STAROVĚKÉ ŘECKO II. Mgr. Jitka Moskvová

KLASICKÉ OBDOBÍ (500 – 350 př.Kr.) jde o nejslavnější období řeckých dějin doba největších řeckých válek, které Řecko přivedly pod cizí nadvládu zároveň v Řecku žili největší myslitelé těch dob

ŘECKO – PERSKÉ VÁLKY PERSIE Kýros II. Veliký základem perské říše byla médská říše, v níž se vlády zmocnili Peršané připojil Lýdii a dobyl Novobabylónskou říši  sjednotil celou Přední Asii Kambýsés v roce 525př.Kr. dobyl Egypt  perská říše se stala největší říší na světě

Dareios I. rozdělil říši na provincie  satrapie, v jejichž čele stáli místodržící = satrapové v každé provincii sídlil vojenský velitel s posádkou a nechyběly ani kanceláře, nad nimiž dohlíželi špióni podporoval obchod  budoval dopravní cesty (královská cesta z hlavního města Sús do Sardinie) zavedl poštovní styky  dal razit zlaté mince

dějiny klasického období začínají povstáním maloasijských Řeků (Milétos, Efessos,…) proti Persii v polovině 6.st.př.Kr. Kýros II. začlenil řecká města do svého státu  vzbouřili se v čele povstání stanul Milétos  požádal Řecko o pomoc na pomoc vyrazily Athény a Eritrea Peršané maloasijské Řeky porazili   Milétos byl v roce 494př.Kr. dobyt, vypleněn a jeho obyvatelé prodáni do otroctví tato událost se stala záminkou pro počátek řecko – perských válek

dějiny klasického období začínají povstáním maloasijských Řeků (Milétos, Efessos,…) proti Persii v polovině 6.st.př.Kr. Kýros II. začlenil řecká města do svého státu  vzbouřili se v čele povstání stanul Milétos  požádal Řecko o pomoc na pomoc vyrazily Athény a Eritrea Peršané maloasijské Řeky porazili   Milétos byl v roce 494př.Kr. dobyt, vypleněn a jeho obyvatelé prodáni do otroctví tato událost se stala záminkou pro počátek řecko – perských válek

mrtví Řekové byli pohřbeni a jejich jména vytesána na společný hrob Athénský vojevůdce Miltiadés svojí taktikou Peršany v bitvě u Marathónu porazil a zahnal je zpět do lodí a oni odpluli mrtví Řekové byli pohřbeni a jejich jména vytesána na společný hrob aby informoval Athény o vítězství, uběhl marathónský běžec 42,195km  informoval a zemřel Thémistoklés nechal athénské stříbro využít k výstavbě válečného loďstva a k budování přístavu Pireus

do Řecka směřovaly i perské lodě roku 480př.Kr. Peršané uspořádali další výpravu proti Řekům  vedl ji Xerxés perské pozemní vojsko složené ze 150 tisíc mužů směřovalo na sever k Héllespontu  postavili pontonové mosty a přešli Héllespont do Řecka směřovaly i perské lodě v Řecku vznikla protiperská koalice třiceti řeckých polis vrchní velení převzala Sparta, Athény a Péloponéský spolek

řecký zrádce Efialtés převedl Peršany Řekům do zad Řekové obsadili Thermopylskou soutěsku, aby zadrželi Peršany řecký zrádce Efialtés převedl Peršany Řekům do zad velitel Řeků Leonidas odeslal většinu řeckého vojska na jih a zůstal zde s několika sty spartských vojáků všichni tamní vojáci po statečném boji proti mnohatisícové přesile padli

vyplenili Attiku a Athény (i stavební skvosty) Peršané měli otevřenou cestu do Řecka vyplenili Attiku a Athény (i stavební skvosty) Athéňané se naštěstí stihli evakuovat na blízký ostrov Salamis roku 480př.Kr. Athéňané prosadili námořní bitvu u Salaminy perské lodě měly převahu  ale byly příliš velké a těžko manévrovatelné Peršané byli znovu poraženi a s velkými ztrátami se vrátili do Malé Asie

 uznána nezávislost řeckých měst v Malé Asii roku 479př.Kr. byli Peršané poraženi i v pozemních bitvách u Platají a u Mykalé téhož roku Athéňané uspořádali výpravu k Héllespontu  tady však končí Hérodotův popis řeckých válek, a proto nám schází podrobnosti roku 449př.Kr. byl uzavřen Kalliův mír  perské flotile byl zakázán vjezd do Egejského moře  uznána nezávislost řeckých měst v Malé Asii

ATHÉNY ZA PÉRIKLA Periklés (vnuk Kleisthenův)  vrchní velitel = stratég  měl velkou autoritu roku 478př.Kr. vytvořil Athénský námořní spolek  sídlo na ostrově Délos cílem jeho politiky: posílit moc Athén jako hlavy spolku posílit demokratické zřízení uvnitř Athén zavedl placené úřady  spřístupnil je chudým

státním zřízením byla „přímá demokracie“ posilování role lidu = démos rozhodující vliv měl sněm = ekklésia sněm měl zákonodárnou moc  uděloval občanství a volil stratégy sněm se scházel asi čtyřicetkrát do roka mezi zasedáními sněmu řídila Athény „rada pěti set“ zavedeny porotní soudy úředníci byli losováni byl zrušen volební cenzus (podle výše majetku)

stát organizoval práci pro nemajetné  stavby, práce veslařů,... bohatí platí příspěvky (byla to pro ně čest) městu nebo státu  stavby, udržování lodí,… stát organizoval práci pro nemajetné  stavby, práce veslařů,... po zničení Athén za řecko – perských válek bylo třeba je stavebně obnovit: postavena akropolis vystavěny dlouhé zdi  opevnění spojující Athény s přístavem Pireus postupně narůstají spory se Spartou  rozrostly se ve válku

PELOPONÉSKÁ VÁLKA odehrála se v letech 431 – 404 př.Kr. začala sporem mezi Athénami,  Korintem a Megarou odehrála se v letech 431 – 404 př.Kr. Korint a Megara byly členy Péloponéského spolku  přinutili Spartu, aby dala Athénám ultimátum Athény ho odmítly  začala válka důvody  rozpínavost Athén  boj o hospodářskou a politickou převahu v Řecku

1. fáze: Archidámova válka (431 – 421př.Kr.) Sparťané zpustošili Attiku  obyvatelé se museli ukrýt za dlouhé zdi athénské loďstvo na oplátku přepadalo pobřeží Péloponésu roku 430př.Kr. postihl Athény mor (zemřela asi třetina obyvatel) o rok později zemřel i Periklés roku 421př.Kr. byl uzavřen Nikiův mír

poté Athény zavedly daně od obyvatel a zvýšily poplatky členům spolku v letech 415 – 413 př.Kr. prosadil vojevůdce Alkibiadés výpravu na Sicílii  snaha ukázat Sparťanům sílu Athén Alkibiadovo vojsko bylo poraženo a sám Alkibiadés souzen  utekl do Sparty

2. fáze: Dekelejská válka (413 – 404př.Kr.) Sparťané obsadili attickou pohraniční pevnost a odtud pořádali nájezdy do Athén od Athén odpadají spojenci dochází k finanční vyčerpanosti Athén  zrušeny stříbrné doly v Attice (utekli otroci) athénská politická krize vede ke svržení demokracie a k dočasné vládě oligarchie

Důsledky Péloponéské války: roku 405př.Kr. bylo Athénské vojsko poraženo u Aigospotamoi („u kozích říček“) v Héllespontu Sparťané oblehli Athény z moře  za rok vyhladovělé Athény kapitulovaly Důsledky Péloponéské války: ztráta velmocenského postavení museli strhnout dlouhé zdi a vydat válečné lodě museli rozpustit Athénský spolek zrušení demokracie (oligarchie = „vláda třiceti tyranů“)  demokracie byla později opět obnovena

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘECKA starořecké umění, myšlení a filosofie položily základy evropského vzdělanosti doba antického Řecka nás ovlivňuje nejen v oblasti umění  v té době byly položeny základy demokracie a humanity

Filosofie Řecká filozofie má dva základní proudy: materialismus a idealismus Mílétská škola  hledání pralátky, počátku,...  Thálés z Mílétu  základem všeho je voda = hydor Herakleitos z Efesu založil Dialektiku (nauka o změně, vývoji, pohybu)  Výroky: Čas plyne! „Dvakrát do téže řeky nevstoupíš.“

materialista Demokritos vyvinul atomovou teorii Sokrates  přesně volenými otázkami zjišťoval, že člověk neví, o čem mluví Sokratův žák Platon  jediným pravým světem je svět idejí a náš svět je jen nedokonalým odrazem světa ideálního Platonův žák Aristoteles učitel Alexandra Makedonského  neměnnost světa, logika

Divadlo vzniklo původně z oslav boha Dionýsa vstupné se neplatilo  sponzorováno mecenáši obdiv Řekové vyjadřovali tleskáním, nelibost mlaskáním a syčením nejvýznamnější autoři: Aristofanes, Euripides, Aischylos, Sofokles

Historie popisoval Řecko – Perské války Hérodotos  otec dějepisectví popisoval Řecko – Perské války sepsal dějiny východních národů Thukydydés popisoval Péloponéské války Xenofon se věnoval perským dějinám Polybios zpracoval římské dějiny

Přírodní vědy mechanika a astronomie  Archimedes matematika a geometrie  Pythagoras, Euklides, Thales z Milétu mechanika a astronomie  Archimedes lékařství  Hippokrates formuloval zásady lékařské etiky  přísaha

Sochařství v 5.st.př.Kr. se tvořilo také z bronzu  odlévání do forem sochy znázorňovaly ideál lidské dokonalosti nebo bohy kalokagathia  krása fyzická i psychická (kalos = krásný; agathos = dobrý) nejvýznamnější sochaři: Myrón  socha Diskobola Feidias  výstavba Akropole a socha Dia v Olympii

Architektura stavěly se chrámy s obdélníkovým půdorysem a rovnými stropy, jejich průčelí bylo postaveno k východu podle sloupů rozlišujeme tři stavební slohy: dórský (archaické období) iónský (klasické období) korintský (hellénistické období)

hlavním charakteristickým znakem jsou sloupy sloup se skládá od shora z hlavice, dříku a zakončen je patkou

Stavby v dórském slohu: Poseidonův chrám v Paestu (jižní Itálie) Pantheon na Akropoli Stavby v iónském slohu: chrámy na Akropoli postavené za Perikla Artemidin chrám v Effesu Stavby v korintském slohu: Diův chrám v Athénách stavěla se také kamenná divadla  amfiteatr