MANAGEMENT STRES ANEB JE STRES MÝM MANAGEREM? PRO ÚČASTNÍKY WORKSHOPU NASTUDOVALI, PROŽILI A NABÍZÍ Ingrid Matoušková a Joža Spurný PRAHA 2011 V našem životě se setkáváme se situacemi, událostmi, lidmi, úkoly, které jsou pro nás emočně náročné, zatěžující, vyvolávají nepříjemné pocity. Jsme zaskočeni, nepřipraveni řešit je, nezvládáme je. Vyvolávají v nás nepříjemné vzpomínky, máme strach že se budou opakovat. Pociťujeme je jako nepříjemné nebo nebezpečné. Mluvíme o tzv. stresorech. Vzniká potřeba se s nimi nějak vyrovnat (automaticky, vědomě). O tom bychom si dnes měli diskutovat.

K PŘEDCHÁZENÍ A ZVLÁDÁNÍ STRESU JE UŽITEČNÉ VĚDĚT: CO JE STRES? KDY, KDE, JAK A PROČ VZNIKÁ? JAK PROBÍHÁ STRESOVÁ REAKCE? CO OVLIVŇUJE JEJÍ PRŮBĚH? CO S TÍM MŮŽEME DĚLAT?

? JAKÉ SITUACE, UDÁLOSTI, LIDÉ (JEJICH REAKCE A CHOVÁNÍ) VE MNĚ VYVOLÁVAJÍ STRES? CO SE MI VYBAVÍ PŘI SLOVĚ STRES? – ASOCIAČNÍ EXPERIMENT Dotazník – moje stresory

STRES NESPECIFICKÁ REAKCE ORGANISMU NA JAKÝKOLI DRUH ZÁTĚŽE, KTERÁ SLOUŽÍ K PŘIZPŮSOBENÍ ORGANISMU TĚMTO ZÁTĚŽÍM PŘÍČINOU VZNIKU PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE JE JEDINCEM PROŽÍVANÝ ROZPOR MEZI NÁROKY A POCITEM JEHO PŘIPRAVENOSTI SE S TĚMITO NÁROKY VYROVNÁVAT

STRES A VÝVOJ JEDINCE CO, JAKÉ UDÁLOSTI, SITUACE, MYŠLENKY VE MNE VYVOLÁVALY STRES V DĚTSTVÍ, VE ŠKOLNÍM VĚKU, V PUBERTĚ? JAK JSEM SE S NIMI VYROVNÁVAL? VYVOLÁVAJÍ VE MNE STRES I DNES? CO VE MNE VYVOLÁVÁ STRES V SOUČASNOSTI? JAK SE S TÍM VYROVNÁVÁM? JE ROZDÍL MEZI DŘÍVĚJŠÍMI A SOUČASNÝMI STRESORY A MÝMI REAKCEMI NA NĚ, V ČEM A PROČ? Co ve mně vyvolávalo stres když jsem začal dělat svoji práci a co nyní? Co z toho zbylo? Proč vznikal stres, proč už teď stresem není,co se změnilo? Z TOHO MYŠLENKA: CO VE MNĚ VYVOLÁVALO STRES VČERA, JIŽ DNES STRESEM BÝT NEMUSÍ….

? JAKOU SITUACI Z POSLEDNÍHO OBDOBÍ BYCH OZNAČIL ZA PSYCHICKY NÁROČNOU, STRES VYVOLÁVAJÍCÍ?

CO STRESUJE NÁS? ČASOVÝ TLAK LIDÉ NEPŘÍSTUPNÍ ARGUMENTŮM NEDOSTATEK SEBEVĚDOMÍ LIDÉ ODPOVÍDAJÍCÍ OTÁZKOU NEMOCI A ÚMRTÍ ŽE NĚCO NEZVLÁDNU ŽE NĚKOMU UBLÍŽÍM KONFLIKTY NEJISTOTA, NEDOSTATEK INFORMACÍ NEDŮVĚRA VLASTNÍ NEROZHODNOST POCIT NEPŘIJETÍ POTŘEBA VYHOVĚT VŽDY A VŠEM Co stresuje lektory? Krátkodobě, dlouhodobě

ZDROJE STRESU PSYCHICKY NÁROČNÉ PROFESE, RIZIKOVÉ ČINNOSTI PROBLÉMOVÉ OSOBY A JEJICH JEDNÁNÍ, REAKCE NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE FRUSTRUJÍCÍ PODMÍNKY, V NICHŽ DOCHÁZÍ K OHROŽENÍ, PŘÍP. K DLOUHODOBÉMU NEUSPOKOJOVÁNÍ POTŘEB JEDINCE Zdroje stresorů – odkud se mohou rekrutovat stresory? Jakou podobu mohou mít stresory? Překážky, nepřiměřené úkoly a požadavky, problémové situace, konflikty Toto jsou tzv. komplexní stresory Stresorem může být i hlad, žízeň, bolest, námaha, obavy, strach, nejistota, negativní myšlenky, fantazie, postoje, očekávání, starosti, odloučení od milovaných osob, nemoc, konkurenční situace, osamělost…. (tělesné, emocionální, kognitivní stresory)

STRESORY PODLE JEJICH POVAHY NADMĚRNÉ PRACOVNÍ ZATÍŽENÍ V ZAMĚSTNÁNÍ Neúměrné množství informací; značné množství problémů k řešení, závažná rozhodnutí; PRACOVNÍ NEVYTÍŽENOST Nezaměstnanost, práce neperspektivní a stereotypní; SOUTĚŽIVOST Snaha podat co nejlepší a nejvyšší výkon; FINANČNÍ SITUACE Nedostatek peněz, zadlužení, koupě bytu či domu, hypotéka; ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Nadměrný hluk, nedostatek světla, prašnost, nadměrná vlhkost, sucho; PROBLÉMY VE VZTAZÍCH (rodinné, pracovní) Neshody, hádky, konflikty, nevěra, odloučení, napjatá atmosféra, kritika, nadměrné požadavky, vysoká odpověd.

JAKOU PODOBU MŮŽE MÍT STRES? Podle kritérií vzniku a trvání

STRES JAKO: JAKO DŮSLEDEK AKTUÁLNÍHO NADMĚRNÉHO ZATÍŽENÍ PSYCHIKY, BEZPROSTŘEDNÍ REAKCE ORGANISMU NA SILNÝ PODNĚT (NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE, KONFLIKTY – INTRAPSYCHICKÉ, INTERPERSONÁLNÍ) JAKO DLOUHODOBÝ STAV NEÚMĚRNÉHO ZATÍŽENÍ PSYCHIKY (NEPŘIMĚŘENÉ POŽADAVKY NA ČINNOST A VÝKONNOST, PROBLÉMOVÉ SITUACE, PŘEKÁŽKY, FRUSTRACE, DEPRIVACE) ZÁŽITEK NEMUSÍ BÝT POZITIVNÍ, HLAVNĚ KDYŽ JE SILNÝ…. Akutní a chronický stres Co dělat pro to, aby se z akutního nestal chronický?

NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE SMRT MANŽELSKÉHO PARTNERA 100 ROZVOD 73 ROZPAD MANŽELSTVÍ 65 TREST VĚZENÍ 63 ZRANĚNÍ NEBO NEMOC 53 SVATBA 50 ZTRÁTA ZAMĚSTNÁNÍ 47 ODCHOD DO DŮCHODU 45 CHOROBA BLÍZKÉ OSOBY 44 TĚHOTENSTVÍ 40 SEXUÁLNÍ PROBLÉMY 39 PŘÍRŮSTEK V RODINĚ 39 ZMĚNA FINANČNÍ SITUACE 38 14. SMRT PŘÍTELE 37 15. ZMĚNA ZAMĚSTNÁNÍ 36 16. MANŽELSKÝ SPOR 36

17. PŮJČKA NAD 10 000 DOLARŮ 31 18. VYPRŠENÍ PŮJČKY 30 19. ODCHOD DÍTĚTE Z DOMOVA 29 20. KONFLIKT S TCHYNÍ 29 21. NÁSTUP DO NOVÉHO ZAMĚSTNÁNÍ 28 22. ZAČÁTEK NEBO UKONČENÍ ŠKOLY 26 23. ZMĚNA ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK 25 24. ZMĚNA OSOBNÍCH ZVYKLOSTÍ 24 25. POTÍŽE S NADŘÍZENÝMI 23 26. ZMĚNA PRACOVNÍ DOBY 20 27. ZMĚNA BYDLIŠTĚ 20 28. ZMĚNA NÁVYKŮ VOLNÉHO ČASU 19 29. PŮJČKA POD 10 000 DOLARŮ 17 30. ZMĚNA NÁVYKŮ NA SPÁNEK 16 31. DOVOLENÁ 13 32. VÁNOČNÍ SVÁTKY 12 33. DOPRAVNÍ PŘESTUPEK 10

ČLOVĚKA NEZNEPOKOJUJÍ SAMOTNÉ VĚCI, ALE JEHO MÍNĚNÍ O NICH Stresory nejsou tím, co v nás vyvolává negativní pocity a reakce. Univerzálním zdrojem a příčinou stresu je to, jak tyto situace, události, stresory prožíváme – tj. jak je vnímáme, hodnotíme. Stres je emotivní stav a souvisí s e způsobem prožívání, myšlení a chování (a to lze změnit) Zdravé myšlení je založeno na faktech-ne věci nás znepokojují, ale náhled na ně, naše interpretace těchto jevů a věcí, význam, jaký jim řisuzujeme – podle toho se cítíme Osobní názory, postoje jako zdroj stresu Příběh, situace? EPIKTÉTOS

CO SE SE MNOU DĚJE KDYŽ JSEM VE STRESU?

+ _ PRŮBĚH STRESOVÉ REAKCE I. II. III. SCHOPNOST REZISTENCE ČAS Stres podle Salyeho – všeobecný syndrom přizpůsobení – jedná se o nespecifickou reakci organismu na jakýkoli druh zátěže, která (2) slouží k přizpůsobení organismu těmto zátěžím Stres je biologicky smysluplná adaptační reakce organismu (těla). Tělo automaticky mobilizuje energetické rezervy, nezávisle na naší vůli, ve zlomcch sekund. K tomu Lazarus: (rozšíření modelu Selyeho) – stres je individuální, vlastní hodnocení rozhoduje o tom, co bude prožívání stresově a co ne Schopnost zvládat stres podle Salyeova modelu obecného adaptačního syndromu (GAS) A – podnět – působení stresoru Zvýšená rezistence (obranyschopnost organismu) Vyčerpání sil, rezerv, obranných možností Co se s námi děje při stresu – fyziologické reakce na stres, behaviorální reakce na stres, kognitivně emocionální reakce na stres I. II. III. _ FÁZE FÁZE ODPORU FÁZE POPLACHU VYČERPÁVNÍ

STRESOVÁ ODPOVĚĎ FÁZE REAKCE SYMPTOMY 1. POPLACHOVÁ ŠOK 2. REZISTENCE Změna svalového napětí, změna KT, zvýšení tepu, vylučování hormonů-adrenalin, noradrenalin, nechutenství, trávící obtíže, bolesti svalů, zad, kloubů,pocení 2. REZISTENCE STAV POHOTOVOSTI A VYPĚTÍ ORGANISMU Aktivace osy hypofýza-kůra nadledvinek, úzkost, funkční nemoci, organické nemoci-cholesterol, vysoký KT, vředy, cévní mozkové příhody, infarkt, cukrovka, astma, alergie 3. VYČERPÁNÍ ÚNAVA, DEKOMPENZACE Pocit chronické únavy, deprese, funkční nemoci a někdy i organické, související s poškozením orgánů

PŘEKOTNÉ REAKCE, PODRÁŽDĚNOST, AGRESIVNÍ ČI ÚNIKOVÉ JEDNÁNÍ REAKCE NA STRES TĚLO PULS, KREVNÍ TLAK, SVALOVÉ NAPĚTÍ, FREKVENCE DECHU ZAŽÍVÁNÍ, SNÍŽENÍ IMUNITY, SEXUÁLNÍ FUNKCE POCITY, MYŠLENKY STRACH, ZLOBA, ZKLAMÁNÍ, BEZMOCNOST, AUTOMATICKÉ MYŠLENKY, BLOKACE MYŠLENÍ CHOVÁNÍ PŘEKOTNÉ REAKCE, PODRÁŽDĚNOST, AGRESIVNÍ ČI ÚNIKOVÉ JEDNÁNÍ Jak vypadá průběh těchto reakcí a co je dále ovlivňuje? To když si uvědomíme, můžeme s tím něco dělat, resp. účinná obrana proti stresu je pochopení jeho průběhu a fungování.

JAK VZNIKÁ STRESOVÁ REAKCE PODNĚT MYŠLENKY Automatické myšlenky k sobě, k druhým, k budoucnosti KONKRÉTNÍ DŮSLEDKY EMOCE VE VZTAZÍCH Zvažování situace, vlastní pojetí situace, v ní se projevují automatické myšlenky Automatické myšlenky – jejich sledování (co říkám sám sobě, ve svém vnitřním rozhovoru, když jsem vystaven stresové situaci). Automatické myšlenky – ty, které nás napadají a jimž v běžných životních situacích obvykle nevěnujeme pozornost. Jsou málo četné a jsou podmíněny emočním stavem, v němž se nacházíme.. 3 kategorie automatických myšlenek: k sobě samému, k druhým, k budoucnosti (odráží se v nich můj postoj – připravenost reagovat určitým – navyklým – způsobem, hodně tu sehrává zkušenost) Bludný kruh CHOVÁNÍ

KDY A KDE VZNIKÁ STRES? Z OČEKÁVÁNÍ SITUACE, UDÁLOSTI  PŘI ŘEŠENÍ SITUACE, PŘI VZNIKU UDÁLOSTI JAKO DŮSLEDEK PROŽITÉ SITUACE (PROŽÍVANÝCH SITUACÍ) UDÁLOSTI O čem to je? Moje nastavení k řešení situace (arousal), odráží se v tom moje sebedůvěra, – špatně to dopadne – syndrom naplňující se předpovědi. Co s tím – hlavně si z ničeho nic nedělejte, protože nakonec všechno stejně špatně dopadne…. Při řešení situace – odráží se zde moje emoční stabilita a kompetence situaci řešit – tj. schopnost a dovednost využít prostředky, které mám, umím ke zvládnutí situace (např. problémové situace adaptační, kreativní) Jak zpracuji událost, jak již začlením do svého životního scénáře, do své historie, jak ji budu interpretovat – výčitky, řežeme piliny, pocity bezmoci, že už to nemohu změnit, strach že se to může opakovat Stres a vývoj (ontogeneze)- vzpomeňte si co ve vás vyvolávalo stres v dětském, školním věku, v pubertě, teď? Co mají společného? Proč už to co ve mně vyvolává stres v dětství už dnes pro mne stresorem není? KDEKOLIV, KDE VNÍMÁME A POCIŤUJEME PŘÍTOMNOST STRESORŮ V DŮSLEDKU JEJICH EXISTENCE DOCHÁZÍ KE ZMĚNÁM V PROŽÍVÁNÍ A CHOVÁNÍ

? CO OVLIVŇUJE NAŠE PŘOŽÍVÁNÍ A CHOVÁNÍ, JSME-LI VYSTAVENI PSYCHICKÉ ZÁTĚŽI (A VZNIKÁ STRES)?

KDYŽ MLUVÍM, TAK MLUVÍM….. ČAS A STRES JEDEN ZKUŠENÝ MUŽ V OBLASTI MEDITACE BYL JEDNOU TÁZÁN, ČÍM TO JE, ŽE UMÍ BÝT I PŘES MNOŽSTVÍ SVÉ PRÁCE STÁLE TAK SOUSTŘEDĚNÝ? ODPOVĚDĚL: KDYŽ STOJÍM, TAK STOJÍM, KDYŽ JDU, TAK JDU, KDYŽ SEDÍM, TAK SEDÍM, KDYŽ JÍM, TAK JÍM, KDYŽ MLUVÍM, TAK MLUVÍM….. Moc přítomného okamžiku

KDYŽ MLUVÍM, TAK MLUVÍM….. TU MU VPADLI TAZATELÉ DO ŘEČI A ŘEKLI: TO MY PŘECE DĚLÁME TAKÉ, ALE – CO DĚLÁŠ JEŠTĚ KROMĚ TOHO? ODPOVĚDĚL ZNOVU: KDYŽ STOJÍM, TAK STOJÍM, KDYŽ JDU, TAK JDU, KDYŽ SEDÍM, TAK SEDÍM, KDYŽ JÍM, TAK JÍM, KDYŽ MLUVÍM, TAK MLUVÍM….. LIDÉ ZNOVU ŘEKLI: TO MY PŘECE DĚLÁME TAKÉ. ON JIM VŠAK ODVĚTIL:

KDYŽ VY SEDÍTE, TAK UŽ STOJÍTE, NE, KDYŽ VY SEDÍTE, TAK UŽ STOJÍTE, KDYŽ STOJÍTE, TAK UŽ BĚŽÍTE, KDYŽ BĚŽÍTE, TAK UŽ JSTE U CÍLE. (Ze Zenova buddhismu)

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZNIK PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE SITUAČNÍ OČEKÁVANOST – NEOČEKÁVANOST SITUACE MOJE ROLE V SITUACI MNOŽSTVÍ ÚČASTNÍKŮ MOMENTÁLNÍ PSYCHICKÝ A FYZICKÝ STAV KONKRÉTNÍ PODMÍNKY ČASOVÉ HLEDISKO VZTAH KE ZDROJI STRESU OSOBNOSTNÍ MYŠLENKOVÉ STEREOTYPY ZPŮSOB VNÍMÁNÍ ZKUŠENOSTI TEMPERAMENTOVÉ VLASTNOSTI CHARAKTEROVÉ VLASTNOSTI MOTIVACE PŘEDSTAVA O SITUACI A JEJÍM PRŮBĚHU Co ovlivňuje naše prožívání stresu a následné reakce?

VNÍMÁNÍ A STRES JAKÁ JE SKUTEČNOST + PODCENĚNÍ OBTÍŽÍ _ + JAK VNÍMÁM SKUTEČNOST + Změnit úhel pohledu na věc Výchozí přístup k problému, životu, lidem: protože nejsem dokonalý ve všem co dělám, jsem určitě neschopný. Všichni lidé se kterými se potkám mne musí přijímat a milovat (Albert Ellis). Vyberte si své city!!! Mohu ovládat své myšlenky. Moje city vychází z mých myšlenek. Mohu ovládat své city. PŘECENĚNÍ OBTÍŽÍ _

SNAHA UDRŽET SI KONTROLU NAD SITUACEMI „BOJ PROTI ČASU A OSTATNÍM“ STRES A ŽIVOTNÍ STYL CHOVÁNÍ TYPU „A“ SNAHA UDRŽET SI KONTROLU NAD SITUACEMI „BOJ PROTI ČASU A OSTATNÍM“ PROJEVY: PODRÁŽDĚNOST, HYPERAKTIVITA, NETRPĚLIVOST, NAPĚTÍ (VČETNĚ SVALOVÉHO), POTÍŽE S KONCENTRACÍ DŮSLEDKY: VZNIK KARDIOVASKULÁRNÍCH A JINÝCH ONEMOCNĚNÍ Friedman, Rosenman – 1959 (chování typu A)

? CO S TÍM MŮŽE KDO UDĚLAT? A JAK?

PRVNÍ POMOC V AKUTNÍ STRESOVÉ SITUACI OBRANNÉ MECHANISMY NACVIČITELNÉ TECHNIKY OSVOJENÍ SI ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU Pokud vnímáme situaci jako stresovou a cítíme své typické projevy, je třeba sám sobě poskytnout první pomoc.

FORMY ODBORNÉ PSYCHOLOGICKÉ POMOCI KRIZOVÁ INTERVENCE A PODPORA SKUPINOVÁ DEFUSING DEBRIEFING INDIVIDUÁLNÍ KRIZOVÁ INTERVENCE A PODPORA TERAPIE

JAK SE VYROVNAT SE STRESEM? SNÍŽIT INTENZITU STRESORŮ ZVÝŠIT SVOJI PŘIPRAVENOST BRÁNIT SE Jak snížit intenzitu stresorů: Změnit úhel pohledu a následně reakce…. něco neudělat (ubrat zátěž), něco zkrátit (přijít později, odejít dříve, mluvit krátce, stručněji), delegovat, kooperovat) – prostě vynechat to, co mne zatěžuje, nechat si dobrovolně ujet určitý vlak Jak zvýšit schopnost organismu bránit se: zkusit jinak vnímat situaci, pozor na zavírání očí! TÍM HLAVNÍM, CO VE STRESOVÉ SITUACI HRAJE ROLI, NENÍ ANI TAK TO, CO SE DĚJE, JAKO TO, JAK VNÍMÁME STRESOVOU SITUACI!

OBRANNÉ MECHANISMY AGRESE ÚNIK BAGATELIZACE KOMPENZACE RACIONALIZACE POPÍRÁNÍ VYTĚSNĚNÍ PROJEKCE

TECHNIKY KRÁTKODOBÉHO ULEHČENÍ OD STRESU SPONTÁNNÍ UVOLNĚNÍ (svaly, dýchání) ODVRÁCENÍ POZORNOSTI POZITIVNÍ INSTRUOVÁNÍ SEBE SAMA (vnitřní monolog, instrukce posilující sebe sama) ODREAGOVÁNÍ (fyzické, emocionální)

SCHULZŮV AUTOGENNÍ TRÉNINK VYCHÁZÍ Z JOGÍNSKÝCH CVIČENÍ JDE O VNITŘNÍ KONCENTRACI, POZORNOST ZAMĚŘENA NA VNITŘNÍ POCHODY CÍL – PŘELADĚNÍ ORGANISMU NA JINÝ ZPŮSOB REAGOVÁNÍ NA STRES, JINÉ ZPRACOVÁNÍ STRESŮ, RYCHLÁ OBNOVA SIL, ODSTRANĚNÍ PŘÍZNAKŮ NAPĚTÍ A NEKLIDU FORMULKY: „KLIDNÝ A PRAVIDELNÝ“, „JE MI TO LHOSTEJNÉ“ 2 STUPNĚ NÁCVIK – 1-2x DENNĚ

POSTUP PŘI SCHULZOVĚ AT PŘEDSTAVA TÍHY („pravá, levá, obě ruce, celé tělo je těžké, tíha“) VYVOLÁNÍ POCITU TEPLA (tentýž postup) UVĚDOMOVÁNÍ SI KLIDNÉ ČINNOSTI SRDCE („srdce je klidné“) SLEDOVÁNÍ KLIDNÉHO DECHU („dech je zcela klidný, dobře se mi dýchá“) TEPLO V BŘIŠE („do břicha mi proudí teplo“) CHLAD NA ČELE („čelo je příjemně chladné“) Pozor – u dechu – neměnit temp. Podat se dýchání s myšlenkou dech je zcela klidný, dobře se mi dýchá Chlad na čele – představa vánku ovívajícího čelo Berličky – živé představy – ruka těžká jako z olova, má takovou váhu, že s ní nelze hnut, svítí na mne teplé slunce, zahřívá mne stále víc, dýchání je zcela samočinné, dýchá mi to, poddávám se dechu, na čele mám přiložen chladný obklad Na relaxaci lze navázat opakováním formulek vytvořených „na tělo“ pacienta Formulky orgánové (na somatické potíže – krk je příjemně teplý, ramena a záda jsou teplá, dýchací trubice je chladná), neutralizující, zaměřující a posilující) Neutralizující - ruší nežádoucí vliv vnějších podnětů, myšlenek – diváci jsou mi lhostejní Zaměřující – posilují kladnou orientqci – jsem dobrý já i druzí, nezajímají mne potíže, zajímají mne věci a lidé, život je krásný Posilující – utvrzují v žádoucím chování a postojích – napřed myslím, potom luvím, všechno zvládnu bez pití, u zkoušky jsem klidný, co vím, to uplatním, jsem přátelský a vlídný Formulky musí sedět pacientovi Klasická terapeutická formulka: Každým dnem, v každém směru je mi lépe a lépe

JACOBSONOVA SVALOVÁ RELAXACE ĎÁBELSKÝ OBLIČEJ (cvičit za dlaněmi) POHUPOVÁNÍ ZE ŠPIČEK NA PATY ZATÍNÁNÍ PĚSTÍ ZATÍNÁNÍ BICEPSU ZATÍNÁNÍ RUKY A BICEPSU ZATÍNÁNÍ SVALŮ NOHOU ZATÍNÁNÍ LÝTKOVÉHO SVALSTVA ZATÍNÁNÍ STEHENNÍHO SVALSTVA ZATÍNÁNÍ OBOU NOHOU SOUČASNĚ ZATÍNÁNÍ KRČNÍHO SVALSTVA Princip: je možné naučit se registrovat napětí svalových partií a tyto partie pak vědomě realxovat Navazuje obvykle na cvičení dechové (soulad cviků s nádechem a výdechem – relaxace svalového napětí při výdechu)

TECHNIKA KOTVENÍ ZRELAXOVAT VYBAVIT SI VIZUÁLNĚ VELMI PŘÍJEMNÝ ZÁŽITEK Z POSLEDNÍHO OBDOBÍ STISK NĚJAKÉHO MÍSTA NA TĚLE (AKUPRESURNÍ BOD NA PROSTŘEDNÍKU) – VYTVOŘENÍ KOTVY SPOJENÍ STISKU A PŘEDSTAVY PŘI NÁBĚHU STRESOVÝCH PROJEVŮ VEDE KE ZKLIDNĚNÍ Dřívější libé emoce je možné aktivovat rychleji cestou vizualizace zážitku a jeho spojení s idniferentním podnětem

S JAKOU TERAPIÍ SE MŮŽEME SETKAT? PSYCHODYNAMICKÁ TERAPIE – je založena na psychoanalýze BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE – je založena na teoriích učení KOGNITIVNÍ TERPAIE (KOGNITIVNĚ EMOČNÍ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE) je založena na změně myšlení HUMANISTICKÁ TERAPIE – je založena na podpoře člověka k dosažení vlastních cílů Psychoanalýza – pracuje s nevědomými konflikty Behaviorální – veškeré chování je získané učením, odnaučit nežádoucí chování, naučit žádoucí (systematická desenzibilizace – fobie, strachy – seznam situací, relaxace,další náročná situace Kognitivní terapie – duševní nepohoda je následkem chybných vzorců myšlení- změnit způsob myšlení Regersova humanistická – každý jsme souborem možnosti,usilujeme o růst, důstojnost a sebeurčení – nedirektivní, zaměřená na současné problémy, pocity – objasňujeme, přeformulovaváme co klient prožívá

CO ZÁVĚREM? STRES PATŘÍ NEODMYSLITELNĚ K NAŠEMU ŽIVOTU JE VŽDY SUBJEKTIVNÍM PROŽITKEM JEHO INTENZITU URČUJEME MY SAMI EXISTUJÍ ZPŮSOBY JAK HO ZVLÁDAT JE POTŘEBNÉ ZNÁT ZDROJE SVÉHO STRESU A SVÉ INDIVIDUÁLNÍ REAKCE NA NĚ SE STRESEM SE MŮŽEME VYROVNAT SAMI (VÝBĚREM VHODNÝCH TECHNIK A POSTUPŮ, NEBO S POMOCÍ ODBORNÍKA)

LITERATURA: Atkinsonová, R.l., Atkinson, R.C., Smith, E. E., Bem,D.J., (1995) Psychogie. Praha : Victoria Publishing, Cungi, Ch., (2001) Jak zvládat stres. Praha : Portál Cungi, Ch.,, Limousin, S., (2005) Relaxace v každedenní životě. Praha : Portál Gregor, O., (1993) Žít se stresem. Praha : Vydavatelství a nakladatelství H-H Greenberger, D., Padesky Ch.A., (2003) Na emoce s rozumem. Praha : Portál Honzák,R., Novotná, V., (1994) Krize v životě, život v krizi. Praha : nakladatelství ROAD Křivohlavý, J.,(1994) Jak zvládat stres. Praha : Grada Avicenum Lukeš,V., (2001) Antistresový program. České Budějovice, Psychologické pracoviště PČR Schreiber, V., (2000) Lidský stres. Praha : Academia Morávek,M., Dvořák, J., (1984) Člověk na pokraji svých sil. Praha : Avicenum Selye, H., (1966) Život a stres. Bratislava : Obzor Wilson, P, (1995) Základní kniha relaxačních technik. Praha : Votobia Spurný, J., (1996) Psychologie násilí. Praha : Eurounion Šnýdrová, I., (2006) Manažerka a stres. Praha : Grada Publishing

Poslední úprava textu: březen 2011 AUTORSKÁ POZNÁMKA Prezentace „ Management stres aneb je stres mým managerem?“je duševním vlastnictvím autorů, a proto při jejím eventuelním využívání respektujte prosím autorská práva. Vzor citace: Spurný, J., Matoušková Management stres aneb je stres mým managerem?“ (nepublikovaná přednáška). Praha: Bankovní institut vysoká škola, 41 s. © Spurný, Matoušková 2011 Poslední úprava textu: březen 2011