Vnitřní přírodní činitelé Zeměpis Vnitřní přírodní činitelé 1. díl  Práci začni klávesou F5. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Vnitřní přírodní činitelé 1. díl: Zemětřesení 2. díl: Sopečná činnost 3. díl: Vznik pohoří

21 úkolů na téma zemětřesení + test Obsah 21 úkolů na téma zemětřesení + test Potřebujete: pro některé úkoly připojení na internet Školní atlas světa

Zemětřesení i I. Příčiny a průběh 1. Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry. Z informací zjisti a napiš, čím je tento náhlý pohyb způsoben: Epicentrum zemětřesení:  2. Přiřaď patřičné písmeno podle obrázku: Hypocentrum zemětřesení:  3. Co znázorňují červené kruhy? A B [8]

Zemětřesení i Web II. Monitoring Seismické signály jsou průběžně monitorovány tisíci seismických stanic rozmístěných na všech kontinentech světa včetně Antarktidy, podmořskými stanicemi na dně oceánů, mnoha desítkami lokálních a regionálních seismických pozorovacích sítí.  4. Jaký přístroj používají seismologové pro měření seismických vln?  5. Nejničivější zemětřesení (na stupnici: téměř úplné zničení) dosahují více jak 6 7 8 stupňů Richterovy škály.  6. Kliknutím na následující tlačítko otevřeš stránky s přehledem zemětřesení ve světě větších jak 4,5 stupně. Zjisti, kolik takových zemětřesení bylo zaznamenáno za posledních 24 hodin (modré čtverce). Zemětřesení ve světě v posledních 7 dnech  7. Jakou hodnotu (přidrž šipku na dané značce) mělo nejsilnější z nich? M  8. Byly nějaké (červeně) v poslední hodině? Kolik? Pozn.: mapa je interaktivní, kliknutím na určité místo získáš mapu odpovídajícího světadílu.

Zemětřesení i Foto Video III. Následky Kliknutím na tlačítka otevřeš fotografie následků zemětřesení ve Wikipedii a video na Youtube.com. Třetím tlačítkem otevřeš statistiku nejničivějších zemětřesení.  10. Co dělají lidé pro to, aby omezili následky zemětřesení?  9. Popiš 2 – 3 větami následky silných zemětřesení: Foto Web Video

Zemětřesení i IV. Podmořské zemětřesení, tsunami Tsunami je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře. Vznikají v důsledku silného zemětřesení pod hladinou moře nebo podmořského sesuvu. Vlna tsunami vzniká také po dopadu meteoritu do moře.  12. Kam až vlna zasáhla? 11. Jaká byla příčina ničivé vlny v Indickém oceánu v roce 2004?  13. Co to způsobilo přírodě a co lidem?

Zemětřesení v Evropě za poslední i V. Oblasti zemětřesení Pro následující úkoly využij Školní atlas světa nebo využij odkazů na internetu (tlačítka).  14. Na kterých místech na Zemi se vyskytuje nejvíce zemětřesení? Zemětřesení ve světě v roce 2008  15. Proč právě tam? Zemětřesení v Evropě za poslední 2 týdny  16. Které oblasti v Evropě jsou seismicky nejaktivnější? Posledních 24h Posledních 48h   Posledních 7 dnů     Posledních 14 dnů Vysvětlivky pro stránky na internetu. Velikost kroužku značí sílu zemětřesení.

Ukázka ohniska zemětřesení VI. Zemětřesení v ČR Klikni na informace a z článku zjisti a napiš:  17. V které části ČR bylo v roce 2008 zemětřesení?  18. Proč právě tam?  19. Co bylo jeho příčinou?  20. Hrozí u nás ničivé zemětřesení? 21. Jaké nejvyšší hodnoty magnituda (M) byly v této oblasti zaznamenány za poslední měsíc? Aktuální zemětřesení ČR Ukázka ohniska zemětřesení 

Test Úvodní strana K Konec práce: Esc 2 hypocentrum epicentrum ohnisko zemětřesení na okrajích kontinentů na okrajích litosférických desek v oblastech s vysokou nadmořskou výškou pohyby desek pod mořem, v jejichž důsledku vzniká zemětřesení a následně vlny vlny vznikající v důsledku podmořského zemětřesení nebo sesuvu vlny vznikající v důsledku otřesů zemské kůry západní Čechy jižní Čechy východní Čechy 1 3 4 5 Prostor v hloubce, ve kterém vzniká zemětřesení, je: Zemětřesení se na Zemi vyskytuje především: Vyber správné tvrzení. Tsunami jsou: Která oblast ČR je seismicky nejaktivnější? V které části evropského kontinentu se vyskytuje nejvíce zemětřesení: Pyrenejský poloostrov a JZ Evropa Apeninský poloostrov a JV Evropa SZ a JV Evropa Kontrolu správnosti proveď podržením šipky na tlačítku K.

Pohyby litosférických desek Pohyby litosférických desek způsobuje stlačování nebo rozpínání hornin zemské kůry na jejich okrajích, čímž vzniká napětí. Uvolnění nashromážděného napětí vyvolá náhlé pohyby zemské kůry a otřesy zemského povrchu. Epicentrum zemětřesení je myšlený bod na povrchu Země, který vznikne kolmým průmětem hypocentra na zemský povrch. Je to místo, kde se uvolní nejvíce energie z hypocentra. Pro přesné určení epicentra se v seismologii využívá určování pomocí seismografu. Ohnisko zemětřesení je prostor v hloubce, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů. Hypocentrum je bod, kterým nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska. Vzhledem k tomu, že naprostá většina zemětřesení nemá bodový charakter, ale vzniká na zlomech v zemské kůře, je hypocentrum zpravidla jen přibližným středem oblasti, v níž k uvolnění energie došlo. Jeho zaměření a následné určení jeho pozice se uskutečňuje minimálně díky třem měřícím seismologickým stanicím. Seismické vlny jsou vlny, šířící se v zemském tělese, vyvolané v důsledku šíření trhliny ve zlomu. Jsou jedním z projevů zemětřesení a připadá na ně asi 30 % celkové uvolněné energie. K měření seismických vln slouží seismografy. [2]

Tsunami Zemětřesení a vlna tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 Vznik a vývoj tsunami: Zemětřesení a vlna tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 26. 12. 2004 oblast Indonésie příčina: došlo k vertikálnímu posunu litosférických desek pod mořem u ostrova Sumatra vzniklo zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice následná vlna tsunami zasáhla až k 1 600 km vzdálenému pobřeží Afriky (animace) o život přišlo přes 300 000 lidí vlna způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží Animace vlny tsunami v Indickém oceánu v roce 2004: [3] [4]

Litosférické desky [1]

Zemětřesení v ČR Článek portálu Aktuálně.cz: Praha - Otřesy půdy, jaké Česká republika nepamatuje přes dvacet let, se na podzim roku 2008 hned několikrát projevily na Chebsku. Pak se ještě země chvěla na Karvinsku, kde slabší, avšak tragický otřes dokonce zabil dva horníky v podzemí a tři další zranil. Planeta, po níž chodíme, tak připomněla, že nás ovlivňují mocné přírodní síly, na něž člověk nestačí. Seismologové však připomínali: Skutečně pustošivé zemětřesení, jaké známe z televizních záběrů z jiných koutů světa, v našich podmínkách naštěstí nehrozí. Dědictví po sopkách Obvyklou příčinou ničivých zemětřesení ve světě bývá vyrovnávání tlaků mezi vzájemně se pohybujícími deskami zemské kůry. Méně často se zemětřesení projevují uvnitř desek v místech jejich oslabení, například podél významných zlomů v zemské kůře. Česká republika leží uvnitř euroasijské desky, takže katastrofa velkých rozměrů je v našich končinách velmi nepravděpodobná. Zemětřesný roj na Chebsku měl jiný původ. V západních Čechách je zeslabená zemská kůra. Díky tomu tu ze země tryskají četné minerální prameny. A taky se chvěje země. Ve čtvrtohorách, před asi 300 tisíci lety, tu byly i činné sopky. Zdá se, že tady spočívá i původ současných zemětřesení. Magma, které tehdy zásobovalo sopky z hlubin, občas pronikne blíže k povrchu. Jako nyní, kdy se dostalo do hloubky asi deseti kilometrů a vyvolalo tu otřesy půdy. [5]

Zmírnění dopadů zemětřesení Zemětřesení představuje obrovské riziko pro stamilióny lidí po celém světě. Seismologové se snaží najít co nejspolehlivější metody, jak s maximální pravděpodobností předpovědět místo a intenzitu zemětřesení. Oblasti s velkým rizikem seismické aktivity jsou dobře známé, je to především na deskových rozhraních a významných zlomech. Při předpovědích se používá analýza frekvence drobných otřesů, které mohou větší události předcházet. Významným indikátorem mohou být drobné výzdvihy a poklesy na zemském povrchu, případně vznik drobnějších prasklin a poruch. Předzvěstí blížícího se zemětřesení je zvýšená emise radonu a radioaktivních plynů. Poměrně spolehlivě poznávají blížící se zemětřesení divoká zvířata, ale je to obvykle velmi těsně před samotnou událostí. Pro omezení následků zemětřesení používá řada zemí (USA, Japonsko) propracované systémy skládající se zejména z těchto činností: snaha o předpověď zemětřesení systém varování technicky pokročilé konstrukce (přehrady, elektrárny, ropovody, plynovody…) V seismicky aktivních oblastech je pečlivě zvažováno umístění velkých staveb, přehrad, elektráren a produktovodů, aby se případné škody minimalizovaly. Konstrukce budov se provádí speciálním způsobem, který dokáže lépe odolávat přicházejícím vlnám. Jsou vypracovány krizové plány a všechny složky záchranných služeb mají přesné informace o své činnosti během i po zemětřesení. [ 7]

Richterova škála (místní magnitudo zemětřesení) - Richterova škála (stupnice) se používá v seismologii pro popis velikosti zemětřesení stupnici vytvořil v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter Tabulka: Nejsilnější zemětřesení v letech 1900 – 2004 Richterovo magnitudo Následky 1, 2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji 3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození 4 Slabé zemětřesení 5 Slabé poškození budov blízko epicentra 6 Vážné poškození špatně postavených budov 7 Velké poškození budov 8 nebo větší Téměř úplné zničení Pořadí Místo Rok Magnitudo 1. Chile 1960 9,5 2. Aljaška 1964 9,2 3. 1957 9,1 4. Kamčatka 1952 9,0 5. Sumatra 1984 6. Ekvádor 1906 8,8 7. 1965 8,7 8. Tibet 1950 8,6 9. 1923 8,5 10. Indonésie 1938 [6]

Zdroje: [1] Jklamo. Commons.wikimedia.org: Plates tect cs.svg [online]. 2008-10-10 [cit. 2009-10-20]. Dostupné na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plates_tect_cs.>. [2] Cs.wikipedia.org: Zemětřesení [online]. 2009-10-15. [cit. 2009-10-20]. Dostupné na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD>. [3] GraYoshi2x. Commons.wikimedia.org: 2004 Indonesia Tsunami Complete.gif [online]. 2008-09-03 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2004_Indonesia_Tsunami_Complete.gif>. [4] Timichal. Commons.wikimedia.org: Tsunami-vyvoj.png [online]. 2009-06-04 [cit. 2009-10-20]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tsunami-vyvoj.png>. [5] Tuček Josef. Aktuálně.cz. Po letech se v Česku opět projevila zemětřesení [online]. 27. prosince 2008. [cit. 2009-10-22]. Dostupné na WWW: <http://rocenka2008.aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=624297>. [6] Bureš Jiří. Conventer.cz. Richterova stupnice [online]. [cit. 2009-10-22]. Dostupné na WWW: <http://www.converter.cz/tabulky/richterova-stupnice.htm>. [7] Vávra V., Štelcl J. Doplňující učebnice kurzu "Geologická stavba České republiky a vztah geologických procesů k životnímu prostředí" [online]. [cit. 2009-10-20]. Dostupné na WWW: <http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola4.htm#4.2.5>. [8] Vlastní.