II. světová válka (2. část) Operace Barbarossa Velká vlastenecká válka Válka v Tichomoří

Předzvěst východní fronty po neúspěchu s Británií orientace na východ (Balkán) a na jih (britská Afrika → Egypt) Balkánem pověřena Itálie → neúspěch → zásah Německa německé, bulharské a maďarské jednotky dobývají Jugoslávii a Řecko Hitler nyní ovládá celou Evropu (vyjma Británie a SSSR)

Přípravy na útok mezi SSSR a Německem čilé obchodní styky „Padne-li SSSR, Británie se přece musí vzdát!“ operace Barbarossa – útok na SSSR (vypracováván již od prosince 1940) Stalin rozvědkou varován, přesto nevěří (údajné provokace) Hitler podcení Rudou armádu (dále jen RA) a vydá rozkaz k útoku 22. června kardinální problém celé operace: zapomene se na přírodní poměry

Poměr sil Německo 3,9 mil. vojáků iniciativa vynikající armádní sbor vysoká morálka zkušenost iniciativa vynikající armádní sbor tech. převaha ve vzduchu technika na velmi vysoké úrovni nár. menšiny vítají Němce SSSR 2,7 mil. vojáků nízká morálka bez zkušenosti značné překvapení armádní sbor po čistkách (chybějí plány na obranu) zastaralé bombardéry technika mnohdy pochybná nár. menšiny nenávidí SSSR domácí půda dokonalé tanky T-34

Sovětský tank T-34

Útok na SSSR útok veden ve třech směrech armáda Sever: Leningrad (obléhán téměř 900 dní) armáda Střed: Moskva armáda Jih: Ukrajina a kavkazská ropná pole opět dokonalý blitzkrieg (Sověti doslova prchají na východ) začíná tzv. Velká vlastenecká válka SSSR vehnán do spojenectví s Británií

sovětští zajatci

Velká vlastenecká válka

Východní fronta po přechodu fronty příchod jednotek SS-Einsatzgruppen vyhlazování židovského obyvatelstva, komunistů a Romů, brzy však celkový teror civilistů např. Babí Jar u Kyjeva – 33 tis. Židů, celkem jenom zde 100-200 tis. civilistů ovšem ani Sověti neměli čisté svědomí (SSSR např. neuznával ženevské konvence)

„hon na Židy“ na sovětských územích

Boj o Moskvu přelom listopadu a prosince → udeří mráz 5. prosince se německá vojska zastaví před Moskvou blitzkrieg na střední linii selže 6. prosince 1941 přechází RA do protiofenzivy → bitva o Moskvu (gen. Žukov) masivní útok RA – německý útok zlomen RA poprvé vítězí

první problémy – vydatné deště v říjnu 1941

a ještě téhož měsíce následuje první mráz

Armáda „Jih“ na jaře 1942 obnovení německého útoku na jihu → odříznutí zisk ropných polí na Kavkaze útok do Povolží a směr Stalingrad

Bitva o Stalingrad (1942-1943) ideologická bitva (město nese jméno protivníka) masivní nasazení jednotek na obou stranách (1 000 000 Němců × 1 500 000 Sovětů) nejdříve útok německé 6. armády (von Paulus) záhy ovšem její obklíčení čerstvými jednotkami → tzv. Stalingradský kotel Hitler odmítá ustoupit či vzdát se → celá armáda totálně zničena (pouze 90 000 vojáků zajato)

útok ruské pěchoty von Paulusova kapitulace

Mamajevova mohyla „Matka vlast volá“

Zhroucení východní fronty porážka u Stalingradu → definitivní zlom nejen na východní frontě, ale v celé válce pokus Němců o novou ofenzivu – bitva u Kurska největší tanková bitva všech dob (červenec-srpen 1943) přes počáteční vítězství nakonec neúspěch RA přebírá definitivně iniciativu v listopadu 1943 osvobozen Kyjev v lednu 1944 po 900 dnech i Leningrad

raketomet Kaťuša – aneb legendární „Stalinovy varhany“

Konflikt USA a Japonska Válka v Tichomoří Konflikt USA a Japonska

Preludium od r. 1940 vztahy s USA napjaté v létě 1941 japonské agrese v Indočíně → embargo USA a Británie na Japonsko Japonsko má jen dvě možnosti ustoupit × útok na USA

Útok na Pearl Harbor japonský vrchní velitel Isoroku Jamamoto (Niitakajama – „Výstup na horu Niitaka“) 7. prosince vydán rozkaz „Tora, tora, tora“ útok ve dvou vlnách na am. námořní základnu Pearl Harbor útok veden na lodě i letiště potopeny 4 bitevní lodě a několik dalších menších 188 letadel zničeno, 155 poškozeno letadlové lodě – hlavní cíl celého útoku – ovšem v přístavu nebyly

Důsledky útoku 8. prosince 1941 vyhlašují USA Japonsku válku, záhy i Velká Británie (Austrálie, Kanada aj.) Hitler provede největší blbost svého života → vyhlašuje válku USA tím se konflikt stává celosvětovým otázka: věděl Roosevelt o útoku předem? ano, už 5. prosince, ale vál. porada měla být až 7. prosince

Franklin Delano Roosevelt

Japonský postup útokem na PH odstartují válečné akce Japonska do půl roku dobyty Filipíny, Malajsie a Barma, částečně i Nová Guinea (v plánu útok na Austrálii) ovšem rychlá reakce USA → přeorientování na válečnou výrobu

Obrat v Tichomoří jediné možné řešení Japonců → nutnost zničit letadlové lodě výsledkem neúspěšná bitva u Midway (červen 1942) a současně i na u Guadalcanalu (1942 – 1943) Japonsko zatlačeno do defenzívy → postup Spojenců již nezadržitelný (přesto obrovské ztráty na obou stranách) spojenecké ponorky navíc ovládnou Pacifik

bitva u Midway