Třídy: Stopkovýtrusé houby Rzi a sněti Vřeckovýtrusé houby Říše: Houby Houby pravé Lišejníky Třídy: Stopkovýtrusé houby Rzi a sněti Vřeckovýtrusé houby
Znaky hub: nezelené organismy nejsou schopny fotosyntézy podle způsobu výživy se dělí na hniložijné, cizopasné, symbiotické
Třída: Stopkovýtrusé houby Čeleď: Hřibovité – hřib dubový, hřib smrkový Holubinkovité - holubinka nazelenalá, ryzec pravý Čirůvkovité – václavka obecná, čirůvka májovka Žampionovité – žampion ovčí, bedla vysoká Muchomůrkovité – muchomůrka červená, zelená Pýchavkovité – pýchavka obecná ROD DRUH
Stopkovýtrusé houby Stavba těla: klobouk prsten třeň podhoubí pochva závoj
Houby Hřib dubový Suchohřib hnědý Křemenáč osikový Kozák březový Klouzek sličný Muchomůrka zelená Bedla vysoká Muchomůrka růžovka Dřevomorka domácí Holubinka révová Holubinka trávozelená Ryzec pravý Žampión ovčí Závojenka olovová Václavka obecná Pýchavka Troudnatec kopytovitý Podtrhni smrtelně jedovaté houby červeně, nejedlé žlutě
Rzi a sněti patří mezi stopkovýtrusé houby napadají jednotlivé orgány rostlin rez trávní, sněť prašná pšeničná, kukuřičná
Třída:Vřeckovýtrusé houby kvasinky štětičkovec= penicillinum paličkovice nachová (námel) hlízenka ovocná kadeřavost broskvoní smrž obecný ucháč obecný Co je to penicilin, kdo a kdy ho objevil ?
Anglický vědec: A. Fleming 1928 objevil účinek látky ze štětičkovce proti bakteriím léky – antibiotika zachránil mnoho životů!!!
Lišejníky složený organismus vlákna hub a řasy zde žijí v symbióze vlákna nasávají vodu řasa vytváří organické látky při fotosyntéze terčovka bublinatá dutohlávka sobí provazovka lišejník zeměpisný