ZPÍVANÁ POEZIE

Zpívaná poezie vznikla při prudkém rozvoji poezie v 60. letech 20. století v Evropě Navazuje na tzv. poezii všedního dne Rozvoj zejména po 2. světové válce Nejvýznamnější osobnosti: Jiří Suchý Zdeněk Borovec, Karel Kryl Jaroslav Hutka Petr Ulrych Karel Plíhal Jaromír Nohavica

Základní znaky zpívané poezie Zpěvák je autorem textu i hudby Vychází z aktuálních společenských témat – dobová atmosféra, politika, láska, erotika, aktuální společenské dění Vypovídá o pocitech autora Často se objevuje v hudebních žánrech folk, moderní chanson a divadelní píseň V České republice (Československu) rozvoj zejména před listopadem 1989

Cíl zpívané poezie: Člověk vnímá poezii více smysly: sluch, zrak Přiblížení poezie hudbě – hudba dokresluje náladu celé skladby Oslovení většího počtu „čtenářů – posluchačů“ Snaha autora (zpěváka) navodit u posluchačů společnou atmosféru Spojení literatury a hudby – píseň je určena zejména ke zpěvu

Často dochází také ke zhudebnění prvotně básnického textu Jaromír Nohavica – zhudebnil básně od Petra Bezruče Petr Bezruč Kdo na moje místo? Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst. Až bude růst nade mnou tráva, až budu hnít, kdo na moje místo, kdo zdvihne můj štít? V dým zahalen vítkovských pecí jsem stál, noc zřela mi z očí, plam z nozdry mi vál, nech zářilo slunce, nech večer se šeřil, já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil: ty bohaté židy, ty grofy ze šlachty, já škaredý horník, jak vyskočil z šachty. Nech diadem jednomu na skráni svítil, každý z nich upjatý pohled můj cítil, mou zaťatou pěst, můj vzdor, hněv horníka z Beskyd a z hor. Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst. Až bude růst nade mnou tráva, až budu hnít, kdo místo mne na stáž, kdo zdvihne můj štít?

Hradišťan – Modlitba za vodu zhudebnění básně Jana Skácela (1922-1989) Ubývá míst kam chodívala pro vodu starodávná milá kde laně tišily žízeň kde žila rosnička a poutníci skláněli se nad hladinou aby se napili z dlaní Voda si na to vzpomíná voda je krásná voda má voda má rozpuštěné vlasy chraňte tu vodu nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd A přiveďte k té vodě koníčka přiveďte koně vraného jak tma voda je smutná voda má voda má rozcuchané vlasy a kdo se na samé dno potopí kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek Voda je zarmoucená vdova voda má voda má popelem posypané vlasy voda si na nás stýská

ZPÍVAJÍCÍ BÁSNÍCI

JIŘÍ SUCHÝ (*1931) Nejznámější písňové texty: divadelník, textař, básník, spisovatel, skladatel, hudebník, grafik, výtvarník spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semaforu spolupráce s Jiřím Šlitrem a Jitkou Molavcovou Nejznámější písňové texty: Co jsem měl dnes k obědu Dítě školou povinné Jo to jsem ještě žil Kočka na okně Kubistický portrét Malé kotě Pramínek vlasů Purpura

PRAMÍNEK VLASŮ Až měsíc rozlije Světlo své po kraji A hvězdy řeknou Že čas je jít spát Pramínek vlasů Jí ustřihnu potají Komu - no přece té Kterou mám rád Pramínek vlasů Jí ustřihnu potají Já blázen pod polštář Chci si ho dát Ačkoliv sny se mi Zásadně nezdají Věřím že dnes v noci Budou se zdát O sny mě připraví teprve svítání Zpěv ptáků v oblacích a modré nebe Od vlasů jichž jsem se dotýkal ve spaní Nový den nůžkama odstřihne tebe Na bílém polštáři Do kroužku stočený Zbude tu po tobě Pramínek vlasů Nebudu vstávat Dál chci ležet zasněný Je totiž neděle a mám dost času Je totiž neděle a mám dost času

Karel Kryl (1944 – 1994) Nejznámější písně Písničkář a básník Hlavní představitel protikomunistického protestsongu 1969-1989 Přezdíván „básník s kytarou“ V letech 1969 – 1989 emigrace v Německu Vedle písní vydal i několik sbírek poezie – sám ilustroval Nejznámější písně Bratříčku, zavírej vrátka Anděl Děkuji Jeřabiny Král a Klaun Marat ve vaně Mori turi te salutant Salome

Jeřabiny Pod tmavočervenými jeřabinami zahynul motýl mezi karabinami, zástupce pro týl šlápl na běláska, zahynul motýl jako naše láska, zahynul motýl jako naše láska. Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři, a národ němý tlučou oficíři. Na nebi měsíc jako koláč s tvarohem, koupím si láhev rumu v krčmě za rohem, budeš se líbat v noci s cizím pánem, já budu zpívat zpitý s kapitánem, já budu zpívat zpitý s kapitánem

Jaroslav Hutka (*1947) Folkový hudebník, skladatel, písničkář Signatář Charty 77 Od roku 1978 žil v emigraci v Nizozemsku Návrat po pádu komunismu v roce 1989 Nejznámější texty: Náměšť (Krásný je vzduch) Havlíčku Havle Na Pražském hradě

NÁMĚŠŤ Krásný je vzduch Krásnější je moře Co je nejkrásnější Usměvavé tváře Pevný je stůl Pevnější je hora Co je nejpevnější Ta člověčí víra Pustá je poušť I nebeské dálky Co je nejpustější Žít život bez lásky Mocná je zbraň Mocnější je právo Co je nejmocnější Pravdomluvné slovo Velká je zem Šplouchá na ní voda Co je však největší Ta lidská svoboda

Jaromír Nohavica ( *1953) Folkový písničkář, textař, libretista, zpěvák, skladatel, kytarista a hráč na heligonku Úspěšně zvládl přechod politického režim po roce 1989, úspěšně vystupuje i v současnosti V této době zřejmě nejvýznamnější osobnost českého folku – spolupráce s hudební skupinou Čechomor, s Karlem Plíhalem Zhudebnil básně Petra Bezruče (Slezské písně) a básně ruského básníka Vladimira Vysockého a Bulata Okudžavy Nejznámější písně: Darmoděj Spatřil jsem kometu Mikymauz Dokud se zpívá Tři čuníci Milionář Zítra ráno v pět Zatímco se koupeš Nejoceňovanější alba: Divné století (1996) Babylon (2003)

Zítra ráno v pět Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví ještě si naposled dám vodku na zdraví z očí pásku strhnu si to abych viděl na nebe a pak vzpomenu si lásko na tebe Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz řeknu mu že se splet že mně se nechce do nebes že žil jsem jak jsem žil a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil to si i vypiju Až zítra ráno v pět poručík řekne pal škoda bude těch let kdy jsem tě nelíbal ještě slunci zamávám a potom líto přijde mi že tě lásko nechávám samotnou tady na zemi Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet já u  zdi budu stát tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj prosím nezapomeň nezapomeň a žij

Karel Plíhal ( *1958) Kytarista, zpěvák, skladatel, textař, básník, hudební manažér a aranžér Spolupráce s Jaromírem Nohavicou Zhudebnil verše Josefa Kainara Nejznámější písně Kde jsou Když jsi smutná Modrá knížka Akordy Námořnická Nebe počká

Když jsi smutná Když jsi smutná, tak i kapky deště bolí, rány se otevřou a naplní se solí, držím tě za ruku a nemám žádnou záruku, že nezůstanu o žebrácké holi. Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže, do mé hlavy mlčky vpochodují stráže, všechny mé nápady hned zahánějí do řady a střílí puškou té nejtěžší ráže. Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí, stromy procitnou a mluví lidskou řečí, tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší, [: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ... :]

Zpívaná poezie Rozvoj v 60 letech 20. století Navazuje na poezii všedního dne Reaguje na aktuální společenskou situaci – dobová atmosféra, politika, láska, erotika, aktuální, společenské dění Zpěvák je většinou autorem hudby i textu Spojení literatury a hudby Nejvýznamnější osobnosti Jiří Suchý, Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Jaromír Nohavica, Karel Plíha

DĚKUJI ZA POZORNOST