Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I Seminář Okresní agrární komory Hodonín 4.12 2012 Nové Město na Moravě Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci

Mikrobiogenní prvky a jejich význam ve výživě rostlin

Konkurenceschopnost a kvalita – cesta k úspěchu zemědělského podniku Seminář Okresní agrární komory Hodonín

Mikroelementy v půdě V půdě jsou obsaženy v různých primárních minerálech, z nichž se uvolňují zvětrávacími procesy. Obsah je závislý na druhu horniny. Bohatší na Mn, Zn, Mo, Cu jsou bazické vyvřeliny (tufy, amfiboly, svory aj.), chudší naopak půdy na vátých píscích a písčitých sedimentech. Celkový obsah určitého mikroelementu v půdě není rozhodující pro určení jeho toxicity. S možným nedostatkem mikroelementů je třeba počítat:  v lehkých písčitých půdách,    v rašelinových půdách (silné vazby - zvláště Cu),    v alkalických ( Fe,Cu,Mn,Zn, B) a kyselých půdách ( Mo)

Vliv pH na příjem živin

Projevy nedostatku ME: Na co mají vliv Kdy je rostlina potřebuje Jak je aplikovat Čím hnojit

Mikroelementy a jejich úloha v rostlině Rostliny odčerpávají přibližně 1000x menší množství těchto prvků ve srovnání s makroelementy, Požadavek různých plodin na jednotlivé mikroelementy je výrazně odlišný než je tomu u makroelementů. Jejich obsah se uvádí v ppm nebo v mg . kg hmoty (sušiny rostliny, půdy) Poměrně malé množství mikroelementů může být příčinou buď nedostatku nebo přehnojení (zvláště u některých prvků), je třeba znát symptomy nedostatku a nadbytku

Mangan - Mn Obsah manganu v rostlinách kolísá od 0,001-0,01% sušiny u různých druhů i v různých orgánech jedné a téže rostliny. Nejbohatší jsou obaly semen a plodů, zárodky semen a zelené listy. Antagonisticky působí vápník, hořčík, NH4+ aj., synergický vliv se projevuje u nitrátů. Pohyblivost manganu v rostlině je velmi nízká. V biochemických funkcích je podobný hořčíku, aktivuje některé enzymy,kde může být nahrazen hořčíkem.

Mangan hraje důležitou úlohu při oxidaci IAA (indolyloctové kyseliny) Mangan hraje důležitou úlohu při oxidaci IAA (indolyloctové kyseliny). Je pravděpodobné, že vysoká koncentrace manganu v rostlinách má vztah k deficienci auxinu. Zvláště významná je jeho funkce fotosyntetického transportu elektronu (při fotolýze). Mn je dále nezbytný pro redukci NO2- z NO3-. Při deficienci a toxicitě Mn se může zvyšovat obsah NO3- v rostlinách. Nejcitlivějšími organelami na nedostatek manganu jsou chloroplasty. Rostliny odčerpávají v průměru 500-1000g Mn.ha-1.rok-1.  K odstranění deficience se používá MnSO4 nebo vhodnější je chelát manganu (Mn-EDTA).

Dávku 1-5kg Mn. ha-1 aplikovat ve 400-600 l vody (tj Dávku 1-5kg Mn.ha-1 aplikovat ve 400-600 l vody (tj. 0,15-1,25% roztoku). Nadbytek manganu vyvolává těžké chlorózy. Na rubu listů se tvoří hnědé až červenohnědé tečky, které v pozdějším stadiu splývají ve větší skvrny. Při silném nadbytku listy odumírají. Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mn: cukrová (krmná)řepa, oves, pšenice, ječmen, brambory, hrách, fazol, jabloň, broskvoň, meruňka, třešeň, višeň, švestka, maliník, réva vinná, jahodník Dobrou reakcí se vyznačují brukvovité rostliny.

Deficience Mn Řepka ozimá Slunečnice

Protáhlé skvrny na listech Deficience manganu Protáhlé skvrny na listech

Mangan: – omezuje fotosyntézu – snižuje tvorbu bílkovin – na listech dochází k nepravidelným nekrózám, které se objevují po odnožování rostlin

Zinek - Zn Pohyb zinku v rostlině je velmi malý, ve starých listech je prakticky imobilní. Při nedostatku Zn bylo zjištěno poškození funkce chloroplastů a snížila se intenzita fotosyntézy. Důležitou úlohu hraje při regulaci metabolismu nukleových kyselin.

Zinek je napojen na metabolismus aminokyselin a bílkovin. Zinek ovlivňuje tvorbu tryptofanu nepřímo ovlivňuje i tvorbu indolových auxinů. Zinek zasahuje do metabolismu cukrů. Při hodnotě pod 10 ppm Zn v sušině se objevují na rostlinách zřetelné symptomy nedostatku. Deficience se projevuje hlavně na mladých částech rostlin vytvářením růžic s úzkými a drobnými listy, které jsou bledě zelené a zkrácením internodií

Velmi citlivé rostliny na nedostatek Zn: kukuřice, len fazol, soja, chmel, réva vinná, broskvoň, meruňka, švestka Středně reagují: cukrová řepa, brambory, vojtěška, jetel, čirok, řepka, mák, slunečnice, cibule, rajčata, třešně, hrušně, jabloň. Slabě reagují: trávy, oves, ječmen, pšenice, žito, hrách, chřest

Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost) Deficience zinku Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost)

Meď - Cu V rostlině má funkci katalytického prvku, váže se na molekulu bílkoviny. Je složkou proteinu v chloroplastu. Má významné místo v syntéze nebo stabilitě chlorofylu a dalších rostlinných pigmentů. Měď je součástí enzymových oxidáz (cytochromoxidázy, askorbátoxidázy, polyfenoloxidázy ap.). Spolu s Fe se podílí na redukci nitrátů v rostlině (je složkou nitritreduktázy). Při deficienci Cu dochází v rostlinách k destrukci proteinu až na rozpustné aminokyseliny. U mladých rostlin, kde je proteinová syntéza velmi aktivní, nižší hladiny DNA byly pozorovány právě při Cu deficienci.

Měď je nutná k symbiotické fixaci N2 Měď je nutná k symbiotické fixaci N2. Předpokládá se, že Cu ovlivňuje syntézu leghemoglobinu. Při deficienci Cu v pozdějším období ontogeneze dochází k postupnému odumírání apikálních listů, jejich zasychání a změně barvy do silně žlutého odstínu. Takto jsou postiženy především staré listy, protože měď je ze starých listů transportována do mladých. Pak následuje zastavení růstu, pokles turgoru a vadnutí. Na půdách s malým obsahem Cu se doporučuje předseťové máčení semen v roztoku Cu(NO3)2 nebo CuSO4. K aplikaci na list se doporučuje Cu aplikovat ve formě DTPA, který je účinnější než EDTA.

Velmi citlivé rostliny na nedostatek Cu: pšenice, oves, ječmen, kopr, salát, cibule, špenát Dobrou reakci: slunečnice, jetel, len, konopí, bob, mrkev, ředkev, kedlubny Středně reagují: cukrovka, brambory,krmná řepa, vojtěška, vikev, zelí, květák

Deficience Cu u olejnin Slunečnice Slunečnice Řepka ozimá

Měď: – projevem je světlá zeleň listů a zahnědnutí klasů – klas může být zubatý – vrcholové části jsou hluché – u ovsa dochází k deformaci lat, případně až k hluchosti klasu

Bór - B Bór má význam v látkovém a energetickém metabolismu rostlin. Přestože není složkou žádného enzymu, má vliv na aktivitu katalázy, peroxidázy, polyfenoloxidázy, askorbázy a auxinooxidázy. Účast bóru byla potvrzena v následujících procesech: v glycidovém a fosforylačním metabolismu v metabolismu nukleových kyselin,     v metabolismu fosforečných sloučenin,       v syntéze růstových látek. V metabolismu cukrů působí na transport glukozy z mladých orgánů do orgánů reprodukčních.

V rostlinném organismu je relativně nepohyblivý a jeho obsah obyčejně narůstá od nižších částí rostlin k vyšším. Nedostatek bóru se projevuje morfologickými změnami a chlorozou mladých listů. Terminální pupeny resp. výhony odumírají. Internodia jsou protáhlá. U listů a stébel se projevuje křehkost s lámavostí, listy jsou kadeřavé. Kořeny mají omezený růst a na plodech se objevuje hnědá skvrnitost, sklovitost a deformace. Nedostatek bóru snižuje syntézu cytokininu a zvyšuje hladinu auxinu. Nekrózy u rostlin s deficitem B jsou způsobeny akumulací auxinu.

Vysoká koncentrace bóru je pro většinu rostlin toxická. Příznaky se objevují na starších listech, kde vzniká zlatožluté zbarvení. Při pokračující kumulaci B se chlorózu rozšiřuje a okraje listů odumírají. Toxicita bóru je větší vždy v humidní a semiaridní oblasti při kyselejším pH. Rozpustnost B se zvyšuje s teplotou půdy a jeho vysoký obsah můžeme redukovat vápněním nebo dusíkatým hnojením. Velmi citlivé rostliny na nedostatek B: cukrovka, vojtěška, jetel, řepka, mák, slunečnice, hořčice, květák, jetel, jabloň, hrušeň, peckoviny, réva vinná

Deficience B u olejnin Řepka – ztlustlý a prasklý stonek Řepka – nedostatečně vyvinuté květenství Mák –deformace vegetačního vrcholu

Deformace listů a nekrózy od špiček Deficience bóru Deformace listů a nekrózy od špiček Zdeformované a neozrněné palice

Projev nedostatku bóru u maku

Molybden - Mo Přijatelnost molybdenu je vyšší na půdách zásaditých než na půdách kyselých. Mo je v rostlině snadno pohyblivý, do rostliny může vstoupit jak kořeny, tak pokožkou nadzemních částí. Hromadí se hlavně ve vegetativních částech rostliny. Při dozrávání dochází k jeho zvýšené translokaci do reprodukčních orgánů. Semena rostlin tak hromadí značná množství tohoto prvku. Molybden má mimořádně vysokou fyziologickou účinnost. Význam molybdenu při redukci nitrátů aktivací nitrátreduktázy při syntéze bílkovin. Funguje jako nosič elektronů.

Středně reagující: řepa, cukrovka, len, chmel, ostatní zeleniny Molybden působí dále při fixaci elementárního dusíku nejen u volně žijících bakterií v půdě, ale i u symbiotických bakterií žijících v rhizosféře motýlokvětých rostlin. Deficience Mo se objevuje nejčastěji ve středu rostliny nebo na starých listech žlutou nebo žlutozelenou barvou. Listy jsou malé a mají nekrotické tečky. Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mo: vojtěška, jetel hrách, bob, vikev, brukvovité ( květák, brokolice, kapusta, kedlubny) Středně reagující: řepa, cukrovka, len, chmel, ostatní zeleniny Slabě reagující: kukuřice, ječmen, oves, pšenice  

ŽELEZO Fe nedostatek způsobuje chlorózu nových a aktivně rostoucích listů prudké snížení obsahu chlorofylu, snižuje se obsah Fetotal a výrazně se mění i obsah Fe aktivního imobilizace železa je způsobována: alkalitou půdy nadměrným vápněním vysokým obsahem fosforu v půdě nedostatkem organických látek klimatickými faktory jeho nedostatek se u vinné révy obtížně odstraňuje okyselení je neproveditelné a hnojení do půdy je bez efektu

Fe ŽELEZO Nedostatek Fe způsobují: Půdní podmínky - vysoký obsah uhličitanů – alkalita půdy - neprovzdušenost půdy - vysoký obsah těžkých kovů - vysoký obsah etylenu Agrotechnika - utuženost půdy( traktorová chloróza) - vysoký obsah fosforu v půdě - převažující používání Cu fungicidů Fysiologie rostlin - slabý kořenový systém - velký poměr NH/kořenová hmota - nízký obsah Fe v rostlinách - vysoký obsah nitrátů

Fe ŽELEZO Deficience Fe se u vinné révy obtížně odstraňuje - aplikace železa do půdy není účinná - opakovaná listová výživa je jediným způsobem jak její projevy zmírnit, případně odstranit - z hnojiv používat chelátové formy Fe (Chlorofén, Hydro - plus Železo DTPA, Tenso Fe – EDDHNA aj) okyselení půdy je neproveditelné a hnojení do půdy je bez efektu

DEFICIENCE ŽELEZA

Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů Deficience železa Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů

Mimokořenová výživa rostlin

Schéma řezu epidermální části listu ( Ryant 2003)

Rychlost příjmu jednotlivých živin listy rostlin (podle literárních údajů upravil Richter) Živina Doba při 50 % absorpci za Dusík ( N močoviny) ½ - 2 hod. Hořčík ( Mg) 2 – 5 hod. Bór (B) 5 hod. Draslík (K) 10 – 24 hod. Vápník (Ca) 1 – 2 dny Mangan (Mn) Zinek (Zn) 1- 2 dny Fosfor (P) 1 – 5 dnů Síra (S) 5 – 8 dnů

Význam smáčedla

Děkuji za pozornost