Endosymbiotická hypotéza

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
Advertisements

1.E Biologie.
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Fylogeneze organismů a člověka
Molekulární fylogenetika primárních endosymbiontů hmyzu
Obecná biologie.
2.3. Evoluce eukaryotické buňky
STRUKTURA BUŇKY.
Složení živých soustav
40. Výročí naší školy 1974–2014.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
METABOLICKÁ SYMBIÓZA NA POČÁTKU EUKARYOT
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
BUŇKA - popis základních částí a jejich funkce – část 1.
Mikrobiologie vody... výskyt, význam, detekce bakterií ve vodách
OKNA VESMÍRU STÁLE DOKOŘÁN Podněty k TV seriálu: 1979 – 1980 Vladimír Železný – T Magazín 1981STV Jaroslav Čorba, Ján Slovák 1982 – dílů á 26 minut.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Základy přírodních věd
Charakteristika skupiny
Eukaryogeneze.
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Genetika prokaryot 113. seminář.
Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA Milada Roštejnská Helena Klímová
Nukleové kyseliny NA = nucleic acid Reprodukce organismů
EUKARYOTA.
Rostlina = autotrofní eukaryotický organismus, který je schopen přeměnit světelnou energii v energii chemickou procesem zvaným fotosyntéza = organismy,
Úloha parazitismu v evoluci
Struktura lidského genu
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Genetika.
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Rozdělení buněk.
Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)
TESTTEST Úvod do bakteriologie Biologie buňky 25. října 2006 Kvinta B.
Úvod do biologie rostlin
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2VY_32_inovace_583.
Základní struktura živých organismů
SYSTEMATICKÉ ČLENĚNÍ BUNĚČNÝCH ORGANISMŮ.
dl.cuni.cz heslo „genetika“
Energetický metabolismus
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
TERCIE 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Semiautonomní organely a cytoskelet
Molekulární biotechnologie Č.3. Izolace cílového fragmentu DNA (genu) Který představuje malou část genomu (0.02% u E.coli) Umožňují genové či genomové.
Entomologie pro pokročilé 13. Symbionti a patogeny hmyzu
Struktura lidského genomu Historický úvod Základní poznatky o struktuře lidského genomu (DNA, nukleosomy, chromatinové vlákno) Metodické přístupy Chromosomy.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Prokaryotní organismy charakteristika,
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Chemické složení buňky a organismů.
Fotosyntéza.
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
EVOLUCE GENETICKÝCH SYSTÉMŮ.
Eukarya Monofyletická skupina vzniklá endosymbiosou s protomitochondrií Prvoci - jednobuněční chemoheterotrofové chromista - fotoautotrofové s velkým podílem.
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Mgr. Natálie Čeplová Fyziologie rostlin.
Metody analýzy mikroorganismů II
Molekulární biotechnologie
1. Regulace genové exprese:
Molekulární základy genetiky
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze Cukry Fosfát guanin adenin tymin
Prokaryotická buňka.
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Vznik eukaryotické buňky (eukaryogeneze) Vladimír Hampl
PROTISTOLOGIE Ivan Čepička Vladimír Hampl Pavel Škaloud
Transkript prezentace:

Endosymbiotická hypotéza Константин Сергеевич Мережковский (1855-1921)

1967: moderní verze endosymbiotické teorie Lynn Margulis (*1938)

Endosymbionti prokaryot: pár bizarností anebo špička ledovce? bakterie uvnitř buněk sinice Pleurocapsa minor (Wujek, 1979) b-proteobakteriální endosymbionti červců s g-proteobakteriemi uvnitř (von Dohlen et al., 2001) bakterie uvnitř buněk g-proteobakterie Beggiatoa sp. (Larkin & Henk, 1996)

„Sphaeroid bodies“ rozsivky Rhopalodia gibba: N2-fixující sinice

Geosiphon pyriforme (Glomeromycota): mykorrhiza naruby

Chromatofory Paulinella chromatophora: „plastidy“ in statu nascendi? ML analýza, 16S rRNA (Yoon et al., 2006)

Redukovaný genom chromatoforu Paulinella chromatophora Chromatofor P. chromatophora Synechococcus sp. WH5701 Nowack et al., 2008

Metabolismus chromatoforu: role pro hostitelskou buňku?

Chemolitotrofní endosymbiosa Genom Candidatus Ruthia magnifica (g-proteobacteria): 1,2 Mbp, 976 genů Calyptogena magnifica bakteriocyt obsahující endosymbionty Candidatus Ruthia magnifica Newton et al., 2007

Endosymbionti hmyzu Primární (P) endosymbionti: esenciální – biosyntéza aminokyselin, vitaminů a kofaktorů, vertikální dědičnost, redukovaný genom Sekundární (S) endosymbionti: fakultativní, volnější asociace s hostitelem Bakteriocyty mšice Cinara cedri P – Buchnera aphidicola S – Serratia symbiotica

Metabolická komplementarita endosymbiontů kříska Homalodisca coagulata Candidatus Sulcia muelleri (Bacteroidetes) – vertikální dědičnost u křísů (Auchenorrhyncha) pod dobu 260 mil. let Genom: 245 kbp Candidatus Baumannia cicadellinicola (g-proteobacteria) – vertikální dědičnost u křísků (Cicadellinae) pod dobu 70 mil. let Genom: 686 kbp McCutcheon & Moran, 2007

Endosymbiont mer Carsonella ruddii: tohle už je vážně organela! Mery (Psylloidea) Genom carsonelly z mery Pachypsylla venusta: 160 kbp, 182 ORFs (Nakabachi et al., 2006)

Mitochondrie

a-proteobakteriální původ mitochondrie Kombinované ribosomální proteiny Andersson et al., 1998 a+g podjednotka ATPasy Kurland & Andersson, 2000

Rickettsiales: nejbližší příbuzní mitochondrií? Fylogenetický strom a-proteobakterií (104 proteinů) Pozice mitochondrií v rámci a-proteobakterií (16 proteinů) Williams et al., 2007

Hypotéza Archezoa (Cavalier-Smith, 1983) Archezoa = primárně amitochondriální eukaryota Složení archezoí v publikacích T. Cavalier-Smithe:

Diversita mitochondrií: „klasické“ mitochondrie Tvar krist: 1. pláty 2. disky 3. trubice