Kruté 20. století na Moravě II. 2. republika a Protektorát (1938-1945) Dějiny Moravy Kruté 20. století na Moravě II. 2. republika a Protektorát (1938-1945) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM13 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 28. 1. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Kruté 20. století na Moravě II. Klíčová slova Dějiny, Morava, 20. století, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období krutého 20. století (1914-1989) v době Druhé československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava (1938-1945) dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin krutého 20. století na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci oktávy / IV. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Druhá republika (1938-1939) „autoritativní demokracie“ nárůst autoritativnosti na úkor demokracie konzervativně autoritativní stát do popředí předmnichovští oponenti Hradu, extrémněji uvažující agrárníci a katolíci (např. Deml a Durych) a antisemité

Důsledky Mnichova německá vojska obsadila pohraniční pásma na jižní a severní Moravě a ve Slezsku Moravskoslezská země ztratila 37% z celkové územní rozlohy a asi 35% obyvatelstva z větší části odstoupených území vytvořena Říšská župa sudetoněmecká (od Ostravy k Chodsku), centrem Liberec, místodržitelem K. Henlein oblasti jižní Moravy byly připojeny k župě Dolní Podunají obyvatelé narození zde před 1910 prohlášeni za říšské státní příslušníky (včetně Čechů) zrušeny české školy, museli odejít čeští státní zaměstnanci, úředníci, vojáci a četníci, němečtí antifašisté a Židé mezi říjnem 1938 a zářím 1939 opustilo obsazené území Moravskoslezské země min. 180.000 obyvatel, na německém území zůstalo min. 100.000 česky mluvících obyvatel nedocházelo k plošnému vysídlování česky mluvícího obyvatelstva přerušení železniční dopravy

Politický vývoj Česko-Slovenska E. Beneš rezignoval a emigroval, prezidentem Česko-Slovenska Emil Hácha, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi autonomie v Syrového vládách se angažoval J. Černý (místopředseda, ministr vnitra), v čele Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko Vojtěch Luža; rozpuštěna zemská zastupitelstva, působnost nahradili zemští prezidenti Strana národní jednoty – agrárníci, živnostníci, lidovci i čeští fašisté; Národní strana práce – sociální demokraté a národní socialisté KSČ rozpuštěna, v ilegalitě výzvy ke smíření s Německem, antisemitismus; vedle Gajdovy Národní obce fašistické i Akce národní obnovy (ANO) a Vlajka, v Moravské Ostravě založena Gajdova Svatoplukova garda demokratická opozice – legionáři, sokolové, důstojníci a inteligence Kulturní rada moravská – profesoři Masarykovy univerzity (J. Uher, V. Helfert, V. Groh) ad. asi 140.000 německých obyvatel Moravy (velká města), pronacistické nepokoje německé jednotky zahájily obsazování Moravy z jihu i severu 15. 3. 1939 v místeckých Čajánkových kasárnách krátkodobý ozbrojený odpor už 14. 3. vypalování synagog, německým nacistům pomáhali čeští fašisté (Olomouc)

Obr. 1 Vojtěch Luža

Protektorát Čechy a Morava (1939-1945) období první totality doba druhé světové války Morava se jako součást Protektorátu stala územím okupovaným nacistickou třetí říší plány na poněmčení moravského prostoru politický útisk protinacistický odboj

Protektorátní správa 16. března Protektorát Čechy a Morava, další den navštívil Brno Adolf Hitler základem okupační moci brněnská expozitura pražské Úřadovny říšského protektora ustavena i autonomní česká protektorátní správa zemského prezidenta Jana Černého vystřídal Jaroslav Caha (zemřel), moravským zemským prezidentem jmenován Jaroslav Mezník (1941) – odbojář, vězněn v Kounicových kolejích, při sebevražedném pokusu zastřelen. Prezidentem Emil Rathouský mezi zemskými a okresními úřady oberlandráti – kontrola českých úřadů a správa záležitostí německého obyvatelstva v Brně starostou nacista Oskar Judex, úřadovna gestapa pro Moravu, rozsáhlá síť konfidentů z řad odbojářů, sovětských zajatců a parašutistů protektorátní četnictvo, policie, tzv. vládní vojsko, SD, Kripo, Schupo, Abwehr, SS, SA policejní věznice využívané gestapem (Brno – Kounicovy koleje, Cejl ad.) internační tábory (nucené práce, zajatecké ad.) a pobočky koncentračních táborů – Svatobořice u Kyjova, Brno – Pod Kaštany, Dětřichov na Svitavsku, Ostrava-Kunčice a Hodonín u Kunštátu (nejprve tábor nucených prací, následně tzv. cikánský tábor).

Projekty germanizace Moravy mohlo dojít ke germanizaci celého prostoru Protektorátu, poněmčení kombinováno s vystěhováním a fyzickou likvidací některých skupin obyvatel protektor Konstantin von Neurath označil Moravu za spojovací most mezi Slezskem a Rakouskem; mohla být vytvořena samostatná moravská župa, nebo mohlo být moravské území rozděleno mezi existující župy; nejschůdnější koridor německého osídlení od jihu přes Brno a německé ostrovy na Vyškovsku k Olomouci a Šternberku; Jihlava měla být připojena k dolnorakouské župě, ke Svitavsku a Moravským Budějovicím Vojenský prostor na Drahanské vrchovině rozšiřován pro potřeby německé armády, vysídlování obyvatelstva (Vyškovsko), přesídlování Němců z východu (Volyně, Besarábie, Bukovina, Dobruž) a jižních Tyrol

Politický a národnostní útisk obyvatelé Protektorátu rozděleni do tří kategorií: říšští státní příslušníci (německé národnosti) protektorátní příslušníci bezprávní Židé a Romové styk s německými úřady v němčině, jinak dvojjazyčnost akce Gitter – zatčeni potenciální odpůrci nacismu (i emigranti z Německa) několikatisícová demonstrace k výročí republiky v Brně, Jan Opletal pocházel z Lhoty nad Moravou, VŠ uzavřeny i v Brně, do Sachsenhausenu odvezeno 286 studentů Kounicovy koleje – policejní věznice, asi 30.000 vězňů, asi 800 popraveno; Sušilovy koleje – Kripo, Právnická fakulta – gestapo systematicky likvidován protinacistický odboj (popravy stovek lidí v dobách stanného práva), zrušen Sokol i Orel, postupovalo se proti tzv. Moravské pětce a PVVZ akce vyjádření věrnosti říši

na Moravě asi 32.000 Židů; brněnská Velká synagoga vypálena, rozsáhlé represe v důsledku zavedení platnosti norimberských zákonů, opatření výrazně podporovali i čeští fašisté; sběrná střediska (Brno, Olomouc, Ostrava, Třebíč, Uherský Brod ad.). První transport vypraven z Ostravy do Niska nad Sanem (900 osob). První transport brněnských Židů do Minsku, další do Terezína. z asi 10.000 brněnských Židů se konce války dožilo jen asi tisíc, 1945 obnovili Židovskou náboženskou obec v Brně a opravili synagogu na Skořepce represe postihly i Romy, umísťováni do tábora v Hodoníně u Kunštátu – prošlo jím 1330 Romů, přes 200 zemřelo (většinou na tyfus), většina odvlečena do Osvětimi. Z Protektorátu do koncentračních táborů posláno asi 5000 Romů, vrátilo se jich jen asi 600

Obr. 2 Od 1. září 1941 museli židovskou hvězdu nosit také Židé v Protektorátu Čechy a Morava

Obr. 3 Synagoga ve Frýdku vypálená místními nacisty

Obr. 4 Terezín, památný hřbitov

Obr. 5 Vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim)

Obr. 6 Pohled na tzv. „cikánský tábor“ v Hodoníně u Kunštátu

Veřejný život v Protektorátu Národní souručenství – jediné povolené politické sdružení českého obyvatelstva v Protektorátu, sebezáchovné, směřovalo ke kolaboraci, členy naprostá většina dospělých mužů Protektorátu aktivní moravští fašisté – v Brně pořádali protižidovské demonstrace, Nacionálně socialistická česká dělnickorolnická strana –zelený hákový kříž; Národní tábor fašistický, Svatoplukovy gardy; Český nacionálně socialistický tábor – Vlajka – výrazně protižidovští, nabízeli Německu bojové jednotky (odmítnuti) kolaborace kolem E. Moravce memorandum slovenské vlády Hitlerovi – připojení Slovácka, Valašska, části Slezska a Hané ke Slovensku katolická církev na Moravě – jako organizace nekolaborovala, jednotlivci ano; Čs. církev přejmenována na Českomoravskou církev; pronásledování Svědků Jehovových popraveni přední činitelé pravoslavné církve biskup Gorazd (Matěj Pavlík) a kněz Vladimír Petřek za ukrývání atentátníků na Heydricha v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, církev zakázána

Obr. 7 Pravoslavný biskup sv. Gorazd II Obr. 7 Pravoslavný biskup sv. Gorazd II., vlastním jménem Matěj Pavlík (1879-1942), rodák z Hrubé Vrbky

Hospodářství a sociální poměry Hospodářství podřízeno válečné výrobě – zbrojovky, strojírenství, železárny ad., zbrojní průmysl přesouván z bombardovaného Německa do Protektorátu (jeskyně Moravského krasu) zachován textilní a obuvní průmysl pro potřeby armády německý kapitál ovládl české banky a jejich prostřednictvím i průmyslové a jiné podniky – vyvlastnění, arizace ad. J. A. Baťa i T. Baťa emigrovali a podnikali v cizině (Brazílie, Kanada)¨, Marie Baťová ad. udrželi akciovou společnost (celkem 60%), když Göringovu koncernu poskytli 26% akcií; 1945 koncern znárodněn zájem o práci v říši opadal, totálně nasazeno na práci v Německu až půl milionu obyvatel Protektorátu

Kulturní život zavření vysokých škol, omezování nižšího školství, většina mládeže měla jen obecnou školu; posilovány jen střední odborné a učňovské školy produkující kvalifikované pracovníky Baťův Zlín centrem filmu (Jindřich Honzl, Elmar Klos, Hermína Týrlová, Karel a Bořivoj Zemanovi), 1940 první přehlídka českých celovečerních i krátkých filmů „Filmové žně“ zákaz českých novin a časopisů Moravské kolo spisovatelů (O. Mikulášek, J. Zahradníček, I. Blatný, J. Kainar, F. Kožík ad.), surrealistická skupina Ra, Skupina 42 (J. Chalupecký, J. Kolář, I. Blatný, J. Hauková, J. Kainar) B. Václavek a O. Stibor zemřeli za účast na odboji ve vězení

Odboj církevní poutě na Radhošť, Hostýn, Velehrad, Svatý Kopeček národopisné slavnosti na Strážnicku (Petrov-Plže) nepokoje od 28. 10. 1939, letáková kampaň po celé Moravě odbojové organizace

Odbojové organizace na Moravě Obrana národa (ON) – zastřešení odboje na Moravě, iniciátorem gen. Sergej Ingr, emigroval (ministr obrany exil. vlády v Londýně). Důstojníci, členové Sokola a Orla, až 90.000 osob, J. Jaroš, J. Hrubý, J. Grňa – spojení na Politické ústředí (PÚ) a PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme). Letáky, noviny, informace předávali do zahraničí, shromažďovali zbraně. Zemský národní výbor (ZNV) –v Brně, předsedou prof. Vladimír Helfert, členy major F. Ptašínský, prof. J. Uher a V. Groh, O. Blažek, organizovali demonstrace a emigraci Helfert zatčen, zatýkání členů ON i ZNV po celé Moravě, do pol. 1940 Gestapo ON rozbilo PVVZ – prof. Josef Grňa Národní hnutí pracující mládeže (NHPM) zlikvidováno pakt Molotov-Ribbentrop – komunistický odboj v izolaci; zatýkání

Nový odboj a heydrichiáda Moravská pětka – koordinační výbor moravského odboje, z něj V. Bureš, V. Groh a J. Trumpeš popraveni, válku přežili F. Píšek a J. Grňa výsadky z Velké Británie – na Moravě výsadky Zinc, Out Distance, Silver A a Antropoid (Jan Kubiš, Jozef Gabčík)

zastupující říšský protektor R. Heydrich zavedl I. stanné právo největším úspěchem odboje byl atentát na Heydricha, provedený Josefem Valčíkem, Janem Kubišem, a Jozefem Gabčíkem v Praze 27. 5. 1942. Kubiš a Valčík pocházeli z Moravy (Kubiš z Dolních Vilémovic u Třebíče a Valčík ze Smoliny u Valašských Klobouk) šlo o likvidaci jedné z nejvýše postavených osobností nacistické diktatury v Evropě a spoluautora tzv. konečného řešení židovské otázky poslední chvíle strávili atentátníci v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici, kde zemřeli II. stanné právo – mnoho odbojářů popraveno první partyzánské skupiny, nové moravské centrum odboje – Rada tří (R3): V. Luža (zastřelen četníky), J. Grňa a J. Císař; styk s exilovou vládou v Londýně

Partyzánský odboj a osvobození Moravy partyzánské skupiny od 1942 – Jiskra Frýdecku a Místecku, štramberští partyzáni, na Ostravsku skupina Jan Žižka, na Brněnsku skupina Prokop Holý po SNP dvě základních partyzánské oblasti: východomoravská (Moravskoslezské Beskydy-Bílé Karpaty-Chřiby) a západomoravská (Českomoravská a Drahanská vrchovina) 1945 na Moravě přes čtyřicet partyzánských jednotek, přepadaly četnické stanice, vojenské kolony, přerušovaly spoje, elektřinu ad. velká část partyzánských skupin na Moravě vázána na politickou levici východní Morava – poručík Ján Ušiak a major Rudé armády Dajan B. Murzin (brigáda Jana Žižky ze Slovenska, 2000 partyzánů), proti nim neúspěšněnasazeno dvanáct tisíc příslušníků SS a wehrmacht – akce doprovázena veřejnými popravami podporovatelů partyzánů, především v Horní Bečvě; oddíl Olga zajal v Hošticích u Kroměříže generálmajora Müllera osvobození některých míst na Moravě (Přerov, Velehrad, Vizovice, Vsetín ad.); v závěrečném období války oddíly posilovány i „vychytralými“ jednotlivci, kteří se chtěli v závěru války obohatit nebo skrýt svou nacistickou minulost jednotky SS mají na svědomí vraždy v Ploštině, Javoříčku aj.

Válečné operace na Moravě 1944 bombardování cílů na Moravě a ve Slezsku, především v Ostravě, Brně, Přerově a Prostějově (zbrojovky, dopravní uzly). Největší nálet amerických letadel na Brno si vyžádal asi 400 mrtvých nacisté ničili továrny v Brně, Hodoníně, Adamově ad.; pracovní mobilizace mužů k zákopovým pracím, do podhůří Beskyd a do Moravské brány posláno 40.000 osob německá armáda chtěla Moravu udržet, opevňovací práce v oblasti Moravské brány a na řece Moravě. Brno a Olomouc byly přeměněny v pevnosti. Morava osvobozena Rudou armádou (při postupu na Berlín a Vídeň): 4. ukrajinský front (gen. Jeremenko) – Ostravská operace, 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) – Bratislavsko-brněnská operace; na Moravě ještě 1. ukrajinský front maršála I. S. Koněva

u Lanžhota vstoupily sovětské jednotky na území někdejšího ČSR 11. 4. Brno Němci velmi bráněno, rozhodující boje mezi 23. a 26. dubnem přes Bílé Karpaty rumunské jednotky a osvobodily Valašské Klobouky, Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž a Kojetín přímý útok na Ostravu neúspěšný v rámci Pražské operace 8. 5. osvobozena Olomouc, Prostějov ad. většina západní Moravy se dočkala osvobození až 9., nebo dokonce 10. května spontánní povstání v moravských městech, 1. 5. v Přerově, potlačeno vlády se ujímaly revoluční národní výbory řada mrtvých v Javoříčku, Třešti a Velkém Meziříčí, kde nacisté prováděli trestné akce 12. 5. v Brně ustaven Moravskoslezský zemský národní výbor, 12 členů (3 KSČ, 3 nár. socialisté, 3 soc. demokraté a 3 lidovci)

Obr. 8 Bratislavsko-brněnská operace

Obr. 9 Sovětský maršál R. J. Malinovskij

Obr. 10 Památník osvobození v Brně-Tuřanech

Otázky a úkoly V čem se liší druhá čs. republika od té první (např. ve vztahu k židovské komunitě)? Charakterizuj Protektorát Čechy a Morava. Co a proč se stalo Židům a Romům v době holocaustu? Může se to opakovat?

http://vimeo.com/49741375 Video-ukázka: (minuty 19:14-22:20) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vojt%C4%9Bch_Lu%C5%BEa.gif Obr. 2 Daniel Ullrich, Threedots. Commons.wikimedia.org : Judenstern JMW.jpg [online]. 8. 2. 2005 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Judenstern_JMW.jpg> Obr. 3 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frydek_synagoga_po_vyhoreni.jpg Obr. 4 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_Memorial_Cemetery_01.JPG Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Auschwitz-Birkenau.JPG Obr. 6 Muzeum romské kultury (sbírka O. Kučery), holocaust.cz : Pohled na cikánský tábor Hodonín u Kunštátu, 1942. online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://www.holocaust.cz/cz/history/camps/hodonin>. Zveřejněno se souhlasem majitele. Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gorazd_(Mat%C4%9Bj_Pavl%C3%ADk).jpg Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bratislavsko-brn%C4%9Bnsk%C3%A1_operace.gif Obr. 9 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marshal_of_the_USSR_1973_CPA_4285.jpg Obr. 10 Památník, foto O. Hýsek