Sídla

Rozmístění obyvatel: obyvatelstvo je na Zemi rozmístěno nerovnoměrně nejvíce jsou zalidněny oblasti s vhodnými přírodními podmínkami a úrodnými půdami faktory ovlivňující hustotu (počet obyvatel na 1 km2) zalidnění: 1. vzdálenost od mořského pobřeží: polovina lidstva žije do 200 km od pobřeží 2. nadmořská výška 3. podnebí 4. předpoklady pro hospodářský rozvoj nepříznivé podmínky → nízká hustota zalidnění: nevhodné podnebí (např. polární oblasti), zalesněná území (tajga), neúrodné oblasti (např. pouště) nejstarším trvale osídleným městem na světě je Damašek v Sýrii (osídleno 10 000 – 8 000 let před naším letopočtem)

Město a venkov: sídla dělíme na venkovská a městská funkce sídla: obytná, pracovní, obslužná (poskytování služeb), administrativní (sídlo úřadů), vzdělávací, kulturní, rekreační atd. venkovská sídla: dlouho byla nejčastějším typem osídlení znakem je blízkost přírody a společné soužití lidí dnes plní nejvíce funkci obytnou a rekreační je zde menší hustota zalidnění než ve městě městská sídla: mají řadu funkcí je zde vybudovaná dopravní infrastruktura lidé z okolních vesnic se dojíždějí za prací

podle velikosti a počtu funkcí byla vytvořena hierarchie sídel (viz podle velikosti a počtu funkcí byla vytvořena hierarchie sídel (viz. schéma) na nejvyšším stupni jsou metropole (Praha, Brno, Ostrava), která mimo obvyklých funkcí zajišťují také chod státu

hierarchie sídel město městys vesnice samota metropole město s velikostí sídla roste počet funkcí s vyšší úrovní roste počet obyvatel městys vesnice samota

Vývoj města a život v něm: velký rozvoj měst nastal v 18. století, kdy začala průmyslová revoluce, lidé se začali stěhovat za prací z vesnic do měst urbanizace = poměšťování (ve vyspělých zemích probíhala od konce 18. století do poloviny století 20.) v rozvojových zemích proces urbanizace sílí v tomto období každé město má svou „tvář,“ která je dána odlišným historickým vývojem a různými potřebami obyvatelstva podoba měst v Evropě: historické centrum (památky) – současné centrum (banky, úřady atd.) – obytná zástavba a průmyslové zóny podoba měst (vznikla v novověku) v Severní Americe: centrum (obchody, úřady, kanceláře) – obytné čtvrtě (na okrajích měst) územní plán – slouží pro koordinaci rozvoje sídel

Kontrasty mezi městy: slum: chudinská čtvrť vystavěná nelegálně (většinou na okraji měst) z různých dostupných materiálů – nedostatek pitné vody, nedostatečná hygiena, nemoci největší světové slumy: Ciudad de Mexico (největší slum světa), Rio de Janeiro, Lagos, Bagdád