Zoologie strunatců pro učitelství přírodopisu na ZŠ Přednáška č.5 Třída obojživelníci (Amphibia)

Základní doporučená literatura Český svaz ochránců přírody, 2002 : Ochrana obojživelníků. Metodická příručka ČSOP. Vydala ZO ČSOP Veronika Brno. Mikátová B. – Vlašín M., 2004 : Obojživelníci a doprava. Doplněk k metodice ČSOP. Vydala ZO ČSOP Veronika Brno. Mikátová B., Mikát B. a Vlašín M., 1992 : Klíč k určování obojživelníků a plazů. Vydal Rezekvítek Brno. Moravec J (ed.) 1994 : Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum, Praha. Zwach I., 1990 : Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. SZN Praha. Řehák Z. - Dungel J., 2005 : Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Academia Praha. Baruš V. – Oliva O. a kol., 1992 : Fauna ČSFR: Obojživelníci. Academia Praha. Další obsáhlá teraristická a populárně-naučná literatura a časopisy.

Přechod života z vody na souš, vznik „čtyřnožců“ Před 400 miliony let (devon) Ploutvovci žijící v mělkých vodách s nedostatkem kyslíku : vznik plicního dýchání a párové ploutve, umožňující pohyb na souši Předkové obojživelníků : dvojdyšní nebo lalokoploutví ??? Difyletický původ ? Čtyřnožci (Tetrapoda) = čtyři zoologické třídy (Amphibia, Reptilia, Aves, Mammalia)

Hlavní charakteristické znaky třídy obojživelníků Obojživelníci = nejprimitivnější čtyřnožci, tvoří přechod mezi ploutvovci a čtyřnožci. Společné znaky obojživelníků s ploutvovci : nepřítomnost embryonálních zárodečných obalů (bezblanní = Anamnia); vnější oplození a oviparie. Rozdíly obojživelníků od ploutvovců : párové kráčivé končetiny, oddělený plicní a velký tělní oběh krve, plicní dýchání dospělců, u pulců chybějí v ploutevním lemu paprsky; změny na kostře (pohyblivá krční páteř, pletenec hrudní končetiny není spojen s lebkou, kostra pětiprstých končetin) adal. V životním cyklu (v ontogenezi) jsou oba živly : larvy ve vodě (žaberní dýchání - vnější žábra), dospělci na souši (plicní dýchání). Obojživelníci obývají výhradně ekosystémy sladkých vod.

Systém třídy obojživelníků Řád ocasatí (Caudata) Protáhlý tvar těla s vyvinutým ocasem, krátké končetiny (přední se 4 prsty, zadní s 5), drobné kuželovité zuby, chybí jim střední ucho a bubínek, vazba na vodu, neotenie. Řád žáby (bezocasí) (Anura) Zadní nohy velmi dlouhé a silné (skákavé), vlastní tělo krátké, nemají ocasní část těla, mají střední ucho a bubínek, samci ozvučné měchýřky (typické hlasové projevy), vajíčka kladou převážně do vody, vyjímečně živorodé, u některých péče o potomstvo. Řád červoři (Apoda) Štíhlé protáhlé tělo (druhotně) bez končetin, s nápadným kroužkováním, lebka zkostnatělá (ryjí v zemi), velmi dlouhá páteř, nerozlišené pohlaví, vejcorodí nebo živorodí, obyvatelé tropů.

Naši obojživelníci Ocasatí : 8 druhů (mlok skvrnitý, čolek velký, č. dunajský, č. dravý, č. horský, č. obecný, č. karpatský, č. hranatý) Bezocasí : 13 druhů (kuňka obecná, k. žlutobřichá, blatnice skvrnitá, rosnička zelená, ropucha obecná, r. zelená, r. krátkonohá, zemní „hnědí“ skokani, vodní „zelení“ skokani) – VIZ CVIČENÍ č.5

Ohrožení a ochrana obojživelníků v ČR