Střední Asie

Turkmenistán Uzbekistán Kyrgyzstán Kazachstán Tádžikistán Střední Asie Turkmenistán Uzbekistán Kyrgyzstán Kazachstán Tádžikistán

Turkestán آسیای میانه Střední Asie ترکستان Центральная Азия Zpět na obsah

Turkmenistán Zpět na obsah

Saparmurat Nijazov Gurbanguly Berdymuhammedov Zpět na obsah Hlavní město: Ašchabad 37° 58' s.š., 58° 20' v.d. Rozloha: 488 100 km² (52. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy Nejvyšší bod: Gora Ayribaba (3139 m n. m.) Časové pásmo: UTC +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 5 110 023 (112. na světě, odhad 2006) Hustota zalidnění: 9,9 ob. / km² (208. na světě) HDI: ▲ 0,728 (střední) (108. na světě, 2007) Jazyk: turkmenština (úřední), ruština Náboženství 89 % islám, 9 % pravoslaví Státní útvar Státní zřízení prezidentská republika Vznik 27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident a předseda vlády Gurbanguli Berdymuhamedov Měna turkmenský manat (TMT) HDP/obyv. (PPP) 6100[1] USD (103. na světě, 2008) Saparmurat Nijazov Gurbanguly Berdymuhammedov Zpět na obsah

Turkmenistán – odkazy na web Odkaz na český text knihy Ruhnama Odkaz na dějiny Turkmenistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na informace na stránkách českého ministerstva zahraničí Turkmenistán – Kult osobnosti prezidenta Turkmenbašiho Turkmenistán – „Doživotní prezident“ Zpět na obsah

Zpět na obsah Dosavadní názvy měsíců Nové turkmenské názvy Vysvětlení Ýanwar Türkmenbaşy Nové jméno Saparmurata Nijazova, prezidenta Turkmenistánu, s významem Vůdce Turkmenů Fewral Baýdak Vlajka – Den turkmenské vlajky je slaven v den Turkmenbašiho narozenin. Mart Nowruz Tradiční perský Nový rok. Aprel Gurbansoltan Gurbansoltan Eje – jméno Turkmenbašiho matky. Maý Magtymguly Magtymguly Pyragy – Turkmenský básník, Turkmenbašim prohlášený za národního barda. Iýun Oguz Oguz Chán – zakladatel turkmenského národa. Iýul Gorkut Hrdina turkmenského eposu "Gorkut-Ata" . Awgust Alp Arslan Zakladatel Seldžuckého impéria, údajně původem Turkmen. Sentýabr Ruhnama Turkmenbašiho „bible Turkmenů“, duchovní průvodce turkmenského národa. Oktýabr Garaşsyzlyk Nezávislost. Noýabr Sanjar Poslední vládce Seldžuckého impéria. Dekabr Bitaraplyk Neutralita - Turkmenistán se prohlásil za důsledně neutrální zemi, den neutrality je slaven v prosinci. Zpět na obsah

Oblouk neutrality Památník zemětřesení r. 1984 Zpět na obsah

Památník nezávislosti Památník nezávislosti a socha Seldžuk Beka Zpět na obsah

Centrum Ašchabadu Zpět na obsah

Kipčakova mešita Zpět na obsah

Hlavní nemocnice Zpět na obsah

rezidence Obchodní centrum Zpět na obsah

Ministerstvo zdravotnictví Türkmenbaši Zpět na obsah

Náměstí nezávislosti Zpět na obsah

Uzbekistan Islom Karimov Zpět na obsah Hlavní město: Taškent Rozloha: 447 400 km² (57. na světě) z toho 5 % vodní plochy Nejvyšší bod: Beštor (4301 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 27 372 000 (44. na světě, odhad 2007) Hustota zalidnění: 60 ob. / km² (139. na světě) HDI: ▲ 0,701 (střední) (119. na světě, 2007) Jazyk: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1% Náboženství muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3% Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 1. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Islam Karimov (od 24. března 1990) Premiér Šavkat Mirzijajev (od 11. prosince 2003) Měna sum (UZS) Islom Karimov Zpět na obsah

Zpět na obsah

Uzbekistán - odkazy Odkaz na historii Uzbekistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Uzbekistán – Video o snaze vlády potlačit radikální islám Zpět na obsah

Chórezm Zpět na obsah

Bucharský emirát BUCHARA – Mir - i Arab medresa BUCHARA – Kaljanský minaret Zpět na obsah

SAMARKAND - Registan Zpět na obsah

Kokand - Kokandský chanát Chiva - Chórezm Kokand - Kokandský chanát Zpět na obsah

Uzbecká sovětská socialistická republika Uzbecká SSR 1924 - založena na území západního Turkestánu, bývalého Bucharského emirátu a Chorézmu 1991- nezávislost Zpět na obsah

Ferghanská dolina Naryn Kara Darja Zpět na obsah

Zpět na obsah

Andižan Zpět na obsah

Zpět na obsah

Zpět na obsah

Andižan dnes - oblast drogové kriminality - region radikálního islámu Zpět na obsah

Aralské jezero Zpět na obsah

Zpět na obsah

Zpět na obsah

Kyrgyzstán Zpět na obsah Hlavní město: Biškek Rozloha: 198 500 km² (86. na světě) z toho 4 % vodní plochy Nejvyšší bod: Džengiš Čokusu (7439 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 5 146 281 (111. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění: 26 ob. / km² (181. na světě) HDI: ▲ 0,694 (střední) (122. na světě, 2007) Jazyk: kyrgyzština (úřední), ruština (úřední) Náboženství muslimové 75 %, ruští pravoslavní 20 %, jiní 5 % Státní útvar Státní zřízení parlamentní republika Vznik 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezidentka Roza Otunbajevová Předseda vlády funkce neobsazena Měna som (KGS) Zpět na obsah

Kyrgyzstán – odkazy na web Odkaz na článek Historie Kyrgyzstánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

Kyrgyzstán – odkazy na viea Kyrgyzstán – „Nový světový řád“ – video o vzestupu radikálního islámu v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Rozou Otunbajevou, vůdkyní revoluce z roku 2010 Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Kurmanbekem Bakijevem, prezidentem Kyrgyzstánu sesazeným r. 2010 Zpět na obsah

Náměstí Ala Tú Biškek Vládní sídlo Zpět na obsah

Manas Air Base Zpět na obsah

Zpět na obsah

Ťan Šan Zpět na obsah

Zpět na obsah

Ústup od Jeniseje Zpět na obsah

Historie Kyrgyzstánu Mongolské impérium Jenisej Ústup před Mongoly na jih Zpět na obsah

Kokandský chanát Zpět na obsah

Dobyvatelé ruského Turkestánu Vpád ruské říše 1868 – z Kokandského chanátu vytvořen vazalský stát 1876 – protiruské demonstrace využity k vojenskému zásahu Kokand zahrnut jako provincie Ferghana do ruského Turkestánu Michail Čerňajev Konstantin Petrovič Von Kaufmann Michail Skobelev Zpět na obsah Dobyvatelé ruského Turkestánu

Kyrgyzská sovětská socialistická republika Kyrgyzská SSR 1924 sovětská autonomní oblast 1936 sovětská svazová republika 1991 nezávislost na SSSR Zpět na obsah

Nezávislost Ošská oblast Celková populace Uzbeků v Kyrgyzstánu – 14,5% BIŠKEK Ošská oblast Celková populace Uzbeků v Kyrgyzstánu – 14,5% Uzbekové v ošské oblasti-50% Zpět na obsah

Askar Akajev Prezident Kyrgyzské akademie věd Prezident kyrgyzské republiky V současnosti v exilu v Ruské federaci Zpět na obsah

Tulipánová revoluce Zpět na obsah

Kurmanbek Bakijev Felix Kulov Kurmanbek Bakijev politiky pocházející z jižního Kyrgyzstánu, části která se historicky vymezuje vůči severu s hlavním městem prezident, jehož vynesla k moci tzv. Tulipánová revoluce kvůli korupci a etnickému násilí byl sesazen převratem roku 2010 Felix Kulov premiér a Bakijevův poradce Zpět na obsah

Kazachstán Zpět na obsah Hlavní město: Astana Rozloha: 2 717 300 km² (9. na světě) z toho 1,7 % vodní plochy Nejvyšší bod: Khan Tangiri Shyngy (6995 m n. m.) Časové pásmo: +4 až +6 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 15 658 308 (1.6.2008) (57. na světě, 2004) Hustota zalidnění: 6 ob. / km² HDI: ▲ 0,807 (vysoký) (71. na světě, 2007) Jazyk: kazaština, ruština (úřední) Náboženství islám (53.7 %), křesťanství Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 16. prosince 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Nursultan Nazarbajev Předseda vlády Karim Masimov Měna tenge (KZT) Zpět na obsah

Kazachstán Největší vnitrozemský stát na světě, minimální hustota obyvatelstva Na 15 000 000 obyvatel připadá území 34krát větší než ČR Zpět na obsah

Kazachstán - odkazy Odkaz na článek Historie Kazachstánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

Astana Almaty Zpět na obsah

Astana Zpět na obsah

Astana Zpět na obsah

Astana Zpět na obsah

Kaspické moře Zpět na obsah

Atyrau – přístav na březích Kaspiku Zpět na obsah

Pohoří Pamír Zpět na obsah

Povolžští Němci - Wolgadeutschen 1762 - 1763 –výzvy Evropanům ke kolonizaci Ruska-šlo o vytvoření bariéry mezi nomády a usedlými obyvateli naVýchodě Kolonisté přicházeli většinou z Německa,Rakousko emigraci zakázalo,jiné národy dávaly přednost Americe Kolonistům byly uděleny výsady-včetně vynětí z vojenské povinnosti v 19. stol. byly výsady odvolávány,což vedlo k emigraci Mennonitů do USA Kateřina II, vlastním jménem Sophie Fredericke Auguste von Anhalt - Zerbst Zpět na obsah

Autonome Sozialistische Sowjetrepublik der Wolgadeutschen Автономная Советская Социалистическая Республика Немцев Поволжья sčítání 1926 sčítání 1939 Němci 379,630 (66.4%) 366,685 (60.5%) Rusové 116,561 (20.4%) 156,027 (25.7%) Ukrajinci 68,561 (12.0%) 58,248 (9.6%) Kazachové 1,353 (0.2%) 8,988 (1.5%) tataři 2,225 (0.4%) 4,074 (0.7%) Mordvini 1,429 (0.3%) 3,048 (0.5%) Bělorusové 159 (0.0%) 1,636 (0.3%) Číňané 5 (0.0%) 1,284 (0.2%) Židé 152 (0.0%) 1,216 (0.2%) Poláci 216 (0.0%) 756 (0.1%) Estonci 753 (0.1%) 521 (0.1%) Ostatní 710 (0.1%) 3,869 (0.6%) Celkem 571,754 606,352 28. 8. 1941 – Stalinův dekret o vyhoštění konec Povolžských Němců-deportace do Kazachstánu Zpět na obsah

Kazašská sovětská socialistická republika Kazašská SSR 1920 - sovětská autonomní oblast 1936 - sovětská svazová republikou 1991 - nezávislost Zpět na obsah

Dějiny Kazašské SSR 1930 Do r.1953 1947 1950 – 1970 1959 1986 1991 ukončena kolektivizace Do r.1953 popraveno minimálně 25 000 příslušníků „antisovětské“ inteligence 1947 v Semipalatinsku vybudován testovací polygon pro nukleární zbraně 1950 – 1970 akce „zúrodňování celin“ Kazachstánu, příliv násilně deportovaných národů - Němců,Ukrajinců, Židů, Korejců a Bělorusů 1959 počet Kazachů se snížil na cca 1/3 1986 Jeltoksanské nepokoje - protest proti nahrazení tajemníka KSSS Dinmuhameda Konajeva Rusem Gennadijem Kolbinem 1991 16.3. - nezávislost 1998 zakázáno působení wahhábitů 2000 guvernéři provincií jmenováni prezidentem Zpět na obsah

Polygon v Semipalatinsku Operace První světlo 15.1.1965-v podzemních prostorách pod korytem řeky Čagan proběhl výbuch o síle 140 kilotun TNT Vznikl kráter o průměru 408 m a hloubce cca 100m. Podložní hornina se roztavila do skleněné hmoty R. 2006 byla oblast stále vysoce radioaktivní Zpět na obsah

Kosmodrom Bajkonur Založen 2.7.1955 nedaleko železniční stanice Tjuratam, cca 320 km jihozápadně od skutečného Bajkonuru 1966 zde vybudována základna s městským statutem pod názvem Leninsk 4.10.1957 vypuštěna družice Sputnik 12.4.1961 start kosmické lodi s prvním člověkem na palubě 1991-pokračování kosmického programu v rámci spolupráce zemí SNS 2003-po útlumu programu raketoplánů sehrála nejvýznamnější stanice pro zásobování stanice Sojuza Spacekraft V současnosti nejstarší kosmická základna na Zemi. Zpět na obsah

Nursultan Nazarbajev 1989-šéf komunistické strany Kazachstánu 1991-zvolen prezidentem 2007- uděleny pravomoci téměř doživotního prezidenta Zpět na obsah

Tádžikistán Zpět na obsah Hlavní město: Dušanbe Rozloha: 143 100 km² (94. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy Nejvyšší bod: Qulla-ji Ismóil-i Sómóní (Štít Ismáíla Sámáního,) (7495 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 7 163 506 (94. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění: 50 ob. / km² (150. na světě) HDI: ▲ 0,684 (střední) (124. na světě, 2007) Jazyk: tádžičtina (úřední), ruština Náboženství sunnitští muslimové 85 %, šíitští muslimové 5 %, jiní 10 % (odhad 2003) Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 9. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Emómalí-ji Rahmón (od 6. listopadu 1994) Předseda vlády Óqil Óqilov (od 20. ledna 1999) Měna somoni (TJS) Zpět na obsah

Zpět na obsah

Zpět na obsah

Barakatský bazar, Dušanbe, 1983 Zpět na obsah

Zpět na obsah

Zpět na obsah

Zpět na obsah

Tádžická SSR 1920 - podle sčítání lidu žilo v obci Dušanbe 3000 lidí 14. 10. 1924 - vznik Tádžické autonomní SSR,tehdy byla tvořena východní částí bývalého Bucharského emirátu 1926 - první noviny v Tádžickém jazyce 1929 - Svazová republika SSSR, k jejímu území připojen uzbecký region Chúdžand 1930 - přes všeobecný odpor Tádžiků dokončena násilná kolektivizace zemědělství 1970 - šíření islámu,růst násilí vůči ne-tádžickým národnostem-zejména Rusům 1978 - 13 000 lidí se účastnilo protiruského násilí Zpět na obsah

Tádžikistán - odkazy Odkaz na článek Historie Tádžikistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na severu Eurasianet.com Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

Emomali Rachmon Rachmon Nabijev Zpět na obsah

Občanská válka v Tádžikistánu Období 1992–1997 Místo Tádžikistán Výsledek Příměří podpořené OSN Mírová dohoda podepsaná Rachmonov vyhrává prezidentské volby roku 1999 Strana islámské obnovy získává 30% ministerských křesl. účastníci konfliktu  Tajikistan  Russia  Uzbekistan Spojená Tádžická opozice Strana islámské obnovy Islámské hnutí Uzbekistánu Demokratičtí reformisté Horno-badachšánská oblast Džamíat-e islámí Islámský stát Afghánistán Talibanské oddíly podporované Al – Kajdou Írán  Pákistán Velitelé a vůdci Emomali Rachmonov Islom Karimov Boris Jelcin Sajjíd Abdullo Núrí Mohammed Šarif Himmatzáde Šádman Jússuf Džuma Namangání (IMU) Oběti a ztráty 50,000 - 100,000 mrtvých, 1.2 miliónu bez přístřeší Zpět na obsah

Farkhor Air Base 2001- na základně Farchór indická armáda otevřela nemocnici o 25 lůžkách za účeelm léčby vojáků Afghánské severní aliance Po 11.září 2001 byla základna nabínuta USA, ty nabídku přijaly,ale neučinily žádné další kroky k jejímu využití, Indové nemocnici přemístili do Afghánistánu 2002-zprávy o obnově základny na základě dohody E.Rachmonova a premiéra Vádžpejího 2006-údajně rozmístěno až 14 letounů MIG-29 Význam základny: Úzké vztahy Indie a Tádžikistánu Rivalita Indie s Pákistánem Snaha Indie o zesílení vlivu na energetické zásoby ve střední Asii Snaha USA o vytlačení Číny pomocí indické dominance v regionu Zpět na obsah

Odkazy na dějiny střední Asie Odkaz na souhrnný článek dějiny střední Asie Odkaz na prezentaci Stručné dějiny střední Asie, Univerzita Palackého, Olomouc Odkaz na českou Wikipedii Odkaz na anglickou Wikipedii Odkaz na server Eurasia.net Odkaz na stránky Slavomíra Horáka, cestovatele po střední Asii (zde další rozcestník) Roux, J. P. (2007). Dějiny střední Asie. NLN - Nakladatelství Lidové noviny. Zpět na obsah