Sociální stratifikace KSS/S2SŠO ZS 07

Přehled přednášky: Systémy stratifikace a základní pojmy Klasické teorie soc.stratifikace Karl Marx Max Weber Funkcionalistický pohled na nerovnost Konfliktualistický pohled na nerovnost Třídy v současných západních společnostech

Základní pojmy sociální stratifikace = systém, kterým společnost hierarchicky rozřazuje kategorie lidí Čtyři principy: sociální stratifikace – charakteristika společnosti, není jen pouhou reflexí individuálních rozdílností sociální stratifikace přetrvává generace sociální stratifikace je univerzálním jevem, který je však velmi proměnlivý soc. stratifikace nezahrnuje pouze nerovnost, ale i přesvědčení

Související pojmy: sociální mobilita = změna v pozici dotyčného v rámci sociální hierarchie Vertikální Horizontální Intergenerační Intragenerační Ideologie/hegemonie

Různé systémy a zdroje stratifikace sociální a ekonomické rozdělení (práce, bohatství a příjem) rozdělení podle genderu a sexuality (soc.postavení v závislosti na tom, zda je dotyčný muž nebo žena) etnické a rasové dělení (rasa a etnicita) rozdělení v závislosti na věku (postavení v závislosti na věku)

Klíčové procesy ovlivňující stratifikaci: Iris Marion Young (1949 – 2006) sociální exkluze a marginalizace vykořisťování bezmocnost kulturní imperialismus násilí

Uzavřené a otevřené systémy stratifikace otrokářský systém kastovní systém stavovský systém třídní systém

Klasické pohledy na stratifikaci Karl Marx (1818 – 1883) Ekonomický základ nerovností Proletariát X buržoazie Vztah mezi nimi – založen na vykořisťování „Nadhodnota“ – připadá kapitalistovi Potřeba „třídního uvědomění“

Max Weber (1864-1920) 3 komponenty stratifikace: Třída Status Strana

Fcion. a konflikt.pohledy –nerovnost (Anderson, Taylor 2004 : 258) Funkcionalismus Konfliktualismus nerovnost nerovnost motivuje různé lidi k vykonávání pozic, jež jsou nezbytné pro přežití společnosti nerovnost vychází ze systém dominance a subordinace třídní struktura diferenciace - nezbytná pro soudržnou společnost různé skupiny bojují o společen. zdroje a sociální výhody systém odměn odměny jsou spjaty s určitými pozicemi, aby byli lidé motivováni podstoupit výcvik nutný k výkonu těchto rolí čím je společ. stratifikovanější, tím méně bude profitovat z talentu svých občanů třídy některé pozice ve společnosti jsou důležitější a jsou proto více ohodnoceny, neboť vyžadují větší talent a výcvik třídy jsou ve vzájemném konfliktu, který pramení z jejich soupeření o zdroje (ekonomické, sociál, politické atd.) životní příležitosti/šance ti, kteří pracují více a uspějí, mají větší životní šance ta zaměstnání, která jsou ve společ. životně nezbytná, jso učasto hodnocena nejméně

fcionalismus konfliktualismus (Anderson, Taylor 2004 : 258) elity ti nejtalentovanější jsou oceňovány podle toho, že přispívají k udržení sociálního řádu ti nejmocnější reprodukují své výhody tím., že distribuují zdroje a kontrolují dominantní hodnotový systém třídní ideologie/uvědomění přesvědčení o ne/úspěchu stvrzují status těch, kteří uspěli elity ovlivňují společen. přesvědčení tak, aby vypadala legitimně a fér sociální mobilita vzestupná mobilita čeká ty, kteří oplývají nezbytným talentem a nástroji k úspěchu v systému existuje omezená mobilita, neboť dělnickým třídám a chudým jsou odepřeny ty samé příležitosti, které mají ostatní

Třídy v západní společnosti Pojmy: Majetek příjmy Vyšší třída Střední třída Stará střední třída Vyšší střední třída Nižší střední třída Dělnická třída „Dělnická aristokracie“ Nižší dělnická třída Underclass

Děkuji za pozornost.