Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ Týn nad Vltavou, Malá Strana CZ.1.07/1.1.10/

Sluchové a zrakové ústrojí obratlovců Přírodopis 8. ročník Jana Míková

Sluchové a polohové ústrojí Smysl pro vnímání polohy – statické ústrojí uloženo v hlavě v prostoru ucha Smysl pro vnímání zvukových vln uložen v uchu Ucho rozděleno na tři části – vnější, střední a vnitřní Ryby – jednoduché vnitřní ucho Obojživelníci, plazi – vnitřní i střední ucho Ptáci – už jednoduché vnější ucho (vztyčená peříčka kolem ušního otvoru) Savci – všechny části plně vyvinuty

Člověk zachycuje zvukové vlny 17 – Hz Někteří ptáci, delfíni, velryby, myši, psi, netopýři slyší zvuk až do Hz Zvukové vlny nad Hz – ultrazvuk Netopýr vysílá ultrazvukové vlny, zachycuje jejich odraz a tím se orientuje. To je shodné s principem radaru. Echolokace. Podobně se orientují například i delfíni.

Zrakové ústrojí Schopnost zachycovat zrakové podněty má zrakový orgán oko. Oči obratlovců jsou kulovitého tvaru – oční koule (bulva) Živočichové, kteří žijí v půdě, trvale zakalené vodě nebo v jeskyních mají zrak zakrnělý. Vzpomeneš si na některého zástupce? macarát jeskynní – obojživelník podzemní vody

Oči obratlovců nejsou utvářeny jednotně: – Ryby – chybějí jim víčka a slzné žlázy – Plazi, ptáci – mají třetí víčko – mžurku – vysunuje se z vnitřního koutku oka Nejlépe je vyvinutý zrak u denních obratlovců U nočních a soumračných živočichů je nejdokonalejší černobílé vidění – Mají nápadnější a větší oči než příbuzné druhy, které jsou denní

Nápadnější oči soumračných živočichů outloň váhavý outloň jávský komba ušatá Nejlépe vyvinutý smysl u kočky je zrak. Jak vidí kočky ve tmě?

Někteří obratlovci mají smysly, které zaznamenávají změny teploty prostředí – Savci a ptáci udržují stálou teplotu těla – množství tepla odváděného do prostředí je v rovnováze s přijímaným teplem – Tuto rovnováhu sledují citlivé buňky v kůži a v oběhové soustavě

Jak tedy reagují obratlovci na ochlazení? 1.Napne se kůže, zježí a načechrá se srst. V kůži je tak více vzduchu – izolační vrstva. 2.Tělo začne uvolňovat víc tepla, zrychlují se děje, které probíhají v buňkách. Tělo se třese zimou a teplota se tak zvyšuje.

Úkoly: 1.Které skupiny obratlovců neudržují stálou teplotu svého těla? 2.Co je to mžurka a u jakých skupin obratlovců se vyskytuje? 3.Co si pamatuješ o očích jednotlivých skupin bezobratlých (hmyz, měkkýši)? 4.Vysvětli pojem echolokace. V souvislosti s jakým smyslem a s jakými živočichy si tento pojem vybavíš?

Zdroje Knoz, J.: Obecná zoologie. SPN, Praha, Černík, V.: Přírodopis 2 pro 7. ročník ZŠ. SPN, Praha, Kvasničková, D.: Ekologický přírodopis pro 8. ročník ZŠ. Fortuna, Praha,