Mgr. Michaela Psíková

Obsah NÁSTUP PŘEMYSLA OTAKARA II. SOUPEŘENÍ S BELOU IV. SOUPEŘENÍ S RUDOLFEM HABSBURSKÝM SPRÁVA KRÁLOVSTVÍ

NÁSTUP PŘEMYSLA OTAKARA II. Již Přemyslův otec Václav II. umožnil za svého života mladému Přemyslovi spravovat Moravu. Přemysl tak nastupoval roku 1253 už s určitými zkušenostmi. Ve středoevropském prostoru měl situaci ideální k vybudování silného království. Německé země byly nejednotné a značně upadala císařská moc. Polsko se také rozdělilo na jednotlivá panství v rukou Piastovců. Jediným konkurentem byl pouze uherský král BÉLA IV.

SOUPEŘENÍ S BELOU IV. Uherský král Béla IV. usiloval o zisk Štýrska. Proti tomu se Přemysl Otakar II. ostře postavil. Česká a uherská vojska se střetla roku 1260 v bitvě u KRESSENBRUNU, kde byl uherský král poražen. Oba panovníci uzavřeli mírovou dohodu, která byla potvrzena sňatkem Přemysla s Kunhutou, vnučkou Bély IV. (kvůli tomuto sňatku se Přemysl nechal „rozvést“ papežem s Markétou). Roku 1268 však vypukla nová válka s Bélou o Korutany, která trvala až do roku 1271 a skončila opět příznivě pro českého krále. Přemysl se stal nejsilnějším mužem ve s třední Evropě. S vojskem se dostal až na sever Polska, kde založil město Královec (dnešní Kaliningrad). Dále ovládal Korutany a Kraňsko, některé oblasti na Balkáně a byl uznáván i některými italskými městy.

K posílení moci během své vlády Přemysl využil i osobní vztahy a oženil se s o mnoho let starší MARKÉTOU BABEMBERSKOU. Tím získal podporu silného rodu v rakouských zemích. Také měl podporu šlechty české, rakouské a štýrské.

hausen.jpg

SOUPEŘENÍ S RUDOLFEM HABSBURSKÝM Přemysl byl sice nejmocnějším a nejschopnějším panovníkem ve středoevropském prostoru, ale právě z těchto důvodů nebyl zvolen římským králem. Tím se stal RUDOLF, člen rodu Habsburků, kteří se teprve začali prosazovat. Rudolf si postupně na svou stranu získal říšskou šlechtu a postupně i část šlechty přímo podřízené Přemyslovi. Přemysl odmítl volbu Rudolfa Habsburského uznat. Robu 1276 vypukla válka. Přemysl podcenil Rudolfův vliv a ten jej napadl z Uher a Moravy. Čeští Vítkovci vypověděli Přemyslovi poslušnost a ten musel uznat porážku a podepsat mírovou smlouvu.

Podle této smlouvy ztratil rakouská území a Chebsko. Roku 1277 Přemysl upevnil své postavení vůči šlechtě a připravoval se na další válku. Tu vyhlásil Rudolfovi roku 1278 a vtáhl do rakouských zemí. Den sv. Rufa (26. 8.) 1278 se mu stal osudným, protože byl za přispění části české šlechty poražen a zabit v bitvě na Moravském poli.

_P%C5%99emysl_Otakar_II._padl_u_Such%C3%BDch_Krut_v_den_sv._Rufa_1278.jpg

SPRÁVA KRÁLOVSTVÍ Za vlády Přemysla Otakara II. Se české království stalo jedním z nejbohatších. Král podporoval zakládání měst (České Budějovice, Kolín, Uherské Hradiště) a hradů (Bezděz). Dokončil kolonizaci neobydlených oblastí jak českým, tak i německým obyvatelstvem. Uděloval městská práva, a tím získal důchody z měst. Rozšířením hradské správy posílil obranu státu. Také zavedl zemský soud a zemské desky. Zakládal kláštery (Zlatá koruna).

Vytvořil tak hospodářsky i politicky velmi silný stát. V 60. letech pomalu dostal do konfliktu s šlechtou, především Vítkovci. Chtěl tedy vydat zákoník, který by omezoval práva šlechty. Vzhledem k další válce s Bélou o Korutany od tohoto zákoníku ustoupil, protože potřeboval podporu šlechty.

Seznam použitých zdrojů ABC světových dějin, Orbis, Praha Dějepis pro gymnázia a střední školy, SPN, Praha 2001, ISBN f/Otakarek2.jpg f/Otakarek2.jpg e/Josef_Mathauser_- _P%C5%99emysl_Otakar_II._padl_u_Such%C3%BDc h_Krut_v_den_sv._Rufa_1278.jpg e/Josef_Mathauser_- _P%C5%99emysl_Otakar_II._padl_u_Such%C3%BDc h_Krut_v_den_sv._Rufa_1278.jpg