Revoluce 1848 Dagmar Zemanová Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paris-Feb-1848.jpg?uselang=cs

Příčiny snaha odstranit přežitky feudalismu, které brání kapitalistickému vývoji – robota, cechy aj. nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu (nespokojenost s absolutismem, většina lidí stále bez politických práv – volební, shromažďovací, projevu, vyznání aj.) vzrůst národního cítění (zejména utlačovaných národů v Habsburské monarchii) národní požadavky v Itálii a Německu (snaha o sjednocení) průmyslová revoluce => vznikají nové společenské skupiny (dělníci X podnikatelé) => sociální konflikty, sociální neklid (spjat se zhoršováním podmínek - nezaměstnanosti) => zvyšování cen (v důsledku neúrody) => všeobecná nespokojenost

Průběh  Revoluční hnutí zasáhlo téměř celou Evropu – především Francii, Rakousko, Uhry, německé a italské státy. Co měly tyto země společného? Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eug%C3%A8ne_Delacroix_-_La_libert%C3%A9_guidant_le_peuple.jpg

Odpověď  Francie, Prusko, Rakousko patřily k hlavním velmocem Svaté aliance. Vládly zde protilidové, příp.absolutistické dynastie. Opozice žádá vytvoření ústavy a konstituční monarchie Rozvoj průmyslu zde brzdily zastaralé politické a ekonomické systémy (celní bariéry, nespravedlivé daně, cechovní omezení..) Německo a Itálie ještě nebyly sjednoceny – rozdrobenost země bránila hospodářskému a společenskému rozvoji (nejednotná celní, měnová, hospodářská politika)

Itálie  První revoluční akce vypukly již v lednu 1848 na Sicílii – povstání proti místní absolutistické dynastii Bourbonů. V téže době se bouřili lidé na severu Itálie – v Benátsku a Lombardii (obě pod nadvládou Rakouska). Vzbouřené státy se chtěly připojit k jediné zemi s vlastní italskou tzv.savojskou dynastií – Sardinsko-piemontskému království. V jeho čele stál král Karel Albert. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CarloAlberto.jpg

Itálie Během roku se revoluční hnutí šířilo po celém Apeninském poloostrově. Povstalci vyhlašovali ve svých zemích republiky – např. v Toskánsku, Římě (papež uprchl), Benátkách (republika sv.Marka). Hnutí však nebylo jednotné – umírněnější chtěli zachovat monarchii (konstituční) – radikálové byli pro demokratickou republiku. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sanesi_-_La_rivoluzione_di_Palermo-12_gennaio_1848_-_ca._1850.jpg

Itálie – hlavní postavy revoluce  Camillo Cavour – ministerský předseda Sardinského království – podporoval konstituční monarchii Giuseppe Mazzini – filozof, nadšený vlastenec, cílem bylo zrušení monarchie a vznik samostatné italské republiky Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Camillo_Benso_Cavour_di_Ciseri.jpg, http://en.wikipedia.org/wiki/File:Giuseppe_Mazzini.jpg

Itálie – hlavní postavy revoluce  Giuseppe Garibaldi – nejznámější revolucionář, bojovník za osvobození Itálie. První pokus o povstání proti Rakousku učinil se stovkou dobrovolníků již v r.1834, byl poražen a uprchl do Jižní Ameriky. Zde se podílel na národně osvobozovacím hnutí Uruguaye a Brazílie. R.1848 se vrátil do vlasti a zorganizoval vojsko dobrovolníků. Bojoval s ním se střídavými úspěchy na severu Itálie, bránil Řím před intervencí Francouzů. Pro nejednotnost vedení italského odboje byly pokusy o sjednocení země poraženy. Garibaldi znovu uprchl (USA), vrátil se pak r.1854 a pokračoval v národně osvobozovacím boji dále. Zasloužil se velkou mírou o pozdější vznik Italského království (1861, 1866, 1871). Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Giuseppe_Garibaldi_%281866%29.jpg

Francie  Vláda „občanského krále“ Ludvíka Filipa vyvolávala stále větší nespokojenost – hlavně střední a drobní podnikatelé a chudší vrstvy obyvatel – cílem je rozšířit politická práva a svobody, spravedlivé rozdělení půdy rolníkům, pevné mzdy, právo na práci atd. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Louis-Philippe_de_Bourbon.jpg

Francie  Protesty byly organizovány ve formě banketů (veřejná shromáždění pod záminkou soukromých oslav) Jedno takové shromáždění svolané na 22.2.1848 bylo zakázáno => manifestace dělníků, řemeslníků, měšťanů, chudiny => srážky s policií a vojskem = začátek revoluce Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:M._de_Lamartine,_haranguant_le_peuple_%C3%A0_l%27H%C3%B4tel_de_Ville,_26_f%C3%A9vrier_1848.jpg?uselang=cs

Francie  24.2.1848 bylo v Paříži již 2000 barikád Část vojska přešla k povstalcům Král uprchl do Anglie => konec monarchie Revoluce zvítězila Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lar9_philippo_001z.jpg?uselang=cs

Francie  25.2.1848 byla vyhlášena republika (2.republika 1848-1852) Vyhlášeny občanské svobody – všeobecné volební právo, shromažďování, projevu, rovnost občanů, jednání o požadavcích dělníků (pracovní doba, mzdy..) Národní dílny – uměle vytvořené, cíl omezit nezaměstnanost – neefektivní, nákladné (financování z vyšších daní) Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Journ%C3%A9e_du_13_juin_1849.JPG?uselang=cs

Francie  Národní shromáždění – vítězství umírněných – zrušeny dílny => nespokojenost dělníků – nové povstání 23.-26.6.1848 – krvavé boje, barikády, 10 000 padlých a popravených, zatýkání, deportace Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Derniers_momens_de_l%27h%C3%A9ro%C3%AFque_Archev%C3%AAque_de_Paris._%2826_juin_1848%29.jpg?uselang=cs

Francie  Nová ústava, prezidentský systém Prosinec 1848 – prezidentem zvolen Ludvík Napoleon Bonaparte – synovec Napoleona I. – na 10 let, neomezené pravomoci, omezil občanské svobody (shromažďování, tisk, volební právo) Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Napoleon_III_1863.jpg?uselang=cs

Francie  1852 – státní převrat, Napoleon se prohlásil císařem jako Napoleon III. Druhé císařství (1852 – 1870) – využil slávy svého jména, diktátorský režim, politika „cukru a biče“ – za drobné ústupky a výhody pro lid tvrdé pronásledování opozice Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franz_Xaver_Winterhalter_Napoleon_III.jpg?uselang=cs

Francie  Politika Napoleona III. označována jako bonapartismus – politika slibů (pořádek, pevná vláda, odstranění chudoby, zajištění majetku bohatých, podpora podnikatelům, bankéřům, armádě, církvi, využívání společenských konfliktů pro vlastní účely) Země ekonomicky zaostávala za Anglií, USA Snaha hrát roli evropské supervelmoci – nový soupeř Prusko (budoucí sjednocené Německo) – brání sjednocení Německa, Itálie, zákulisní politika Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franz_Xaver_Winterhalter_Napoleon_III.jpg?uselang=cs

Německo  Německý spolek – po Vídeňském kongresu (přes 30 států a měst) – touha po sjednocení, růst nacionalismu (studentské spolky, nacionalistické manifestace) Nejsilnější státy – Prusko, Bavorsko, Sasko, Bádensko Neoficiální centrum země Frankfurt nad Mohanem – spolkový sněm bez větších pravomocí Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hambacher_Fest_1832.jpg

Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Deutscher_Bund.png

Německo  Březen 1848 – nepokoje v Bádensku, Bavorsku a hlavně v Prusku Berlín – 18.-19.3. povstání dělníků, studentů, drobných řemeslníků – vojenské střetnutí, král přislíbil změny a demokratické reformy – vznik nové vlády Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maerz1848_berlin.jpg?uselang=cs

Německo  Centrum revoluce ve Frankfurtu – Prozatímní parlament (Vorparlament) – připravoval celoněmecké volby, další program – hluboké rozpory mezi umírněnými a radikály Jednání se konalo v evangelickém kostele sv.Pavla (Paulskirche) Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frankfurt_Am_Main-Jakob_Fuerchtegott_Dielmann-FFMADIUSAAUNZ-020-Die_Paulskirche.jpg?uselang=cs

Německo 18.5.1848 – všeněmecký parlament (830 delegátů) – jedná o sjednocení, ústavě, formě vlády (republika X monarchie), občanských svobodách Poslanci – právníci, vědci, lékaři, duchovní, finančníci, obchodníci – názory více umírněné, pro nenásilný postup Nejsou zástupci lidových vrstev – rolníci chtějí půdu, dělníci vyšší mzdy, sociální jistoty => nespokojenost, radikalizace Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nationalversammlung.jpg?uselang=cs

Německo  Neshody v koncepci sjednocení: a) velkoněmecké řešení – spojení s Rakouskem, českými zeměmi, Dánsko, Polsko) b) maloněmecké řešení – jen čistě německá území bez Rakouska, v čele Prusko

Německo  Neshody v koncepci státního zřízení: a) federace X centralizovaný stát b) konstituční monarchie X republika Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frankfurt_Nationalversammlung_1848.jpg?uselang=cs

Německo  Vznik prozatímní vlády a ústavy – nemá mocenské prostředky (armáda, policie, úřednictvo) – neakceschopná Ústava – občanské svobody, zrušení feudálních závislostí, volební právo pro muže, zachování monarchie – konstituční, zodpovědný parlamentu Koruna nabídnuta pruskému králi Fridrichu Vilému IV. Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Friedrich_Wilhelm_IV_von_preussen_1847.jpg

Německo  Král nabídku odmítl – nesouhlas s „ vládou ulice“, odmítnutí i ostatními německými panovníky Parlamentní jednání neúspěšné Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:FWIV.jpg

Německo  Jaro 1849 – nová povstání – Porýní, Drážďany, Bádensko aj. Zásah pruského vojska – porážka revoluce Červen 1849 – rozpuštěn frankfurtský parlament Nová ústava vydána samotným panovníkem – zachovány jen některé svobody Německo zůstalo rozdělené – cesta ke sjednocení však již byla nastoupena Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maerz1848_berlin.jpg

Maďarsko  Revoluce za samostatnost Uher od habsburské monarchie, za maďarštinu jako národní jazyk (dosud jako úřední řeč němčina a latina) a za demokratické svobody Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Physical_map_of_the_Kingdom_of_Hungary_before_1919.jpg

Maďarsko  Březen 1848 - petice žádající občanské svobody, spravedlivé daně, zrušení poddanství,vlastní vojsko, sněm, banku aj. Rakouská vláda pod tlakem událostí ve Vídni a jiných částech monarchie přistoupila na požadavky Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:March15.jpg

Maďarsko  Práva a svobody však byly upřeny nemaďarským národnostem v Uhrách – hlavně Slovákům a Chorvatům. Maďarští revolucionáři tak museli čelit novým protivníkům, což oslabilo jejich pozice vůči Habsburkům. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:1848Zaszlo1.gif

Maďarsko  Revoluční vojska svedla vítězné boje s armádou chorvatskou v září 1848. v dubnu 1849 vyhlášena nezávislost země. Hlavou státu se stal vůdce revoluce Lajos Kossuth.

Maďarsko Lajos Kossuth – nejvýznamnější představitel maďarské revoluce,politik a spisovatel.Ještě před r.1848 byl za své názory vězněn. V dubnu 1849 byl prohlášen prezidentem nezávislého Uherska. Po porážce revoluce žil v emigraci v Turecku, Británii a Itálii, kde zemřel ve věku 92 let.Patří mezi největší osobnosti maďarských dějin. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kossuth_Lajos_Prinzhofer.jpg

Maďarsko  Rakousko nakonec získalo pomoc Ruska a v létě 1849 maďarskou revoluci definitivně porazilo. Bojům padly za oběť tisíce lidí, mnoho bylo později popraveno a uvězněno. Mezi oběťmi byl i známý spisovatel Sandor Petöfi. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Than_Buda_ostroma.jpg

Maďarsko Sándor Petöfi – maďarský revolucionář, básník a spisovatel doby romantismu. Původem byl Slovák V r.1848 vstoupil do revolučního vojska a padl v závěrečných bojích maďarské revoluce. Je pohřben na neznámém místě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Orlai-petofi1.jpg

Maďarsko  Maďarští revolucionáři prokázali velké vlastenectví, hrdinství a odhodlání v boji s nepřítelem. Podcenili však národnostní otázku – to co chtěli získat pro sebe, nedokázali dopřát jiným národům v rámci uherských zemí a tím oslabili své pozice.

Slovensko  Slovensko bylo od 10.st.součástí Uherského království. Na přelomu 18.-19.století sílil proces maďarizace národa – maďarština měla být jediným úředním i vyučovacím jazykem v zemi Sílily snahy Slováků o větší autonomii a pozvednutí slovenského jazyka. Při slovenském národním obrození se velmi angažovaly osobnosti jako Ludovít Štúr,Ján Kollár, Pavel Josef Šafařík a jiní. Mnozí měli úzké kontakty s českými vlastenci. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ludovit_Stur.jpg

Slovensko Slovenští vlastenci se zúčastnili i tzv. Slovanského sjezdu v Praze v červnu 1848. Přijali zde myšlenku tzv. austroslavismu – zachování habsburské monarchie při podstatném zvýšení práv a autonomie neněmeckých národů. Tyto požadavky Slováků však odmítali maďarští revolucionáři, kteří bojovali za nezávislost Uherského státu. Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bratislavsky_hrad_tesne_po_rekon%C5%A1trukcii_2009.JPG

Slovensko  Slováci zorganizovali vojenské dobrovolnické oddíly proti maďarským revolucionářům. Přesto i po porážce Maďarů rakouským císařem zůstaly jejich požadavky nevyslyšeny. Slovensko mělo před sebou ještě dlouhou cestu k dosažení rovnoprávnosti vlastního jazyka a národa. Znáš slovenskou hymnu? Proč ji mnoho Čechů dobře zná? Zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:1franci2.jpg, http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Nad_Tatrou_1851.gif

Nad Tatrou sa blýska http://www.youtube.com/watch?v=u_Cl5fRPIJc Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. Zastavme ich bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú. To Slovensko naše posiaľ tvrdo spalo. To Slovensko naše posiaľ tvrdo spalo. Ale blesky hromu vzbudzujú ho k tomu, aby sa prebralo. Už Slovensko vstáva, putá si strháva. Hej rodina milá hodina odbila, žije matka Sláva! Ešte jedle rastú na krivánskej strane Kto jak Slovák cíti, nech sa šable chytí, a medzi nás stane.

Opakování Jaké byly příčiny revolučních událostí roku 1848? Vyjmenuj některé osobnosti revoluce v Itálii. Kdo byl Ludvík Napoleon Bonaparte? Proč byla poražena zpočátku úspěšná maďarská revoluce? Která slovenská píseň začíná slovy „Nad Tatrou sa blýská, hromy divo bijú...“?