Význam vitamínů a stopových prvků ve stáří MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Subkatedra geriatrie Lékařská fakulta UK v HK Klinika gerontologická a metabolická FN v HK

Vitaminy   Organické sloučeniny syntetizované autotrofními organismy, heterotrofní organismy je syntetizují omezeně, jako hlavní zdroj slouží potrava. Jsou to látky nezbytné pro látkovou výměnu a metabolismus – součást katalyzátorů chemických reakcí. Velmi chemicky různorodá skupina, proto jejich stanovení složité, nelze použít žádnou univerzální metodu ke stanovení celé skupiny. Velký rozvoj v analytice vitaminů v posledních 50 letech.

Vitamíny ve stáří Kumulace volných radikálů, jejich působení Negativní vliv VR potlačuje dieta bohatá na kyselinu askorbovou a alfa tokoferol Potřeba vitamínů a mikroelementů ve stáří stoupá

Vitaminy Vitaminy lipofilní – rozpustné v tucích (A, D, E, K) Vitaminy hydrofilní – rozpustné ve vodě (B1-thiamin, B2-riboflavin, B6-pyridoxin, B12- kobalamin, niacin, kyselina panthotenová, biotin, kys.listová, kyselina askorbová)

Vitaminy rozpustné v tucích sýry D paprika sluníčko ryby rajčata játra rostlinné tuky máslo Rybí tuk kakao ryby E Rostlinné oleje K hrášek Hlávkový salát zelenina Růžičková kapusta brokolice špenát kapusta

Vitamin A Vitamin A (retinol) je polyisoprenová sloučenina obsahující cyklohexanové jádro. Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy

Vitamín A Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí.

Vitamín A V potravinách hlavně zastoupen ve formě betakarotenu a karotenoidů Ne vždy suplementace v potravinách zastupuje potřebu. Klesá využitelnost Nebezpečí přetížení vitamínem A-zpomaleným odsunem lipoproteinů bohatých na karotenoidy do jater

Vitamin E Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ, δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ, δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)

Vitamin E Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina) v menší míře živočišný původ Funkce v organismu: centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály.

Vitamín E Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán. Transportován v lipoproteinech VLDL, LDL především V séru nemocných s Alzheimerovou chorobou prokázáno méně vitamínu E Denní potřeba lO mg alfa tokoferolu na den

Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů. Vitamin D   Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů. Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu vzniká v organismu působením UV záření z provitaminu D3 D2 –ergokalciferol – rostlinného původu Obě formy mají stejnou účinnost v organismu Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.

a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku Vitamin D   Zdroje vitaminu: a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku b) rostlinné – výjímečně – kakao Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin Deficit při nedostatku světla, dieta chudá na zdroj vitamínu, s věkem klesá počet receptorů pro resorpci Maximální denní dávka – lO pikogramů na den, mezi 50-70 lety až l5 pikogramů

V přírodě se vyskytuje ve 2 formách: Fylochinon - rostlinné zdroje Vitamin K   V přírodě se vyskytuje ve 2 formách: Fylochinon - rostlinné zdroje Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu + syntetický menadion Funkce v organismu: Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat.

Zdroje vitaminu K – hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát   Vitamin K 2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí Zdroje vitaminu K – hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí

Vitaminy rozpustné ve vodě   Vitaminy rozpustné ve vodě B1 thiamin vitamin C ; B 12 kobalamin B2 riboflavin niacin B6 pyridoxin biotin Kyselina listová Kys. pantothenová

rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny Vitamin B1-Thiamin   Metabolismus –ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost, včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové maso,zvěřina rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny Průměrná denní potřeba- l,2 mg pro muže, l,O mg pro ženy Na 1000 kcal – nutný přívod nejméně 0,5 mg na den Nedostatek- beri , beri- nechutenství, srdeční selhání, svalová slabost

Oxidoredukční procesy   Vitamin B2- Riboflavin Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů Oxidoredukční procesy Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny Denní dávka nad 5O let – 1,2 – 1,5 mg Deficit B2- snížení aktivity glutathionreduktázy v erytrocytech

Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů Imunitní odpověď   Vitamin B6 - Pyridoxin Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů Imunitní odpověď Funkce steroidních hormomů Tvorba kolagenu Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové maso, 22 % zelenina – brambory, banány Doporučená denní dávka ve stáří 2 mg pro muže, a l,6 mg mg pro ženy

Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty Vitamin B6 - Pyridoxin   Různé formy vitaminu: Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty + metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony Součástí enzymů transamináz,dekarboxyláz, fosforyláz, modulátor struktury bílkovin, receptoru pro steroidní hormony a hemoglobinu Nedostatek-slabost, parestezie, zánětlivé koutky, ústní sliznice, zhoršení buněčné imunity, sklon k infekcím

Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu Vitamin B12 - kobalamin   Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem. Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu Játra, mléko, mléčné výrobky

Vitamín Bl2 Plasmatické hladiny jsou ve stáří sníženy vzhledem k malým zásobám ve tkáních-játrech Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den Nedostatek-při atrofii žaludeční sliznice, přerůstání bakterií v tenkém střevě při atrofické gastritidě- velká spotřeba vit Bl2

Hypervitaminóza – poškození jater Niacin   Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou a její amid – nikotinamid Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí. Hypervitaminóza – poškození jater Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo Denní dávka – 16- 20 mg Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek Není zaznamenána zvýšená potřeba ve stáří

Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna Biotin   Také vitamin H nebo S Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna Růst a obměna buněk, tkání Hypovitaminóza – poškození pokožky Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu Denní dávka 50 mikrogramů

Kyselina pantothenová –Vitamin B5   Biosyntéza koenzymu A, který zasahuje do metabolismu všech nutričích substrátů-glukozy, aminokyselin, tuků Zvýšuje odolnost tkání vůči ionizujícímu záření Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství Avokádo,brokolice, kvasnice, houby

Kyselina pantothenová Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže Hypervitaminóza – řídká, průjem Denní dávka – 3 – 10 mg za den

Kyselina listová – Folát   Obsažena v listech zelených rostlin Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace Metabolismus homocysteinu Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší hladiny cholesterolu V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů Nádory

Kyselina listová Denní dávka – 200 mikrogramů, Ve stáří zřídka nedostatek- při atrofické gastritidě – kompensace přebujelou střevní mikroflorou, vyrábějící kys. listovou Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky

Kyselina listová – Folát   Kyselina listová – Folát Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina, špenát, květák, zelí, brokolice živočišné zdroje – játra Obohacování potravin kys. listovou Stanovení: HPLC metoda – s UV detekcí

Vitamin C – kyselina askorbová   Vitamin C – kyselina askorbová Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybíz,zelenina – zelí, paprika, křen, brambory

Vitamín C Hypovitaminóza – kurděje Snížením příjmu ovoce a zeleniny ve stáří, při stresu, polypragmazii, Nedostatek vede k výskytu infekcí a zhoršení rekonvalensecnce Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí Denní potřeba 75 mg pro ženy, a 150 mg na den pro muže

Stopové prvky v gerontologii Nepostradatelné pro funkci enzymů a i pro biologické procesy Klasické mikroelementy- jod, železo, selen Ultramikroelementy- arzen, fluor, mangan, molybden, nikl, křemík, vanad

Kalcium Přívod a rovnováha- základ pro patogenezu osteoporozy ve stáří, Absorpce snížena s věkem- rozvoj achlorhydrie Hlavními regulátory pohybu kalcia- vitamín D, parathormon, kalcitonin Parathormon zajišťuje resorpci kalcia ve střevě a zpětnou resorpci z moči v ledvinách, uvolnění kalcia z minerálů v kosti Kalcitonin- syntetizován buňkami C ve štítné žláze- zajišťuje snížení hladin vápníku v krvi při jeho nežádoucím vzestupu a působí inhibici účinku parathormonu a vitamínu D a potlačuje uvolnění vápníku z kostí

Kalcium Při přísunu lg denně ve srovnání s lidmi se sníženým přísunem – stejné hodnoty denzity ale snížený počet fraktur Potřeba vápníku- 1000 mg kalcia na den a pro muže nad 65 let a ženy postmenopausální 1500 mg Ovlivnění hladiny – absorpcí a vlákninou interferencí s ostatními minerály

Železo Příčinou nedostatku ve stáří – nedostatečný přísun a krvácení do GIT při abusu analgetik a NSA, sekundární absorpce při achlorhydrii při atrofické gastritidě, nedostatečná žaludeční sekrece, antacida, atrofie žaludeční sliznice s odmítáním masa, změnou dietních návyků Ve stáří i zvýšená kumulace železa-zvýšení feritinu Doporučená denní dávka- 14 mg pro muže a 10 mg pro ženy

Zinek Význam pro činnost řady enzymů, především v proteosynthéze, vliv na imunitní reakce, hojení a reparace tkání potřebný pro řadu enzymů- např. Alkohol dehydrogenázy Absorpce klesá s věkem Průkaz deficitu je obtížný- plasmatické koncentrace neodrážejí celotělové zásoby Doporučená denní dávka pro seniory 15 mg pro muže, 12 mg pro ženy

Zinek Projevy deficitu- zánět kůže kolem úst Záněty kolem konečníku a akrálních partiích těla- rukou, nohou, průjem, poruchy čichu

Měď Absorpce a rovnováhy mědi se s věkem nemění je obsažena v řadě enzymů- cytochromoxidázy-účast na přenosu kyslíku v buňkách, v SOD- zhášení VR Uplatnění při tvorbě vazivové tkáně, metabolismu Fe, cholesterolu, glukózy a tvorbě melatoninu Deficit se projevuje anemií nereagující na přísun železa a kyseliny listové Přívodem železa se dokonce může tento typ anemie zhoršit Další projev deficitu- šedivění a změna struktury vlasů Denní doporučení dávka 2-3 mg pro muže i ženy

selen Ochranný antioxidační systém Ochrana polynesaturovaných mastných kyselin před lipoperoxidací, regulace regenerace glutathionu Oblasti chudé na selen - mají i nedostatek jodu Denní doporučená dávka- neliší se věkem, 70 mikrogramů na den pro muže, pro ženy 55

Chrom Zlepšení aktivity glukozové tolerance, aktivity inzulinu Vliv na metabolismus lipoprotenimů, vzestup HDL cholesterolu Věk nemá vliv

Hořčík Denní potřebná dávka bez ohledu na věk 4,5 mg na kg a den Nepostradatelný prvek pro získávání energie a všechny reakce související s přeměnou energie Nedostatek hořčíku- deprese, závratě, svalová slabost, sklon ke křečím zejména DK, zvýšená psychická i fyzická únavnost Nedostatek draslíku nelze bez substituce hořčíku- cave při terapii diuretiky Nedostatek u alkoholiků a cirhotiků