Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030116 Název: Lucemburkové 2. Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu dějin českého státu v počátcích vlády Jana Lucemburského. Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.

Jan Lucemburský (1310 – 1346) Král Cizinec a Diplomat 1310 → byl přijat za českého krále, ale převzetí vlády dosáhl až vyhnáním Jindřicha Korutanského z Prahy, který se uchýlil do Korutan i s Annou (+1313) 1310 → jako 14tiletý se oženil s 18tiletou, sebevědomou Eliškou Přemyslovnou a už od počátku bylo manželství velmi nevyrovnané a problematické do Prahy přišel jako cizinec a královský hrad našel v troskách → musel bydlet ve městě

Jan Lucemburský 2 1

koncem roku 1310 přijal slib věrnosti od českých stavů, jimž potvrdil jejich privilegia – inaugurační diplom pro Čechy a Moravu Inaugurační diplomy mimo jiné zakazovaly zastávat v Čechách úřady lidem, kteří nežili v Čechách a na Moravě úřady lidem, kteří nežili na Moravě (což Jan takřka vzápětí porušil).¨ zavázal se k rozsáhlým ústupkům šlechtě (vybírání berně, tažení mimo hranice, přístup cizinců k úřadům a majetkům…) 7. února 1311 byl společně s Eliškou Petrem z Aspeltu korunován českým králem

3 Eliška Přemyslovna a královská svatba ve Špýru 4

Jindřich z Lipé byl milencem Elišky Rejčky r. 1310 jmenován královským podkomořím, ale již r. 1311 je funkce zbaven → buduje opozici proti Janovi Lucemburskému → 1315 - 1316 na popud Elišky Přemyslovny uvězněn na Týřově (obviněn ze spiknutí proti králi) po propuštění → opět do čela šlechtické opozice → Jan Lucemburský povolal německé žoldnéře → Jindřich z Lipé hrozí, že nedojde li ke vzájemné dohodě, vybere šlechta jiného panovníka

Pečeť Jindřicha z Lipé 5

Zřícenina hradu Týřova 6

Domažlický mír 1318 sjednán na zemském sněmu v Domažlicích za pomoci Ludvíka Bavora (řím. král) mezi Janem a českou šlechtou → Jan fakticky uznává hegemonii českého panstva 1319 → pražský patriciát ve spojenectví s Vilémem Zajícem z Valdeka a královnou Eliškou se pokusil o vzpouru proti králi →Jan okupuje Prahu s pomocí Petra z Rožmberka→ znechucen českými poměry odjíždí z Čech a trvale se zde již nezdržuje → bere je pouze jako zdroj financí pro svoji politiku Jindřich z Lipé od r. 1319 fakticky vládne nad Čechami až do své smrti 1329

Domažlice 7

... v den svatého Rufa mučedníka, zemřel v Brně muž urozený a statečný, Jindřich starší, řečený z Lipé, o němž se často děje zmínka v předcházejícím vypravování, protože byl bohatstvím, mocí a světskou slávou nejvíce nad ostatní pány povýšen. Pro jeho smrt tolik plakala a žalostila královna Alžběta, zvaná Hradecká, že to budilo úžas všech, kdož viděli její nářek. A protože se nechtěla od něho odloučiti jak v životě, tak i v smrti, ustanovila, aby bylo jeho tělo s úctou pochováno v klášteře jejího nového založení.

Použité materiály a seznam citací http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Honzik_vit.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Honzik_retus.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eliska.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:John_of_Luxemburg-Wedding.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pecet_z_Lipe_1316.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:T%C3%BD%C5%99ov_.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Domazlice_namesti.jpg Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1