Těhotenství

Výpočet pravděpodobného termínu porodu Podle data prvního dne poslední menstruace: datu se připočte 7 dnů, odečtou 3 měsíce a připočte 1 rok. Neměla-li žena 28denní menstruační cyklus, je třeba korekce: je-li cyklus delší než 28 dnů(například 32denní), připočtou se ke zjištěnému datu očekávaného porodu 4 dny. Je-li naopak cyklus kratší (např. 26denní), pak se naopak 2 dny odečtou.

Vývoj plodových obalů a placenty

Amnion

Vnitřek plodového vejce včetně plodové plochy placenty je vystlán amniem, tenkou, bezcévnou a beztvarou blanou, krytou jen jednovrstevným kubickým epitelem. Přechází na pupečník, na němž pevně lpí, a končí až u úponu pupečníku na plod.

Chorion

zevní zárodečná blána, plodový obal savců. Přijímá kyslík a živiny z děložní stěny matky. Předává je cévami alantoisového vaku vyvíjejícímu se plodu. Chorion je spolu s alantoidem základem placenty embrya. U člověka zevní zárodečný obal vznikající ze stěny blastocysty; vak vyplněný tekutinou, ve které je zavěšen zárodek, amniový a žloutkový váček. Zevní povrch chorionu je pokryt klky, kterými je zakotven do sliznice děložní. Chorion se v dalším vývoji podílí na vývoji placenty.

Placenta

Lidská placenta má tvar kruhovitého nebo oválného disku. Po porodu má průměr 15 až 20 cm, 2 až 3 cm výšku uprostřed, 4 až 6 mm na okraji. V děloze je placenta zakotvená na děložní stěnu. Bez tenkých blan a pupečníku váží v termínu porodu 500 až 600 g, tj. jednu šestinu hmotnosti plodu. V prvních měsících gravidity je hmotnost plodových obalů větší než embrya a plodu, koncem 4. měsíce se obě hmotnosti vyrovnají

Základem placenty je tzv Základem placenty je tzv. choriální plotna, 2 až 3 mm vysoká vrstva pevného vaziva, do níž se na plodové ploše upíná pupečník. Z pupečníku přecházejí do plotny dvě pupečníkové arterie, které se v ní větví ve kmeny pro jednotlivé klky na mateřské ploše placenty. V klcích se arterie větví v bohatou kapilární síť, z níž vycházejí žilní kmeny spojující se v choriální plotně v jednu pupečníkovou žílu.

Funkce placenty Lidská placenta je vysoce specializovaná a pravděpodobně nejkomplikovanější živočišná tkáň. Vytváří dlouhou řadu biologicky velmi aktivních látek, většinou bílkovinné povahy. Některé mají účinky hormonů, jiné enzymů apod. Po celou dobu nitroděložního vývoje plodu plní placenta funkci ochrannou, nutritivní (vyživovací) a sekreční (tvorbu hormonů).

Placentou přechází většina léků Placentou přechází většina léků. Rychle prostupují anestezující plyny, snadno též vitaminy, zejména vitamin K. Z hormonů neprostupuje progesteron, kortikoidy (hormony nadledvinové kůry), inzulin, ACTH (hormon mozkového podvěsku hypofýzy stimulující tvorbu hormonů v kůře nadledvin).

Sekreční funkce Placenta představuje velmi výkonnou vnitřně sekretorickou žlázu. Trofoblast je sekrečně aktivní již od časného vývoje oplozeného vajíčka – blastogeneze. Hlavními hormonálními produkty jsou choriový gonadotropin(hCG), placentární laktogen (hPL),estrogeny, progesteron.

hCG

Placentární laktogen Má účinek na růst, ovlivňuje mléčnou žlázu, stimuluje tvorbu mléka a některé jeho vlastnosti se kryjí s luteotropním hormonem mozkového podvěsku. Ovlivňuje metabolismus plodu, zejména bílkovinný.

Pupeční provazec Je to provazec, obvykle 50 až 60 cm dlouhý (jeho délka kolísá od 30 do 130 cm), nestejného průměru (12 až 20 mm), spojující plod s placentou. Na povrchu je krytý pevně lpícím amniem, jímž modře prosvítají cévy. Jsou to: jedna pupečníková žíla, která má větší průsvit, tenčí stěnu a uvnitř ojedinělé neúplné chlopně, a dvě pupečníkové arterie (tepny) menšího průsvitu, ale se silnější stěnou.

Nerovnosti povrchu pupečníku jsou způsobeny kromě spirálovitého vinutí cév (zejména žíly) i nestejnoměrným rozložením rosolu. Pupeční provazec se upíná do plodové plochy placenty (do choriální plotny) obvykle uprostřed nebo blízko středu. Do pupku plodu ústí nahoře pupečníková žíla, pod ní vystupují dvě pupečníkové tepny.

Plodová voda Je to čirá tekutina, v termínu porodu někdy mírně mléčně zkalená, slabě alkalické reakce (pH 6,95 až 7,10). Je tvořena z 99 % vodou, obsahuje 0,3 % glukózy, stejné množství bílkoviny, 0,7 % močoviny a minerální látky. Jsou v ní suspendovány epitelie odloupané z povrchu plodu, mázek a chloupky lanuga.

Plodová voda představuje ideální ochranné prostředí pro plod: umožňuje jeho nerušený vývoj tím, že působí na jeho povrch stejnoměrným tlakem, rovnoměrně rozepíná plodové vejce i děložní svalovinu, chrání placentu před útlakem, a zabezpečuje tak nerušenou placentární cirkulaci. Tekuté prostředí umožňuje pohyblivost plodu, chrání jej před zevním traumatem.

Změny v organismu těhotné