Počátky českého státu Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o počátcích českého státu a o prvních Přemyslovcích.
Základní pojmy slovanské kmeny Přemyslovci tribut pacis bratrovražda patron denár
Počátky českého státu koncem 9. století žilo na území dnešních Čech, Moravy a Slezska mnoho slovanských kmenů české kmeny: Čechové, Lučané, Litoměřici, Doudlebové, Charváti, Chebané, Sedlčané, Děčané, Lemuzi, Pšované… moravské kmeny: Dičané, Horáci, Hanáci, Holasici, Moravští Slováci obr. 1
Počátky českého státu koncem 9. století Čechové ovládli ostatní kmeny žijící na území pozdější České a Slovenské republiky jméno Čech se přeneslo na všechny obyvatele rozhodujícím rodem byl rod Přemyslovců sídlící na Levém Hradci odvozovali svůj původ od Přemysla Oráče, manžela kněžny Libuše po něm pak následovali bájní Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít za knížete Svatopluka byly Čechy závislé na Velkomoravské říši, správcem v Čechách se stal Přemyslovec Bořivoj
Zápis do sešitu Počátky českého státu koncem 9. století mnoho slovanských kmenů na území dnešních Čech, Moravy a Slezska kmen Čechů ovládl ostatní kmeny → jméno Čech pro všechny obyvatele rod Přemyslovců (původ od Přemysla Oráče) se sídlem na Levém Hradci za Velkomoravské říše byl správcem v Čechách Přemyslovec Bořivoj
Bořivoj byl prvním historicky doloženým českým knížetem (jsou o něm první písemné záznamy) v roce 885 přesídlil z Levého Hradce do Prahy Praha byla tehdy hradištěm střežícím brod přes řeku Vltavu, byla také centrem obchodu přijal křesťanství v Levém Hradci založil první známý kostel v Čechách obr. 2
Zápis do sešitu Bořivoj první historicky doložený český kníže přesídlil do Prahy přijal křesťanství založil první známý kostel v Čechách (Levý Hradec)
Spytihněv v roce 895 se kníže Spytihněv zbavil nadvlády Velkomoravské říše a začal se orientovat na sousední Bavorsko Čechy se tak přiklonily k západní (latinské) kultuře; staroslověnská kultura zde ale stále přežívala
Vratislav I. byl Spytihněvův mladší bratr zakládal křesťanské kostely; založil mj. i kostel sv. Jiří (první křesťanský kostel již existoval na Levém Hradci za Bořivoje) po jeho smrti nastaly v přemyslovském rodě spory mezi vdovou po Vratislavovi Drahomírou a matkou Vratislava Ludmilou o vliv na Václava, syna Vratislavova rozpoutal se také spor mezi křesťanstvím (Ludmila) a pohanstvím (Drahomíra) a spor o zahraniční orientaci (přiklonit se k Bavorsku či Sasku) v září roku 921 byla Ludmila na popud Drahomíry zavražděna na Tetíně, později byla prohlášena za svatou
Zápis do sešitu Vratislav I. zakládal křesťanské kostely (kostel sv. Jiří) po jeho smrti spory mezi vdovou Drahomírou a jeho matkou Ludmilou o vliv na Václava, jeho syna také spor mezi křesťanstvím (Ludmila) a pohanstvím (Drahomíra) Ludmila byla na popud Drahomíry zavražděna, později prohlášena za svatou
Václav nastoupil na trůn roku 921, avšak vládla za něj jeho matka Drahomíra (bylo mu tehdy čtrnáct let) byl vzdělaný (škola na Budči), byl křesťanem (díky své babičce Ludmile) obával se ale výbojnosti Saska, kde vládl Jindřich I. Ptáčník z obavy před Saskem raději Jindřichovi platil daň z míru (tribut pacis), aby tím zabránil nájezdům a plenění české země obr. 3
Václav Václav zastával koncepci začlenit se do nadnárodního německého celku (idea universalismu) též založil na Pražském hradě kostel sv. Víta (poté, co obdržel od Jindřicha I. Ptáčníka ostatky světce) tribut pacis, jenž tvořilo 500 hřiven stříbra a 120 volů, a také prosaská církevní politika se nelíbila především mladšímu bratrovi Václava, Boleslavovi ten byl pro posílení státu a armády, nechtěl platit, ale bojovat neshody mezi bratry se vystupňovaly 28. září 935 (podle legend roku 929), kdy byl Václav Boleslavem zavražděn na hradišti u Staré Boleslavi vybiti byli také mnozí Václavovi stoupenci kníže Václav byl poté prohlášen za svatého a je dosud považován za symbol Čech (ochránce – patron české země) den zavraždění sv. Václava slavíme jako Den české státnosti
Zápis do sešitu Václav nastoupil na trůn ve 14 letech, vládla za něj jeho matka Drahomíra byl vzdělaný, byl křesťanem platil daň z míru (tribut pacis) vládci Saska, Jindřichu I. Ptáčníkovi založil na Pražském hradě kostel sv. Víta tribut pacis se nelíbil bratrovi Václava, Boleslavovi 28. září 935 (nebo 929) byl Václav Boleslavem zavražděn ve Staré Boleslavi Václav byl prohlášen za svatého a je považován za ochránce – patrona české země Den české státnosti = den zavraždění sv. Václava
Boleslav I. též zvaný Ukrutný po zavraždění svého bratra se Boleslav stal knížetem a pustil znovu do boje proti Sasům nakonec však s nimi uzavřel mír a platil tribut stejně jako kdysi Václav Boleslav udržoval dobré styky s Polskem – svoji dceru Doubravku provdal za polského krále Měška I. dal razit první mince (denáry)
Zápis do sešitu Boleslav I. znovu boje se Sasy uzavřel mír a znovu platil tribut dobré styky s Polskem první mince (denáry)
Boleslav II. též zvaný Pobožný roku 973, na počátku jeho vlády, bylo založeno pražské biskupství prvním biskupem byl jmenován Sas Dětmar tím závislost Čech na německých biskupech skončila roku 995 nechal Boleslav II. na hradišti Libici vyvraždit mocný rod Slavníkovců, z něhož pocházel i druhý pražský biskup Vojtěch tímto krutým činem dovršil sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců
Zápis do sešitu Boleslav II. založení pražského biskupství roku 995 nechal vyvraždit rod Slavníkovců dovršil sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců
Vojtěch byl druhým pražským biskupem pocházel z rodu Slavníkovců pokoušel se vymýtit tehdejší nešvary, jako obchod s otroky, mnohoženství a alkoholismus, ale neuspěl a odešel do Říma v Římě vstoupil do kláštera, po svém návratu založil benediktinský klášter v Břevnově později znovu odešel do zahraničí, díky čemuž přežil vyvraždění Slavníkovců na své misijní cestě do Pruska byl zavražděn a později prohlášen za svatého
Zápis do sešitu Vojtěch druhý pražský biskup z rodu Slavníkovců pokoušel se vymýtit obchod s otroky, mnohoženství a podobně založil benediktinský klášter v Břevnově byl zavražděn na misii do Pruska a později prohlášen za svatého
Boleslav III. též zvaný Ryšavý chtěl se zbavit svých dvou bratrů: Jaromíra nechal vykleštit, Oldřicha se pokusil zavraždit vypuklo proti němu povstání rodu Vršovců, Boleslav utíká do Polska za podpory polského krále Boleslava Chrabrého se vrací do Čech nařídil vyvraždění Vršovců (svého zetě z tohoto rodu prý zabil vlastníma rukama) svržen Boleslavem Chrabrým, uvězněn a oslepen Boleslav Chrabrý se na nějakou dobu stává českým knížetem, je svržen Jaromírem
Zápis do sešitu Boleslav III. bratra Jaromíra nechal vykleštit, bratra Oldřicha se pokusil zavraždit povstání Vršovců, Boleslav utíká do Polska za podpory polského krále Boleslava Chrabrého se vrací nařídil vyvraždění Vršovců svržen Boleslavem Chrabrým jeho nástupcem se stal jeho bratr Jaromír a po něm jeho bratr Oldřich
OPAKOVÁNÍ Počátky českého státu Václav Bořivoj Vratislav I. koncem 9. století mnoho slovanských kmenů na území dnešních Čech, Moravy a Slezska kmen Čechů ovládl ostatní kmeny → jméno Čech pro všechny obyvatele rod Přemyslovců (původ od Přemysla Oráče) se sídlem na Levém Hradci za Velkomoravské říše byl správcem v Čechách Přemyslovec Bořivoj Bořivoj první historicky doložený český kníže přesídlil do Prahy přijal křesťanství založil první známý kostel v Čechách (Levý Hradec) Vratislav I. zakládal křesťanské kostely (kostel sv. Jiří) po jeho smrti spory mezi vdovou Drahomírou a jeho matkou Ludmilou o vliv na Václava, jeho syna také spor mezi křesťanstvím (Ludmila) a pohanstvím (Drahomíra) Ludmila byla na popud Drahomíry zavražděna, později prohlášena za svatou Václav nastoupil na trůn ve 14 letech, vládla za něj jeho matka Drahomíra byl vzdělaný, byl křesťanem platil daň z míru (tribut pacis) vládci Saska, Jindřichu I. Ptáčníkovi založil na Pražském hradě kostel sv. Víta tribut pacis se nelíbil bratrovi Václava, Boleslavovi 28. září 935 (nebo 929 byl Václav Boleslavem zavražděn ve Staré Boleslavi Václav byl prohlášen za svatého a je považován za ochránce – patrona české země Den české státnosti = den zavraždění sv. Václava
OPAKOVÁNÍ Boleslav I. Boleslav II. Vojtěch Boleslav III. znovu boje se Sasy uzavřel mír a znovu platil tribut dobré styky s Polskem první mince (denáry) Boleslav II. založení pražského biskupství roku 995 nechal vyvraždit rod Slavníkovců dovršil sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců Vojtěch druhý pražský biskup z rodu Slavníkovců pokoušel se vymýtit obchod s otroky, mnohoženství a podobně založil benediktinský klášter v Břevnově byl zavražděn na misii do Pruska a později prohlášen za svatého Boleslav III. bratra Jaromíra nechal vykleštit, bratra Oldřicha se pokusil zavraždit povstání Vršovců, Boleslav utíká do Polska za podpory polského krále Boleslava Chrabrého se vrací nařídil vyvraždění Vršovců svržen Boleslavem Chrabrým
Otázky a úkoly Který ze slovanských kmenů na našem území nakonec ovládl všechny ostatní kmeny? Od kterého panovníka odvozují Přemyslovci svůj původ? Popiš, v čem všem byly spory mezi Drahomírou a Ludmilou. Kdo byly tyto ženy? Co znamená pojem tribut pacis? Kdy slavíme Den české státnosti a proč? Jak skončily napjaté vztahy mezi Přemyslovci a Slavníkovci? Kdo byl sv. Vojtěch a proč byl prohlášen za svatého?
Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN 978-807-2385-584. [2014-08-02] obr. 1 – slovanské kmeny na území Čech http://vlast.cz/soubory/nahrane/02_Cechy_9_a_10_stoleti_uzemi.jpg obr. 2 – Bořivojův křest http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e8/Baptism_of_the_bohemian_duke_borivoj.jpg obr. 3 – sv. Václav http://www.ceske-tradice.cz/deploy/img/fck/Image/tradice/podzim/sv-vaclav.jpg