 410 s. ISBN 80-200-0782-2