JOHN STEINBECK Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

JOHN STEINBECK (1902–1968) americký prozaik nositel Nobelovy ceny za literaturu (1962) z úřednické rodiny z Kalifornie studia na univerzitě (historie, anglická literatura a biologie) nedokončil řada zaměstnání – na rančích, v cukrovarech, na stavbě silnic) od 30. let se věnoval literatuře

Tvorba: psal sociálněkritické romány z venkovského prostředí – zobrazoval osudy prostých lidí – soucítil s nimi venkov a příroda se pro něj staly útočištěm před chaosem velkoměsta zabýval se psychologií člověka (postavy z okraje lidské společnosti) zobrazoval konflikt dobra a zla v člověku a možnosti svobodné lidské vůle

O myších a lidech novela – tragický příběh dvou zemědělských dělníků – pracují na farmách – chtějí si vydělat peníze a uskutečnit svůj sen – mít kousek půdy a malou farmu, ale smrtí jednoho z nich se jejich sen rozplynul hlavními hrdiny jsou slabomyslný hromotluk Lenda, který má rád hebká zvířátka do té míry, až je neúmyslně ve své dlani rozdrtí, a jeho kamarád Jiří, který nad ním drží ochrannou ruku manželka majitele farmy Lendu provokuje sexuálně vyzývavým chováním a on jí nechtěně způsobí smrt (chtěl ji jen umlčet, ale svou neovladatelnou silou jí zlámal vaz) všichni z farmy na něho uspořádají hon před lynčováním ho zachrání Jiří tím, že jej sám zastřelí

Hlavní postavy Lenda Small – zastává úlohu myši = je šťastný, protože ho trápí jen současné zlo, umírá s vidinou pěkného domova Jiří Milton – je tragickou postavou – smrtí Lendy končí jejich společný sen a zároveň jím otřásla jeho smrt (musel ho zabít, protože nechtěl dopustit, aby mu ostatní ublížili) – celý život ho teď bude pronásledovat minulost a v budoucnosti sám nemá naději na lepší život „… Aby byl člověk hodnej, na to nepotřebuje bůhvíjakou hlavu. Tak se mi někdy zdá, jako by ty dvě věci ani nešly dohromady…“ Hlavní myšlenka ukazuje rozvrstvení společnosti, vyvrženectví černochů zlo ztělesňují zdraví lidé z vyšší vrstvy x slaboduchý člověk je ale vnitřně čistším člověkem

Hrozny hněvu sociálněkritický román z období hospodářské krize – autor vylíčil masové stěhování farmářů z Oklahomy, jehož byl očitým svědkem na osudech rodiny Joadových popsal situaci stovek rodin farmářů – stali se oběťmi vleklého sucha, které vedlo k neúrodě a lidé tak nebyli schopni splácet bankám půjčky přišli o své farmy a v zoufalství se vydali na cestu za novým domovem a prací do Kalifornie na dlouhé cestě někteří členové rodiny umírají, rodina se postupně rozpadá vydělávají si příležitostnou prací – sklizeň broskví, bavlny, ale povodeň jim vše zničí stále překonávají další pohromy (dceři se narodí mrtvé dítě), ale nikdy se nevzdávají (dcera mateřským mlékem nakrmí umírajícího muže – lidská solidarita)

Na východ od ráje románová kronika osudů jedné rodiny od dob kolonizace do 1. sv. války prolínají se dvě pásma – autobiografické (vzpomínky na rodný kraj, vyprávění o rodině jeho matky) a fiktivní (příběh rodiny Trasků – objevuje se v něm biblický motiv o konfliktu bratrů Kaina a Ábela) autor představuje svůj pohled na člověka – člověk je součástí přírody – zápasí v něm dobro a zlo lidstvo patří k potomkům Kaina, který odešel od rozhněvaného Hospodina a žil pak „na východ od ráje“ zdůrazňuje vůli jedince, který má možnost překonat hřích, zvítězit nad zlem i svými slabostmi

John Steinbeck Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz