Kroužkovci Seznámit se s stavbou těla, pozorováním vyvodit znaky, které dokazují přizpůsobení se životu

Kroužkovci (zapište si do sešitu) mají stejnoměrně článkované tělo články (kroužky) jsou odděleny přepážkami uvnitř těla pohybují se pomocí svalů pod pokožkou a štětinek na povrchu těla žijí ve vlhké zemi, ve sladkých i slaných vodách dělíme je na mnohoštětinatce a opaskovce (máloštětinatci a pijavice)

Kroužkovci – stavba těla Nejznámějším kroužkovcem je žížala obecná – patří mezi máloštětinatce Prohlédněte si v učebnici na str. 64 vnitřní stavbu těla žížaly a zkuste sami přiřadit názvy orgánů do obrázku, který se zobrazí kliknutím sem

Kroužkovci - opaskovci V přední části těla mají opasek Opasek vylučuje sliz, který usnadňuje přenos spermií a vytváří kolem vajíček pružný obal. Na každém článku je málo jemných štětin Žijí v půdě a ve sladkých vodách Jsou to obojetníci (hermafrodité) Orgánové soustavy – sami doplňte po kliknutí sem

Opaskovci – máloštětinatci (kliknutím na název živočicha se vám zobrazí jeho obrázek) Žížala obecná - žije v půdě, vylézá jen v noci nebo při dlouhotrvajících deštích - živí se zahnívajícími částmi rostlin, které přijímá i s půdou, nestrávené zbytky vyvrhuje řitním otvorem tvorba humusu - hermafrodit, vývin přímý

Opaskovci - máloštětinatci Žížala hnojní - je menší než žížala obecná, výrazně červená Nitěnka - žije ve znečištěných vodách

Opaskovci - pijavice - skupina cizopasníků, mají přísavky, kterými se přichycují na tělo hostitele Patří sem: pijavka koňská (až 10 cm) – neškodná, živí se drobnými živočichy pijavka lékařská (10 – 15 cm) – dříve se používala v lékařství, saje krev chobotnatka rybí – cizopasí na těle ryb

Kroužkovci - mnohoštětinatci převážně mořští kroužkovci po stranách každého článku mají výběžky, za kterých vyrůstají štětiny ve svazečcích dýchají žábrami oddělené pohlaví často jsou potravou pro ryby

Mnohoštětinatci Nereidka hnědá – je dravá, délka až 20 cm Palolo zelený – žije v korálových útesech Tichého oceánu Afroditka plstnatá – „mořská housenka“, žije při pobřežích evropských moří, délka až 18 cm, husté a dlouhé štětiny

Úkoly na závěr Jaký význam mají žížaly v přírodě? Čím se liší pijavka od žížaly? K čemu používají akvaristé nitěnku obecnou? Popište, jak je žížala přizpůsobena prostředí, ve kterém žije. Zjistěte, jak probíhá rozmnožování palola zeleného.

Cévní soustava žebříčkovitá Vylučovací soustava tvorba humusu Nervová soustava celý povrch těla Cévní soustava žebříčkovitá Vylučovací soustava tvorba humusu Dýchací soustava uzavřená Rozmnožovací soustava opasek Trávicí soustava primitivní ledviny