Předmnichovská doba Mnichov Pomnichovská doba

Předmnichovská doba - Československá republika-tzv. první republika

Československo název: Českoslovenká republika geografická poloha: střední Evropa hlavní město: Praha další města: Brno, Opava , Bratislava, Bratislava, Užhorod měna: československá koruna počet obyvatel: 13 613 172 národnostní složení: Češi, Slováci, Němci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci, Židé, Poláci, menší počet Rumunů a další národnosti oficiální jazyk: československý státní symboly: hymna, vlajka, znak - malý, střední a velký

Vnitropolitické problémy v ČSR Němci (zvaní Sudetští) byli nespokojeni se vznikem ČSR a s tím, že jsou zde považováni za národ menšinový a ne nadřazený Němci vytvořili 4 separátní provincie – v sever. Čechách Deutschbömen, v již. Čechách Böhmerwaldgau, na sever. Moravě a Slezsku Sudetenland, na již. Moravě Deutschsüdmähren spory vyvrcholily ve 30.letech – Hitler se stal r.1933 říšským kancléřem a r.1934 hlavou německého státu v 5 r.1935 vyhrála v ČSR parlamentní volby SdP (sudetoněmecká strana) – v čele Konrád Henlein v prosinci 1935 po smrti T. G. Masaryka byl zvolen nový prezident E. Beneš v březnu 1938 násilné připojení Rakouska Německem (Anschluss) v dubnu 1938 sjezd SdP do Karlových Varů → karlovarský program - požadovali autonomii Němců v pohraničí a připojení jejich území k Německu

k čsl. hranicím se stahovala německá vojska→ v květnu 1938 vyhlášena částečná mobilizace v ČSR a podepsána petice na obranu demokracie a republiky Věrni zůstaneme Británie se stala smiřovatelem mezi ČSR a Německem→ v srpnu 1938 vyslán lord Runciman do ČSR k posouzení situace Němců Runciman poslal zprávu britské vládě, že delší spolužití Čechů a Němců není možné 20. září 1938 jednání Chamberlaina s Hitlerem v Berchtesgadenu→ po nátlaku čsl. vláda souhlasila k odstoupení území v pohraničí 22. září 1938 jednání Chamberlaina s Hitlerem v Bad Godesbergu→Hitler také požadoval splnění územních nároků Polska a Maďarska čsl. vláda neuznávala tyto podmínky a vyhlásila všeobecnou mobilizaci Hitler vyhrožoval, že zahájí válku proti ČSR pokud nebudou přijaty jeho požadavky Chamberlain oznámil Hitlerovi dopisem, že dostane vše co žádá bez jediného výstřelu

- Mnichov - 29. září 1938 se konala konference v Mnichově za účasti 4 velmocí– Německa (v čele Hitler), Itálie (Mussolini), Británie (Chamberlain), Francie (Daladier) hlavním tématem jednání byly německé požadavky na odstoupení čsl. pohraničí Německu ČSR na jednání nebyla přizvána, ač se ji to týkalo→ do Mnichova sice přijela dvoučlenná delegace v čele s V. Mastným a H. Masaříkem, ale ti museli zůstat v hotelu, kde jim po skončení jednání bylo povězeno rozhodnutí (známá věta: „o nás bez nás“) ČSR pod nátlakem byla nucena přijmout podmínky a podepsat dohodu

Mnichovská dohoda Dohoda vyčlenila 8 bodů, jakým způsobem a za jakých podmínek by mělo dojít k odstoupení Sudetoněmeckého území: §1 Vyklizení započne 1. října. §2 Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že čsl. vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení. §3. Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie, Itálie a ČSR. §4 Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. §5 Mezinárodní výbor určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Toto území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést. Výbor stanoví rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat; tento den Nesmí být pozdější než konec listopadu.

§6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem – Německu, Spojnému království, Francií a Itálií – v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového Hlasování. §7 Zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, Které z této výměny vzniknou. §8 Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické a trestné činy. Mnichov 29. září 1938 A. Hitler Ed. Daladier Mussolini Neville Chamberlain

Důsledky Mnichova ztráta 1/3 území→ nejen pohraniční oblasti, ale i oblasti Těšínska a Spiše, které připadly Polsku, a také na základě vídeňské arbitráže bylo přičleněno Maďarsku jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi (s městy Košicemi a Užhorodem) 5.10 1938 abdikoval E. Beneš a odletěl do Londýna, kde věnoval všechny síly na obnovení čsl. Samostatnosti oslabení státu využilo Slovensko a Podkarpatská Rus k tomu, aby získaly autonomii→ 7.10 1938 byla vyhlášena slovenská autonomní vláda (v čele Jozef Tiso) a 26.10 1938 podkarpatská autonomní vláda (v čele Augusti Vološin) 19.11 1938 byl parlamentem přijat zákon o autonomii obou

- Pomnichovská doba – Česko-Slovensko-tzv. druhá repub - Pomnichovská doba – Česko-Slovensko-tzv.druhá repub., Protektorát Čechy a Morava

Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava od 30. září 1938 do 15. března 1939 vznikla tzv. Druhá republika, která nesla oficiální název Česko-Slovensko novým prezidentem po E. Benešovi se stal 30.11 1938 Emil Hácha nepokoje ze stran Slovenska a vnitropolitický neklid z řad německých menšin v českých zemích a českých fašistů využil Hitler k tomu, aby zasáhl do českých záležitostí Hitler podporoval slovenský separatismus→ pozval do Berlína J. Tisa a přinutil ho, aby prosadil odtržení Slovenska (pod pohrůžkou vpádu maďarských vojsk) 14.3 1939 byl parlamentem vyhlášen samostatný Slovenský stát (prezidentem se stal Jozef Tiso a do čela vlády se dostal Vojtěch Tuka) Podkarpatská Rus byla vojenským zásahem násilně připojena k Maďarsku 14.3 1939 byli do Berlína pozváni prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský→přinuceni podepsat dohodu (pod

pohrůžkou leteckého bombardování Prahy), že Čechy a Morava žádají německo o ochranu = vynucená kapitulace v noci na 15. 3 1939 německá armáda bez odporu okupovala Čechy a Moravu = konec druhé, Česko-Slovenské republiky 16. 3 1939 okupanty vyhlášen Protektorát Čechy a Morava jako součást německé říše Čechy a Morava měly sice zachovanou autonomii a vlastní správu, státním prezidentem byl E. Hácha a v čele protektorátní vlády byl Rudolf Beran, ale skutečnou moc měl říšský protektor Konstantin von Neurath těžká doba pro všechny, kdo nespolupracovali s fašisty a nepřizpůsobili se dané situaci→ kontrola prostřednictvím němec. bezpečnosti a policie (gestapo),platnost norimberských zákonů-vyhlazování Židů, drancování zemí, politický a národnostní útisk

Politika odčinění Mnichova Beneš, který byl v exilové vládě, se zabýval politikou odčinění Mnichova, chtěl obnovit Československo spolupracoval jak s domácími odboji, tak i se zahraničními zeměmi zpočátku byly dvě varianty na odsun Němců: jedna obsahovala odstoupení části pohraničí Německu, druhá počítala s vytvořením odděleného území s německým obyvatelstvem s vlastní správou v rámci ČSR; úplný odsun považoval za nereálný a nemorální Rozhodujícím momentem změny na odsun Němců byl příchod R. Heydricha do protektorátu r. 1941-1942 a vystupňování teroru proti českému obyvatelstvu R. 1943 byl ve znamení intenzivních jednání Beneše se zástupci USA a SSSR o souhlas k vysílení sudetských Němců Beneš získal předběžný souhlas prezidenta Roosevelta a stejné stanovisko i od sovětské vlády úsilím Benešovy reprezentace bylo odstranit vše, co vedlo k rozbití Československa a zabezpečit garanci novému státu po 2. sv. válce

V zahraničně politické oblasti šlo zejména o vybudování bezpečnostního systému proti německé hrozbě a v oblasti vnitropolitické měly být přijaty takové závěry, jež by vyloučily opakování Mnichova Západní mocnosti oddalovaly odvolání Mnichova a měly výhrady k zamyšlené výstavbě národního státu Čechů a Slováků Naproti tomu sovětský svaz podporoval politiku odčinění Mnichova a souhlasil posléze k vytvoření ČSR V tomto okamžiku Beneš vsadil na „moskevskou kartu“ a hodlal naši republiku spojenecky svázat se Sovětským svazem 12. 12 1943 smlouva mezi Československou republikou a Sovětským svazem o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci