Prováděcí akty EK dle čl. 291 SFEU Ministerstvo zahraničních věcí ČR 26. února 2010

Obsah prezentace Změny dle SFEU (Lisabonské smlouvy) Pojem prováděcí akt Nové komitologické nařízení Pozice ČR?

Článek 291 SFEU Členské státy přijmou veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie. Jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky, svěří tyto akty prováděcí pravomoci Komisi nebo, ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech a v případech uvedených v článcích 24 a 26 Smlouvy o Evropské unii, Radě. Pro účely odstavce 2 Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení předem stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Součástí názvu prováděcích aktů je slovo “prováděcí”.

Změny podle LS dosavadní komitologie podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES rozdělena na delegované akty (čl. 290 SFEU) a prováděcí akty (čl. 291 SFEU) zatímco úprava postupu při delegovaných aktech vyplývá přímo ze Smlouvy (potažmo bude konkretizována v jednotlivých legislativních aktech), pro prováděcí akty čl. 291 předvídá vydání komitologického nařízení Rady a EP, které nahradí dosavadní rozhodnutí Rady hranice mezi delegovanými a prováděcími akty v zásadě odpovídá hranici mezi regulativním postupem s kontrolou a ostatními komitologickými postupy

Co jsou prováděcí akty? na rozdíl od podmínek v době PRAC, EK pracuje s koncepcí, že Rada není nadána výkonnou mocí - za řádnou implementaci právních aktů EU jsou tak zodpovědné ČS tam, kde však právo EU vyžaduje při implementaci zajištění jednotného postupu, je zapotřebí přenesení této výkonné pravomoci na EK na tomto základě EK staví koncepci, že v rámci prováděcích aktů pravomoc kontroly EK mají výlučně ČS, a to v rámci komitologických výborů (na rozdíl od delegovaných pravomocí, tedy tam, kde by legislátor - Rada/EP - mohl v zásadě jednat sám, ale rozhodl se tuto pravomoc přenést na EK)

Komitologické nařízení nahradí dosavadní komitologické rozhodnutí 1999/468/ES bude přijato ve formě nařízení Rady a EP řádným legislativním procesem (dosavadní procedura spolurozhodování), tudíž lze očekávat silnou snahu EP o jeho širší zapojení (např. odkaz v rezoluci EP k jejich připravované IIA s EK – přizvání expertů EP na jednání výborů) podle posledních informací EK nepředloží návrh nařízení dříve než 9 března

do přijetí nařízení se postupuje podle dosavadního komitologického rozhodnutí s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který je, pro všechny legislativní akty přijímané po 1.12. 2009, nahrazen režimem delegovaných aktů podle čl. 290 SFEU díky tomu, že půjde o legislativní akt předpokládá se, že nebude zapotřebí revidovat stávající legislativu a přechod se provede automaticky s tím, že tam, kde se ve stávajícím legislativním návrhu odkazuje na dosavadní komitologické postupy se bude postupovat podle nových – tento plošný přístup však, stejně jako každý plošný přístup, obsahuje značné riziko

Hlavní změny implementace se týká pouze ČS (expertů v komitologických výborech) – dosavadní zapojení Rady zcela chybí z původních 4 budou komitologické postupy omezeny na 2: a) poradní (přebírá dosavadní poradní postup) b) přezkumný (spojuje dosavadní řídící a regulativní postup)

Volba procedury - principy podle současného komitologického rozhodnutí (mimo PRAC) jsou kritéria pro výběr komitologického postupu nezávazná („…should be followed…“) návrh EK směřuje k částečné závaznosti definice použití přezkumného postupu („…should apply only…“) definice použití poradního postupu zůstává naproti tomu otevřená (…should apply […] where […] most appropriate…) - tudíž i to, co naplňuje definici použití přezkumného postupu, lze podřadit poradnímu postupu

Volba přezkumného postupu přezkumný postup se použije v případě: opatření obecného významu, která provádějí legislativní akty, zejména pak ty, které se týkají životního prostředí nebo ochrany zdraví či bezpečnosti lidí, zvířat nebo rostlin řídících opatření, která se vztahují k provádění: společné zemědělské politiky a společné politiky rybolovu programů se značným dopadem na rozpočet společné obchodní politiky

Volba poradního postupu poradní postup se použije ve všech ostatních případech, zejména pak tehdy, kdy je považován za nejvhodnější pravidla pro poradní postup by měla odpovídat těm současným: výbor se k návrhu usnáší prostou většinou, EK přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru s tím, že mu sdělí způsob, jakým vzala stanovisko na vědomí

Přezkumný postup v rámci přezkumného postupu odpadá kontrola ze strany Rady: výbor může kvalifikovanou většinou zablokovat návrh EK, pokud vysloví nesouhlasné stanovisko pokud výbor vyjádří negativní stanovisko, EK může předložit nový návrh, event. doplnit stávající pokud se výbor nevyjádří, EK se může rozhodnout zda předpis vydat nebo upravit hlavními rozdíly oproti dosavadním postupům je, že v rámci: řídícího postupu jde návrh na Radu pouze v případě negativního stanoviska výboru regulativního postupu i v případě absence stanoviska výboru

Okamžitě uplatnitelná opatření EK chce zavést možnost zrychleného řízení (přijetí okamžitě aplikovatelných opatření) – jeho podoba však zatím není zcela jasná (určitá obdoba u současného řídícího postupu) proces: EK přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná, opatření předloží výboru a v případě jeho nesouhlasného stanoviska opatření zruší, v odůvodněných případech by tato opatření nicméně mohly zůstat v platnosti do doby přijetí nových (ochrana zdraví, bezpečnosti, nerušeného fungování trhu…)

Pravidla pro fungování výboru EK může v průběhu vyjednávání předkládat opakovaně pozměňovací návrhy zavádí se formálně písemná procedura, s tím, že člen výboru může požádat o svolání výboru – rozhodnutí je však na EK stávající výbory budou muset adaptovat své jednací řády podle nového komitologického nařízení

Kontrola EK? nařízení pracuje s principem zpětné kontroly ze strany Rady a EP, který však nemůže zastavit proces přijímání prováděcího předpisu nařízení nadále nepočítá s explicitní úpravou přezkoumání návrhu na základě námitky legislátora (viz čl. 8 současného rozhodnutí) - podle EK nicméně možnost upozornit ji na překročení jejích implementačních pravomocí, potažmo předložit věc Soudnímu dvoru nadále vyplývá přímo ze Smluv v rámci zpětné kontroly by však Rada, ale především EP, měly mít přístup do registru, který bude obsahovat veškeré informace o konání ve výborech (nástupce současného čl. 7 odst. 3)

Jakou pozici by měla zaujmout ČR? potřeba přesnější definice podmínek volby procedury? vhodnost metodiky v rámci přezkumného postupu? (např. vytvoření speciálního horizontálního výboru, který by měl rozhodnou pravomoc, jako doposud Rada) automatický přechod na novou komitologii? (problém např. u záležitostí, které se týkají daní - pomocí komitologického nařízení, přijatého v rámci QMV, by byly novelizovány i akty, kde byla ke schválení v Radě zapotřebí jednomyslnost)

Jakou pozici by měla zaujmout ČR? blokační menšina pro odmítavé stanovisko výboru? (EK odmítá použití blokační menšiny s odkazem, že by odmítnutí návrhu podle nařízení bylo komplikovanější než u delegovaných aktů) bude výboru chybět motivace bez následné kontroly Rady? (podle některých ČS je snaha o kompromis posílena vědomím, že když se kompromis nepovede, půjde to "výš")

Děkuji vám za pozornost. zdenek_petzl@mzv.cz