Sociální vztahy

sociální vztahy a sociální struktura soc. struktura = síť vztahů mezi jedinci a skupinami tvořícími společnost, zároveň ji tvoří sociální pozice, které zaujímají jednotliví členové společ. sociální pozice (status) = postavení, které čl. ve společ. zaujímá - každé postavení má určitou hodnotu (prestiž) a je spojen s výkonem určité role

prestiž je spojována s úctu, kterou čl prestiž je spojována s úctu, kterou čl. prokazuje okolí, v současnosti určován především profesí spojeno s životním stylem a soc. rolí např. lékaře chápeme jako čl., který je ochoten pomoci během života se sociální status může měnit = mobilita

sociální mobilita = přesun z jedné spol. vrstvy do druhé – změna společ. postavení horizontální – většinou souvisí s geografickým posunem/pohybem vertikální – stoupání po společ. žebříčku –vzestupná/sestupná intergenerační – postavení mezi generacemi, děti mohou získat lepší/horší postavení než jejich rodiče intragenerační – v rámci jedné generace, na konci života mohou mít její členové jiné postavení než na začátku

získaný status – můžeme na něm aktivně pracovat připsaný – vlastnosti, které jedinci připsala společ., např. status staršího čl. = překážky sociální mobility

sociální role = očekávané chování čl sociální role = očekávané chování čl., který zaujímá určitou sociální pozici - č. ve svém životě hraje současně řadu rolí, jedna z nich však převažuje

druhy sociálních rolí individuální – role jednotlivce krátkodobá a dlouhodobá volitelné a nucené vylučující se, pronikající se konflikt rolí – v životě se často stávají situace, kdy se dvě a více rolí dostanou do sporu

při porušení našeho chování, následují sankce

sociální struktura (stratifikace) = rozdělení společ. na různé vrstvy, většinou jsou hierarchicky uspořádány je způsobena tím, že v každé společ. existuje nerovnost nerovnost – přirozená (pohlaví, věk,…) - nepřirozená (majetek, vzdělání, původ, nábož.,…)

sociologové rozdělují společ. podle různých kritérií podle toho, jaký problém zrovna zkoumají nejčastější dělení podle kapitálu a podílu na moci základní rozdělení je na horizontální a vertikální společ. strukturu

neospraveditelná nerovnost: gender, ageismus, rasismus z historie: kdysi byla nerovnost chápána jako přirozené postavení lidí je dáno boží vůli změna až v 18. stol. (osvícenství) – jiný pohled na společ. Deklarace práv čl. a občana (dány základní práva všem lidem)

teorie, které se pokoušejí vysvětlit , jak se společnost na základě moci a majetku dělí teorie konfliktu- původ v myšlenkách K.Marxe -společ. se dělí na 2 třídy (v neustálém konfliktu) -kapitalisté – vlastníci výrob. prostředků, ale nepracují s nimi, ale mají zisk proletariát – nic nevlastní, musí se nechat najímat na práci , za práci minim. mzda každá třída má vlastní zájem konflikt umožňuje společ. vývoj

teorie konsensu = shody autorem Talcott Parsons společ. se nedělí na třídy ale na vrstvy 3 základní vrstvy (nižší, střední, vyšší) společenská vrstva = skupina lidí, která má podobné spolče. postavení, podobný život. styl a zhruba stejný podíl na moci

- vrstvy od sebe nejsou striktně odděleny, ale zvolna přechází jedna v druhou

horizontální dělení zabývá se rozdělením společ. z hlediska geografických a biologických faktorů srovnává společ. např. podle pohlaví, věkových skupin, umístění v jednotlivých regionech při tomto dělení jsou si lidé relativně rovní

vertikální dělení rozdíly ve společ. na základě společenské a sociální nerovnosti např. vymezuje vztahy mezi podřízeností a nadřízeností zabývá se materiální (ne)rovností

vedle tohoto dělení se užívá: sociodemografická struktura: demografie (věda o pohybu obyv., porodnost, úmrtnost, migrace) zobrazuje rozdíly v postavení mužů a žen zvláštnosti věkových skupin, vztahy mezi generacemi

struktura etnických a národnostních vztahů: zobrazuje rozdíly mezi majoritou a národnostními nebo etnickými menšinami (minoritami) např. rasismus, nacionalismus

profesní struktura: podle kvalifikace vykonávané profese = podle dělby práce struktura příjmů a majetku: vzhledem k vlastnictví materiálních statků a životní úrovně

mocenská struktura: s ohledem na politickou a společenskou moc i ve vztahu podřízenost/nadřízenost sociokulturní struktura: s ohledem na vzdělání, způsob trávení volného času, styl života, na přístup ke kulturním hodnotám

ekologická struktura: z geografického hlediska a ve vztahu k životnímu prostředí

typy stratifikace otrokářství kastovní systém stavy třídní rozdělení hlediskem dělení je zde majetek viz. učebnice

žádná ze společ. vrstev není zbytečná a je důležitá pro chod společ. dnešní sociologové užívají jemnější dělení společ. vrstev elita: vyšší vrstva (nejbohatší lidé, často i aristokracie)

vyšší střední vrstva (špičkoví odborníci) nižší střední vrstva ( úředníci, zaměstnanci s vyšším vzděláním) vyšší dělnická vrstva ( odborné manuální práce) nižší dělnická vrstva ( neodborné manuální práce) underclass ( lidé vyloučení z trhu práce)