očistec peklo - ráj

Proč se Dean tváří tak, jak se tváří?

2 protikladné skutečnosti = kontrast → humor … co vaše slohovky?

Očistec (latinsky purgatorium, z purgo - čistit, očistit) je stavem, během něhož se podle učení některých křesťanských církví očišťují duše zemřelých od méně závažných hříchů a nedokonalostí před svým vstupem do nebeského stavu. Ačkoliv takové duše v očistci prožívají jistá utrpení, přesto je naplňuje jistota, že po tomto očistném procesu vstoupí do nebeské blaženosti před Boží tvář.

Jako nebe se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad oblohu.

Dante a Beatrice čekají před vstupem do nebe.

Ráj (hebrejsky: eden) je v některých náboženstvích místo, kde po smrti existují duše spravedlivých a bohabojných věřících (v křesťanství ve věčné blaženosti, v islámu v rozkoši). Opakem ráje je peklo.

Podle křesťanských představ byl ráj ztracen v důsledku prvotního hříchu

Prvotní hřích je termín pro první hřích v historii lidstva, kterého se podle biblického příběhu dopustili Adam a Eva v ráji, když se nechali svést hadem a pojedli jablko ze stromu poznání, poznání dobra a zla (uvědomili si, že jsou nazí a přikryli se fíkovými listy). Důsledkem bylo vyhnání z ráje, uložení těžké práce mužům a porodních bolestí ženám.

Peklo bývá zobrazováno jako apokalyptická krajina či podzemní království, kde trvale trpí duše zemřelých za své viny. Přeneseně může pojem peklo označovat místo, které přináší člověku utrpení.

Z částí Peklo, Očistec, Ráj se skládá jedno z nejslavnějších děl světové literatury Božská komedie, kterou napsal Dante Alighieri

Název „Božská komedie“ nemá nic společného s Bohem jako takovým; Dante sám své dílo nazýval pouze „Komedie“, čímž tehdy mínil příběh s dobrým koncem. Přízvisko „Božská“ pochází od komentátora a velkého obdivovatele Dantova díla Giovanniho Boccaccia, a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“.

Dante Alighieri 1265 – 1321 jeden z nejvýznamnějších italských básníků předchůdce renesance přispěl také k vývoji jazykovědy a italského jazyka a k vývoji politické filozofie

Božská komedie 1306 – 1320 části Očistec (Purgatorio), Peklo (Inferno) a Ráj (Paradiso) Jeden z největších eposů lidské historie. Toto rozsáhlé dílo je alegorickým zobrazením lidstva a vesmíru, je plné symbolů, filozofických a historických narážek. Je básnickým vyjádřením obrazu křesťanského středověku.

Dante a Vergilius v pekle.

Obraz je dokladem o konání veřejné četby Božské komedie v době florentské republiky přímo v katedrále. Dante drží v ruce svou knihu, vedle něj je napravo zobrazena Florencie, nalevo peklo, v pozadí očistec a nahoře ráj.

Děj Božské komedie Peklo a Očistec Hlavní postavou je sám autor, který se dostal vlastní vinou do potíží. Těch si v nebi všimla Beatrice Portinari (Dantova ideální žena, jím v minulosti milovaná), která mu na pomoc poslala básníka Vergilia, aby Danta provedl Peklem a Očistcem. Po cestě se setkává se slavnými osobnostmi minulosti a osobnostmi ze svého vlastního života.

Ráj Rájem Danta provází sama Beatrice, která bývá vykládána jako symbol krásy, dokonalosti, církve, teologie či filozofie. V díle je obecně mnoho různých symbolů, které mohou být vykládány různě.

Překlady do češtiny „báseň přeložit nejde“ – buďto zachováte libozvučnost = formu (rytmus, rým…) a změníte obsah = význam, nebo naopak. Oboje nejde! Jaroslav Vrchlický 1875 – 1882 Karel Vrátný 1906 – 1929, nerýmované! Otta František Babler a Jan Zahradníček 1952 Vladimír Mikeš 1978 - 2009

Následující devítiverší je patrně nejslavnější a nejcitovanější částí díla (zejména poslední verš). V kontextu díla jde o nápis nad branou, kterou se vstupuje do Pekla Mnou vchází se do trýznivého města, mnou vchází se do věčné bolesti, mnou vchází se k těm, které Bůh věčně trestá. Mnou dal Pán průchod spravedlnosti, jsem z boží moci, dílem lásky jdete, jsem sklenuta nejvyšší moudrostí. Patřím k těm věcem, které v tomto světě jsou od věků. A navždy potrvám. Zanechte vší naděje, kdo vstupujete. Vladimír Mikeš

Forma Dílo je psáno formou tercín, což je forma, kterou Dante vytvořil pro toto dílo. Božská komedie obsahuje 4611 těchto tercín, k tomu je nutno připojit ještě 200 rýmovaných veršů, které jsou vždy po jednom na začátku a na konci každého zpěvu, celkem má tedy Komedie 14 233 veršů. Tercíny jsou psány v pětistopých jambických verších, kdy schéma rýmu označujeme jako aba, bcb, cdc, ded, … xyx, yzy.

rým zvuková shoda konců slov   rým obkročný abba cddc rým sdružený aabb ccdd rým střídavý abab cdcd rytmus pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik ve verši rytmus daktyl přízvuk-nepřízvuk-nepřízvuk/přízvuk-nepřízvuk-nepřízvuk (černý bor utíká z kopečka, široké jezero pod ním) + - - / + - - / rytmus jamb nepřízvuk-přízvuk/nepřízvuk-přízvuk (byl pozdní večer - první máj, večerní máj - byl lásky čas) - + / - + / rytmus trochej přízvuk-nepřízvuk/přízvuk-nepřízvuk (vezmi žlutou tužku) + - / + - /

Mnou vchází se do trýznivého města, mnou vchází se do věčné bolesti, mnou vchází se k těm, které Bůh věčně trestá. Mnou dal Pán průchod spravedlnosti, jsem z boží moci, dílem lásky jdete, jsem sklenuta nejvyšší moudrostí. Patřím k těm věcem, které v tomto světě jsou od věků. A navždy potrvám. Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.

historie literatury pro 8. – 9. ročník Histlit historie literatury pro 8. – 9. ročník

literatura renesanční V Evropě 13./14. st. v Itálii, v Čechách po Jiřím z Poděbrad do Bílé hory: 1570-1620 Dante Alighieri – italský básník – Božská komedie Giovanni Boccaccio – italský zakladatel novodobé prózy – Dekameron Francesco Petrarka – italský básník – Sonety Lauře Miguel de Cervantes y Saavedra – španělský spisovatel – Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha William Shakespeare – anglický dramatik – Hamlet, Romeo a Julie, Othello, Sonety

Zdroje: wikipedie