Diptera Kristýna Machyánová Dvoukřídlí Diptera Kristýna Machyánová

Vědecká klasifikace Říše: živočichové (Animalia) Kmen: členovci (Arthropoda) Podkmen: vzdušnicovci (Tracheata) Třída: hmyz (Insecta) Podtřída: křídlatí (Pterygota) Řád: dvoukřídlí (Diptera) Podřády: krátkorozí (Brachycera) dlouhorozí (Nematocera)

Charakteristika Mají pouze jeden pár blanitých křídel Druhý pár zakrněl v paličkovité útvary zvané halterae (kyvadélka) a slouží k vyvažování. Ústní ústrojí je bodavě sací nebo lízací Dvoukřídlí se vyskytují prakticky po celém světě vyjma polárních oblastí. Počet druhů se odhaduje na zhruba 100 000. Mimo těchto žijících druhů, jsou známy i již vyhynulé druhy, které se nejčastěji zachovaly v jantaru.

Typické znaky Zadeček dvoukřídlého hmyzu může být buď stopkatý nebo je celou svou šířkou spojen s hrudí a je složen ze čtyř až devíti zřetelně viditelných kroužků. Poslední z těchto kroužků je zpravidla proměněn v poměrně složité pohlavní ústrojí. Hruď je spojena v jeden celek, přesto lze rozlišit jednotlivé tři části. Každá část obsahuje jeden pár nohou. Předohruď a zadohruď je zmenšená, přičemž na zadohrudi je umístěn druhý pár křídel

Středohruď je výrazně zvětšená a obsahuje létací svaly a jediný pár létacích křídel. Tato křídla mají podlouhlý tvar, jsou blanitá nejčastěji čirá, nebo lehce nahnědlá. Na křídlech jsou zpravidla dobře viditelné žilky, jejich propojení je často jediný ukazatel jednotlivých rodů. V některých případech mohou být křídla i skvrnitá či dokonce pruhovaná. Ve velmi vzácných případech mohou křídla i chybět. Nohy dvoukřídlého hmyzu mají stavbu typickou pro hmyz, chodidla jsou složena z pěti článků, přičemž pata (první článek) bývá výrazně prodloužena, na posledním článku zpravidla bývají dva drápky. Mezi nimi je většinově umístěno houbovité přidržovací ústrojí, které umožňuje lezení po hladkém povrchu.

Nejvýraznějším prvkem hlavy je pár velkých složených očí Nejvýraznějším prvkem hlavy je pár velkých složených očí. Méně výrazná jsou mezi nimi umístěná tři očka, která mohou být redukována na dvě a zcela výjimečně i chybět. Ústní ústrojí je zpravidla tvořeno sosákem, který může mít různý vzhled a tvoří ho horní i spodní pysk. Sosák je zpravidla velmi pohyblivý a může být i zcela zatažený. Na sosáku nalezneme dva páry rohových štětinek, proměněných v čelisti, které mohou být i velmi ostré (např. Komárovití). Makadla pysková u dvoukřídlých zcela chybí, vyvinuta jsou tak jen makadla čelistní, která mají jeden až pět článků.

Tykadla jsou dvojího typu a to buď krátká, složená ze tří článků, anebo dlouhá složená ze šesti až 36 článků. Podle tykadel jsou dvoukřídlí rozděleni na krátkorohé a dlouhorohé Anatomie- poměrně komplikované zažívací ústrojí s velmi vyvinutým savým žaludkem, nervová soustava je na hmyz také poměrně vyvinuta a nervové uzliny jsou u některých čeledí spojeny do jednoho celku.

Nápadným projevem tohoto řádu je obrovská manévrovací schopnost při letu, to je způsobeno smyslovými orgány u kyvadélek, mouchy pomocí nich dovedou vnímat vzdušné proudy a řadu dalších informací, které mohou pro let využít. Velmi typickým rysem tohoto řádu je bzučení. O tom, jak toto bzučení vzniká nepanuje mezi odborníky úplná shoda, nejčastěji přijímanou teorií je, že k němu dochází vlivem rychlého mávání křídel, která se třou o kyvadélka. Ačkoli se jedná o příliš velký řád na to aby se dala stanovit nějaká velikost, lze tvrdit, že naprostá většina jeho zástupců se pohybuje v rozmezí dvou až 35 milimetrů.

Rozmnožování obvyklé jsou značné rozdíly mezi jednotlivými pohlavími, nejedná se pouze o rozdíly v zbarvení, ale i o rozdíly morfologické. U některých druhů jsou rozdíly v tykadlech, sosáku nebo v počtu různých výrůstků (zejména nožních).

typická je proměna dokonalá typická je proměna dokonalá. Samičky dvoukřídlých zpravidla kladou značný počet vajec na místo výhodné pro výživu larev. Příhodné místo je druhově odlišné, nejčastěji se jedná o vodní nebo hnilobné prostředí (např. zdechliny). Některé druhy rodí již živé larvy (např. masařky) a existují i druhy, které rodí zcela vyvinuté larvy, které se ihned po narození zakuklí (puporodky). Larvy jsou vždy beznohé, hlavu mohou mít zřetelnou s tykadly anebo nezřetelnou, v některých výjimečných případech ji nemusí mít vůbec. Tyto larvy bývají často zaměňovány s červy. Většina larev se několikrát svlékne a poté se zakuklí. U dvoukřídlých se lze setkat se dvěma typy zakuklení. Larvy se zřetelnou hlavou se před zakuklením svlečou a změní se v pohyblivou kuklu, na které jsou patrny všechny části dospělce. Takováto kukla praská podélně. Bezhlavé larvy, nebo larvy s nezřetelnou hlavou se před zakuklením nesvlékají a jejich kůže prostě ztvrdne a vytvoří nepohyblivou kuklu. Taková kukla praská kolem dokola v horní části a dospělec ji pak nadzdvihne jako pokličku.

Potrava pro dospělce je nejobvyklejší potravou nektar, mnoho druhů je ale masožravých. Všeobecně rozšířenou představou je, že se samičky některých čeledí (komárovití, ovádovití) živí krví, tato představa je nepřesná. Samičky potřebují krev, aby získaly bílkoviny pro vyvíjející se vajíčka, v ostatních případech se také živí nektarem a pylem. Larvy - jejich rozmezí potravy je téměř neomezené.

Dlouhorozí dlouhá tykadla (víc jak 3 články) útlé, křehké tělo

komár pisklavý

larva komára

komár útočný

Anopheles

pakomár kouřový

pakomár kouřový

larva pakomára = „patentka“

tiplice obrovská

muchnička

Krátkorozí krátká tykadla zavalité tělo

kuklice největší

bzikavka dešťová

ovád hovězí

roupec sršňový

pestřenka vosí

pestřenka čmeláková

vrtule třešňová

moucha domácí

masařka obecná

bzučivka obecná

bzučivka zelená

octomilka obecná

střeček hovězí