Přejímání slov mezinárodních a z cizích jazyků Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Přejímání slov mezinárodních a z cizích jazyků Český jazyk 7. ročník ZŠ

Slova cizího původu jsou: cizí (zachovala si původní ráz) a) zcela běžná – auto, nafta, rekreace, prémie b) méně běžná, ale častá – charakter, extrémní, externí, aloe, export c) omezena na okruh odborníků – anoda, neuron, reostat, diluvium d) mezinárodní (společná většině kulturních národů – bible, biologie, televizor, doktor e) nespisovná – špunt, kšeft, flaška zdomácnělá (cizí původ si už neuvědomujeme) – škola, víno, jablko, závoj

Odkud byla slova přejata: z němčiny – barva, rychtář, puška z francouzštiny – páže, markýz, turnaj, žampión, bujón, želé, inženýr, bižuterie, parfém, kostým, šanson, fejeton z italštiny – konto, banka, kvinteto, pianissimo z angličtiny – šek, byznys, tenis, gól, fotbal, džentlmen, tramp, hardware, džez, hit, svetr

Odkud byla slova přejata: z řecko-latinské slovní zásoby – kostel, telefon, fyzika z maďarštiny – guláš, husar, čardáš z jiných jazyků – otoman (arab.), rýže (indic.), pyžamo (pers.), kečup (čína)

Odkud byla slova přejata: Ze slovanských jazyků z ruštiny – bohatýr, čaj, samovar, kolchoz, pětiletka, brigáda, družba z polštiny – svěží, tklivý, chmura z chorvatštiny - junák

Příčiny přejímání rychlý rozvoj společnosti, vědy, techniky -> nutnost pojmenovat nové jevy – privatizace, aliance, video, lídr i leader, meningokok cizích slov se používá tam, kde chybí česká náhrada – televize, telefon, laser, chemie, penicilin aj.

Příčiny přejímání mezinárodní srozumitelnost – zvl. ve vědě, technice, kultuře (jednoznačnost vyjádření, naopak nevhodnost dvojího pojmenování) naopak nesrozumitelnost (např. nepříznivá lékařská diagnóza) někdy je cizí slovo běžnější než česká varianta abstraktní – odtažitý, infarkt – záhať, tuberkulóza - souchotiny

Příčiny přejímání cizí výraz zmírňuje nepříjemné nebo trapné pocity korpulentní, obézní – tlustý, debilní – prostoduchý snadné tvoření odvozenin centrum – centrála, centralizovat, centralizace, centralizační, centralistický, centrický, centrovat atd.

Zásady používání cizích slov potřebnost -> obohacení jazyka mezinárodní srozumitelnost účelnost není vhodné opakovat táž slova, lze využít synonym (kredit-úvěr, transport-doprava) pro zdůraznění, zesílení významu – spojením slov významově blízkých (naprosto a absolutně) zvl. v publicistice

Zásady používání cizích slov nepřetěžovat projev přemírou cizích slov na úkor srozumitelnosti používat slov v přeném významu a se znalostí jejich významu, např. nezaměňovat: efektní – okázalý, působivý X efektní – účinný bibliograf – knihopisec X bibliofil – sběratel vzácných tisků, knihomil kvalifikace – způsobilost, schopnost X kvalifikace – hodnocení, známkování

Psaní slov přejatých původní pravopis: počeštěný pravopis: abbé, watt, wolfram, revue, adagio aj. počeštěný pravopis: aféra, prézens, rentgen, kvinta, tramvaj, hokej, antologie, téma, tematický, teze, adresa, glosa, komise, pudink aj., ale jazz i džes, makeup i mejkap

Psaní slov přejatých s a z: kde se vyslovuje s jako z, píšeme z: analýza, buržoazie, dezerce, iluze, organizace, próza, poezie, gymnázium kurs i kurz, puls i pulz, realismus i realizmus, diskuse i diskuze, renesance i renezance

Psaní slov přejatých označení délky: délka tam, kde se vyslovuje: akvárium, árie, oáza, pól, rádio, téma, sérum, filé, terén, kariéra, etamín, angažmá, repertoár, celulóza, dialýza aj. obojí: acetyle/én, benzi/ín, penicili/ín, pasi/ívum, leuke/émie, bižute/érie, citro/ón, milio/ón, vago/ón, seto/óna, ortope/édie krátké –ura: brožura, korektura, literatura - una: laguna, tribuna

Výslovnost cizích slov zdomácnělá počeštěná slova vyslovujeme tak, jak se píší: hokej, teorie, rentgen, analýza, schéma cizí slova psaná původním pravopisem vyslovujeme obvykle jako nezdomácnělá: adagio <adádžo> pozor na nespisovnou výslovnost k nebo g ve slovech motocykl, demokracie, dekret, lokál, aj., ale plakát, inkoust, akát, má dvojí výslovnost <k i g>

Výslovnost cizích slov cizí jména vlastní (osobní, zeměpisná) vyslovujeme podle výslovnosti cizího jazyka Viktor Hugo <viktor igo>, Jean Jacques Rousseau <žán žak rusó>, New York <ňu jork> nejnovější pravidla pravopisu uvádějí v řadě slov dvojí psaní, tedy i často dvojí výslovnost, např. : diskuse i diskuze, disertace i dizertace, renesance i renezance, resort i rezort, pasivum i pasívum

Skloňování substantiv cizího původu skloňování v zásadě jako domácí slova (přizpůsobení) podle zakončení (-> vzory) komik, Pasteur (pán); Alois – 2. sg. Aloise i Aloisa (i vzor muž) jména na –a, -e, (pomnožná na –y, -e) podle: žena - lyrika, Varšava, Atény, nebo růže - diskuse, televize, Asie

Skloňování substantiv cizího původu jména na -o (město) – Oslo, Tokio, auto, video jména na –e (Dante) se skloňuje dále bez koncovky –e podle pán 2.p. Danta (i Danteho), Schulze nebo muž (2.p. Dumase) jména na –er, -el: buď –e zůstává Gebauer – Gebauera, nebo se vynechává Winter – Wintra, nebo obojí: Wolkera i Wolkra

Skloňování substantiv cizího původu jména slovanská na –i, -oj, -ij jako mladý: Tolstoj – Tolstého, Tolstému … jména na –ó, -ö, -ú podle pán: Rousseau <rusó> - Rousseau –a jména na –i, -y – koncovky zájmen Verdi – Verdiho, Verdimu …

Jména řeckého a latinského původu a) prvky originálního skloňování: Zeus – Dia, Diovi, Jupiter – Jova, Jovovi (jako planeta jen 2.p. Jupitera); Atlantis – Atlantidy, Paris – Parida/Parise, Tigris – Tigridu; Cicero – Cicerona, Nero – Nerona (pes Nero – Nera); Anakreón – Anakreóna, sfinx – sfingy; drama – dramatu, kóma – kómatu, panoráma – panorámatu i panoramatu/nesklonné panoráma

Jména řeckého a latinského původu b) lékařské a jiné odborné termíny: hepatitis (zánět jater) – hepatitidy; anion – aniontu, prézens – prézentu, pronomen – pl. pronomina c) jména na –us, -os, -es, -um, -on – koncovky ke kmeni (odsun nominativních koncovek) Kosmos – kosmu, gymnázium – gymnázia,

Jména řeckého a latinského původu d) jména na –eum, -ium, -uum podle město, některé tvary podle moře: muzeum, 2.pl. muzeí, 3. muzeím, 7. muzei e) vlastní jména ženská – vzor žena: Ester – Estery f) jména na –ea, -ua – podle žena i růže

Jména řeckého a latinského původu g) jména nesklonná: abbé, atašé; lady, rallye <reli>, revue, reuma, kupé, angažmá, aloe, finále, froté, kombiné, alibi, derby aj. Vlastní jména: Lori, Marylin, Iris aj.

Doplňte chybějící písmena v cizích slovech akust_ka, exkur_e, b_bliograf_e, pre_ident, b_znys, arch_v, d_splej,kur_, ox_dace, h_erogl_f, drog_r_e, ir_tovat, marketin_, pedik_ra

Doplňte chybějící písmena v cizích slovech: Řešení akustika, exkurze i exkurse, bibliografie, prezident i president, byznys, archiv i archív, displej,kurz i kurs, oxidace, hieroglyf, drogerie i drogérie, iritovat, marketing i marketink, pedikúra

Napište český význam těchto slov historik pozitivní bilaterální automaticky deprese konkurz sociální realizovat evidentní iluze klient interview

Napište český význam těchto slov: Řešení historik pozitivní bilaterální automaticky deprese konkurz sociální realizovat evidentní iluze klient interview dějepisec kladný oboustranný samočinně sklíčenost soutěž společenský uskutečnit zřejmý zdání zákazník rozhovor

Přejímání slov mezinárodních a z cizích jazyků 7. ročník ZŠ Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional Marie Sochrová; Český jazyk a literatura; nakladatelství Fragment 2004; str. 18, 23, 33, 34, 40 Eva Hošková a kol.; Český jazyk 7 pro ZŠ; SPN Praha 2008 Autor: Mgr. Květa Jeníčková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)