Výslovnost samohlásek a souhlásek Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Výslovnost samohlásek a samohláskových skupin   1. ráz – tvrdý hlasový začátek slov začínajících na samohlásku – vyslovujeme: a) na začátku věty nebo větného úseku A ty nepřijdeš? [a ti nepřijdeš?] b) po neslabičné předložce k Aničce [k aničce] k oknu [k oknu] s Ivanou [s ivanou]

ráz je nezávazný: a) v mezisloví po obědě [po objeďe, po objeďe]   b) na morfologických švech nauč se to [nauč se to na uč se to] ráz se neužívá: a) při výslovnosti dvojhlásek mouka [mouka] b) ve slovech přejatých špion [špijón], fialový [fijaloví] (při výslovnosti ia, ei, io, iu – vkládáme slabé j)

2. zachováváme náležitou kvalitu samohlásek hele [hala] e se blíží a viď [veť] i se blíží e v noci [v naci] o se blíží a  výslovnost typická pro oblast středních Čech a Prahy - tzv. pražština  

3. zachováme náležitou délku (kvantitu) samohlásek: nezkracujeme – domů, dolů, knedlík [domu, dolu, knedlik] (pro oblast severovýchodní Moravy a Slezska je typické krácení všech samohlásek) neprodlužujeme – moře, prapor, pivo, dcera, zelí [móře, prápor, pívo, dcéra, zéli] 4. dvě samohlásky vedle sebe vyslovujeme nesplývavě modrooký, pootevřít, po obědě, matka a otec

Výslovnost souhlásek   1) Asimilace (spodoba)znělosti setkají-li se vedle sebe dvě souhlásky, z nichž jedna je znělá a druhá neznělá (obě párové), vysloví se obě buď zněle, nebo nezněle (o znělosti či neznělosti rozhoduje poslední souhláska) toto pravidlo platí i pro souhlásky nacházející se v mezisloví sbírat [zbírat], loďka [loťka], pod stolem [pot stolem]

výjimku tvoří souhláska v sama se asimiluje, asimilaci nezpůsobuje svolat, zvolat [svolat, zvolat], ale vztyčit [fstičit]   hlásková skupina sh se vyslovuje dvojím způsobem [sch; zh] shánět [scháňet], [zháňet] ve slovech shora, shůry, shluk, shluknout – vyslovujeme pouze zh na konci slova místo znělé vyslovíme neznělou souhlásku sud [sut], zpěv [spjef]

Výslovnost souhláskových skupin Stojí-li vedle sebe dvě různé souhlásky, vyslovíme obvykle obě; [hříbje, jdu, jablko, zmrzl] 2. Zjednodušená výslovnost - nemusíme vyslovit všechny hlásky dcera [cera], srdce [srce], ctnost [cnost], jsem [sem], prázdný [prázní] Nezjednodušujeme: setkají-li se vedle sebe dvě sykavky (sykavka s polosykavkou), pokud jsou párové (z hlediska znělosti), platí zde pravidlo o spodobě znělosti. [ krkonošskí, písčití, zživotňit, bjelošskí ]

- hláskové skupiny ts, ds na hranici předpony a kořenu slova a v mezisloví podsvětí, podsypat, předsálí, bít se [potsvjeťí, potsipat, přetsálí, bít se]   Obojí výslovnost mají slova: dětský, větší, lidský, portské [ďetskí,ďeckí; vjetší, vječí; lidskí,lickí, portské, porcké]   sedm, osm, sedmnáct, sedmdesát [sedm,sedum; osm,osum; sedmnáct, sedumnáct; sedmdesát, sedumdesát]

Pozor na výslovnost následujících adjektiv v plurálu: přeloučský [přeloučskí] přeloučští [přeloučťí] dobříšský [dobříšskí] dobříšští [dobříšťí] pařížský [paříšskí] pařížští [paříšťí] francouzský [francouskí] francouzští [francoušťí]

3. Splývavá výslovnost zdvojené souhlásky vedle sebe vyslovíme obyčejně nezdvojeně měkký [mňekí], činnost [činost], vyšší [viší] Zdvojeně vyslovíme: a) tam, kde cítíme sklad slova (předpona a kořen) poddůstojník, nepoddajný materiál, čtvrttónový, dvojjehlan b) tam, kde by mohlo dojít ke změnám smyslu nejjasnější – nejasnější racci – raci c) v mezisloví   nad domem, bez zubů, měl lyže

Výslovnost samohlásek a souhlásek Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Konopková, L., Krejčová, M.: Čeština ve škole i doma. Fortuna, Praha 1998 Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva, Petra Velanová, Třebíč 2005 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007