Rusko a Gruzie Vypracovala: Bc. Šárka Bartošková Studijní kombinace: Dě/Ov

Gruzie Hlavní město: Tbilisi Rozloha: 69 700 km² Počet obyvatel: 4 661 473 Oficiální název: Gruzínská republika, Republika Gruzie Úřední jazyky: gruzínština Náboženství: gruzínští pravoslavní (65%), muslimové (11%) Státní zřízení: republika Vznik: 9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident: Mikhail Saakashvili – 3. gruzínský prezident, zvolen 25. 1. 2004 – 25. 11. 2007 20. 1. 2008 – dosud vlajka Gruzie znak Gruzie

Rusko Hlavní město: Moskva Rozloha: 17 075 400 km² Počet obyvatel: 142 893 000 Oficiální název: Ruská federace Úřední jazyk: ruština Náboženství: pravoslaví, islám Státní zřízení: federativní republika Vznik: 1. ledna 1992 (rozpadem Sovětského svazu) Prezident: Dmitrij Medveděv – 3. ruský prezident - od 7. 5. 2008 znak Ruska vlajka Ruska

Dmitrij Medveděv Mikhail Saakashvili

Nejstarší historie území dnešní Gruzie 3000. př. n. l. – území dnešní Gruzie centrem kvetoucí civilizace (přírodní bohatství, úrodná údolí, přirozené přístavy), z těchto důvodů velmi přitažlivá oblast pro mocné sousedy 6. – 2. stol. př. n. l. – dnešní Gruzie součástí tzv. kolchidské říše 70. léta 3. stol. př. n . l . – ve východní části se zformovalo iberské království 1. pol. 4. stol. – šíření křesťanství 4. – 5. stol. – západní část závislá na Byzanci, východní část na Persii 7. – 8. stol. – většina území dnešní Gruzie obsazena Araby 8. – 9. stol. – vznik několika nezávislých knížectví, která byla sjednocena za vlády krále Bagrata III. (975 – 1014) = rozkvět gruzínského státu 2. pol. 11. stol. – seldžucké nájezdy, rozpad gruzínského státu David IV. Budovatel (1089 – 1125) obnovuje gruzínský stát 12./13. století – největší politický, hospodářský a kulturní rozmach (Jiří III. a královna Thamar) 13. a 14. století – mongolské vpády, konec rozkvětu státu 15. – 17. století – na území Gruzie vytvořeno několik nezávislých království a knížectví, které se od 16. století staly předmětem bojů mezi Tureckem a Persií – pod nátlakem těchto dvou velmocí se začíná území islamizovat

Rusko a Gruzie 1783 – jeden z východních vládců Gruzie uzavírá smlouvu o suverénnosti ruského carství nad knížectvími na území dnešní Gruzie, je to kvůli obavě z islamizace země Peršany a Turky, Rusko si začalo na toto území dělat nároky 1799 – ruské vojsko obsazuje východní Gruzii (= Kartlijsko – kachetské království) 1801 – anexe východní Gruzie ruským vojskem, zbytek území Gruzie připojen k Rusku v průběhu rusko – perských válek (1804 – 1813, 1826 – 1828) a rusko – tureckých válek (1806 – 1812, 1828 – 1829) Na konci 19. století nastal hospodářský rozmach a rozvoj vzdělanosti Gruzínců. Společně s porušťováním Gruzínců vzrůstá v Gruzii nacionalismus a odpor proti carskému režimu. 1905 – v Gruzii vypukl ozbrojený boj po ruské bolševické revoluci je do Tbilisi svolán Gruzínský národní kongres, který 22. 11. 1917 ustavil Národní radu jako orgán plnící funkci prozatímní vlády a parlamentu Únor 1918 – Gruzie součástí Zakavkazské federativní demokratické republiky, ta se však rozpadla už v květnu téhož roku (Ázerbájdžán požadoval orientaci na Turecko, s čímž nesouhlasili obyvatelé Arménie a Gruzie). 26. 5. 1918 – vznik Gruzínské demokratické republiky. Gruzie hledá pomoc u Německa, stává se německým protektorátem. Poté, co odcházejí německá a turecká vojska, přicházejí v prosinci 1918 do země Britové. Jejich odchodu bylo dosaženo až v roce 1920, vnitřní rozvrat Gruzie začal dosahovat vrcholu. 1920 – podepsána mírová smlouva mezi Gruzií a Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou = bolševici uznali nezávislost Gruzie, ale pod podmínkou, že bude povolena bolševická strana v Gruzii a zastavena pomoc bělogvardějcům (=ruským monarchistům) 1921 – protivládní povstání v Gruzii = záminka k ruské agresi, vstup Rudé armády na území Gruzie

Rudá armáda dobývá Gruzii a začleňuje ji do SSSR 25. 2. 1921 – vyhlášena Gruzínská SSSR (v letech 1922 – 1936 součást Zakavkazské federace = Arménie + Gruzie + Ázerbájdžán, 1936 přeměněna na svazovou republiku SSSR) 1922 – na území Gruzie vzniká Jihoosetská autonomní oblast, Abcházská autonomní sovětská socialistická republika, Adžarská autonomní sovětská socialistická republika - tyto autonomní oblasti byly pod správou Gruzínců. Gruzínští bolševici však započali oblasti gruzifikovat, začalo docházet k čím dál častějším střetům mezi Gruzínci a obyvateli autonomních oblastí. 30. a 40. léta 20. století – stalinistické čistky v Gruzii, další čistky v letech 1940 – 1945 - 10% obyvatel vyvražděno 1989 – protikomunistická demonstrace v Tbilisi za nezávislost Gruzie. Ruské jednotky demonstraci střelbou rozehnaly, Jižní Osetové požadují větší autonomii a spojení s ruskou Severní Osetií.

Zviad Gamsachurdia, 1. gruzínský prezident (1991 – 1992) 1990 – Gruzie požaduje obnovit nezávislost země, brutální zásah sovětských jednotek proti demonstrujícím 21. 6. 1990 vyhlášena svrchovanost Gruzie v rámci SSSR 14. 11. 1990 vzniká Gruzínská republika, odstraněna vedoucí úloha komunistické strany 9. 4. 1991 – Gruzie krátce před rozpadem SSSR vyhlašuje nezávislost, v prezidentských volbách vítězí nacionalistický politik Zviad Gamsachurdia. Jeho styl vlády je silně autokratický. Zviad Gamsachurdia, 1. gruzínský prezident (1991 – 1992)

1993 podepsala Gruzie smlouvu o přistoupení ke SNS = vzrostl vliv Ruska v Gruzii, mírové sbory SNS (= Společenství nezávislých států) v této oblasti jsou tvořeny převážně z Rusů 1995 novým gruzínským prezidentem a zároveň předsedou vlády Eduard Ševardnadze 1996 – napětí mezi Gruzií a Jižní Osetií, obě strany se zříkají použití síly. V Jižní Osetii působí mírové jednotky složené z Rusů, Gruzínců i Osetinců.

Revoluce růží v Gruzii v roce 2003 2002 – američtí vojenští instruktoři začínají cvičit gruzínské jednotky 2003 - ,,revoluce růží´´ v Gruzii = tisíce lidí v čele s pozdějším prezidentem Michailem Saakašvilim protestovaly proti vládě, která nevyřešila hospodářské a politické problémy (=chudoba, korupce). Saakašvili následně zvolen (2004) prezidentem (95 % hlasů). volby byly údajně zfalšovány Revoluce růží v Gruzii v roce 2003

Po nástupu Michaila Saakašviliho byly parlamentem schváleny zákony, které snížily nezávislost soudní moci, byla eliminována svoboda tisku, omezeno vysílání. 2006 – demonstrace v Gruzii – lidé chtěli odstoupení prezidenta, tvrdý zásah policie + zatýkání představitelů opozice. V Jižní Osetii se koná referendum, kde Osetinci potvrdili, že chtějí definitivní odtržení od Gruzie. 2007 – masové demonstrace – z důvodů poklesu životní úrovně a také z důvodů velké korupce – prezident vyhlásil ,,výjimečný stav´´, zakázal nestátní média, veřejná shromáždění. Proti svým politickým odpůrcům podnikl nedemokratické kroky. Koncem roku 2007 z funkce rezidenta Saakašvili odstoupil, ale už v lednu 2008 byl zvolen znovu prezidentem. Květen 2008 – v Gruzii ve volbách zvítězila Saakašviliho strana Sjednocené národní hnutí (63%). opozice tyto volby označila za zmanipulované

Gruzie a Jižní Osetie Toto území (v podhůří Kavkazu) bylo s většinou Gruzie připojeno v 19. století k Rusku. Poté, co se v Gruzii v roce 1922 dostali k moci bolševici, stala se Jižní Osetie autonomní oblastí. Čím dál víc se však objevovaly snahy o spojení Jižní a Severní Osetie (součásti Ruska). Společně chtějí vytvořit republiku Alanii. Tyto tendence ještě zesílily v roce 1990, kdy byla zrušen autonomní statut Jižní Osetie. V Gruzii vypukla občanská válka. 1991 – 1992 probíhala gruzínsko – jihoosetská válka, na straně jihoosetských separatistů se do konfliktu zapojovalo také Rusko Autokratická vláda Zviada Gamsachurdia vedla v roce 1992 k ozbrojenému povstání a svržení prezidenta, jehož základnou se v letech 1992 – 1993 stává právě Jižní Osetie. Jižní Osetové nakonec získali faktickou nezávislost, protože Gruzie se bála většího zapojení Ruska do konfliktu, severní Osetie zůstala součástí Ruska.

Obyvatel Osetie reaguje na projíždějící gruzínské vojáky. Gruzínské tanky poblíž jihoosetského hlavního města Cchinvali (8. srpna 2008). Obyvatel Osetie reaguje na projíždějící gruzínské vojáky.

Gruzie s vyznačenou Jižní Osetií

K podobným konfliktům docházelo také v další autonomní oblasti Gruzie - Abcházii = ozbrojený gruzínsko – abcházský konflikt. 21. 7. 1992 vyhlásila Abcházie pod vedením Vladislava Ardzinby nezávislost na Gruzii Gruzie vyslala do Abcházie svoje vojska a začala občanská válka. Abcházové získali kontrolu nad územím své republiky až v září 1993.

Válka v Jižní Osetii 1. 8. 2008 válka mezi Gruzií a Jižní Osetií v Jižní Osetii, Gruzie chtěla získat plnou kontrolu nad Jižní Osetií 8. 8. 2008 se na stranu Jižní Osetie přidalo Rusko, které zatlačilo Gruzínce zpátky na jejich území 12. 8. 2008 Rusko stáhlo své jednotky z Gruzie, ale ponechalo je v Jižní Osetii a Abcházii 14. 8. 2008 vystoupila Gruzie kvůli ruské agresi ze Společenství nezávislých států 26. 8. 2008 – Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie V Gruzii v současné době působí pozorovatelská mise EU, jejíž příslušníci však nemají přístup na území jižní Osetie a Abcházie. Pozorovatelé dohlížejí na dodržování podmínek příměří a působí podél hranic Gruzie se separatistickými provinciemi. Proč se Rusko v konfliktu tak moc angažuje? Důvodem je zřejmě to, že Gruzie je zemí přes kterou vede klíčový ropovod spojující bohaté šelfy Kaspického moře se západními trhy.

Literatura: Baar, V.: Národy na prahu 21. století. Emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Tilia, 2002. Fojtík, P., Liščák, V.: Státy a území světa. Praha: Libri, 1998. Webové stránky: www.zemepis.com http://zpravy.idnes.cz/valka-v-gruzii-0pg-/zahranicni.asp?o=0&klic=64058