Mycoplasmata.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Co to jsou mikroorganismy?
Advertisements

Přenos infekcí Sexuální přenos
Infekční nemoci.
Pátráme po mikrobech Díl XIII. Mykologie
Rod Helicobacter r popsána spirální bakterie v žaludku
Mikrobiologie Mikroorganismy.
Dělení systémových mykóz
Svět mikrobů BAKTERIE BAKTERIE
Systém organismů.
POHLAVNÍ CHOROBY - úvod - Syfilis
Základy přírodních věd
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
VIRY.
Mikro-organismy v lidských sídlech.
Jednobuněčné prokaryotní organismy
Houbová onemocnění včelího plodu
Jiné názvy: gonorea, tripl, kapela, gonorrhoea
Listerióza a nutriční toxikologie
Viry a bakterie Digitalizace výuky Příjemce
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
třída: Vřeckovýtrusé houby - vřeckaté
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Lékařská toxikologie Lekce IX. Houbové jedy
Poruchy mechanizmů imunity
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Houby.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA VIRY
Drůbež a kur domácí bakteriální infekce
Bakterie a sinice Přírodopis VY_32_INOVACE_164, 9. sada, Př3 ANOTACE
Bakteriální infekce koček
Virus HIV Retrovirus RNA virus Velikost nm
Tuberkulóza latinsky: Tuberculum (hrbolek, nádorek)
Protiinfekční imunita 2
Obecná virologie.
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Č. Bacteroidaceae (nepohyblivé)
Žijí s námi plísně Štěpán Borka.
Virus lidského imunodeficitu
Nativní preparát:   mikroskopické morfologické znaky vláknitých hub jejich vlákna se špatně smáčejí a v preparátu často bývají vzduchové bubliny: lépe.
Mykologie – obecné charakteristiky
Přehled pozorovaných objektů
NA STOPĚ PACHATELE Díl desátý: Pachatelé houbovití
Klinické projevy respiračních infekcí Zdeněk Susa II. interní klinika 1. LF a VFN.
Prokaryotní organismy Bakterie III. Grampozitivní bakterie grampozitivní buněčná stěna celkem 13 skupin obvykle chemoheterotrofní aerobní, anaerobní,
Nakažlivá /infekční/ nemoc Je přenosná z nemocného člověka (zvířete) na zdravého jedince Přenáší se přímým stykem, potravou, vdechnutím, poraněním, bodnutím.
Léčiva Dotkněte se inovací CZ.1.07/1.3.00/
Viry VY_52_INOVACE_PR VYPRACOVALA: Mgr. Jana Víchová DATUM: září 2011 URČENO PRO: 6. ročník VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda - Přírodopis KLÍČOVÁ.
ANGÍNA (tonzilitida) Vendula Icelová Oteklé čípky Bílé skvrny
Antimykotika.
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
KLINICKÁ MYKOLOGIE Lékařská mikrobiologie – cvičení, jarní semestr 2016 Mikrobiologický ústav LF MU
Antimykotická léčba u dětských pacientů
VY_32_INOVACE_531 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace
Lékařská mykologie Iva Kocmanová.
VY_52_INOVACE_01_Organizmy lidských sídel – učební text
Infekční nemoci Bc. Veronika Halamová.
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Virus lidského imunodeficitu
Přehled pozorovaných objektů
Trichophyton mentagrophytes patří mezi dermatofyty:
Virus lidského imunodeficitu
Mikro-organismy v lidských sídlech.
KVASINKY, HOUBY, PLÍSNĚ.
Lékařsky významné houby
Mykologie – obecné charakteristiky
Poruchy mechanizmů imunity
třída: Vřeckovýtrusé houby - vřeckaté
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Mycoplasmata

Mycoplasmata – bakterie G+ bez buněčné stěny Molicutes: měkká kůže Mycoplasmataceae Rody Mycoplasma Ureaplasma Malý genom Odolnost vůči beta-laktamům Parazité Habitat: sliznice - respirační, urogenitální ústrojí, klouby

Nové dogma Hemotropní mykoplasmata – hemoplasmy Parazitují na povrchu erytrocytů Dříve Haemobartonella, Eperytrozoon

R: Mycoplasma Pomalý růst generační čas 1-6 hodin Obsahují: DNA, RNA a třílaminární cytoplasmatickou membránu (steroly, fosofolipidy, proteiny) Více než 100 druhů

Mycoplasmata Skot Ovce a kozy M.bovis,artritis, mastitis,pneumonie M. bovigenitalium neplodnost, mastitis Ovce a kozy M. agalactiae nakažlivá agalakcie M.capricolum sups. Capricolum mastitis, pneumonie, septikémie M.ovipneumonie

Patogenní mykoplasmata Drůbež M.gallisepticum kur, krůta: saculitis, sinusitis M. synoviae kur, krůta infekční synovitída M.meleagridis krůta: saculitis Pes M.cynos pneumonie Kočka M.felis konjunktivitis, pneumonie

Mykoplasmata prasat M.hyopneumonie – enzootická pneumonie M.hyosynovie – polyartritis M.hyorhinis – polyserositis, polyarthritis

Patogeneze M.hyopneumoniae Aerogenní infekce Dlouhá duba inkubace až 8 týdnů Chronická infekce Sérokonverze 2-4 týdny (ELISA) Vyzdravění Léčba: tetracykliny, tylosin, tiamulin Prevence: použití inaktivovaných vakcín

Hemofilní mykoplasmy M. haemosuis /M.suis–eperytrozoonóza/ikteroanémie M.haemocanis /inf. anémie psů M.haemofelis /inf. anémie koček

M.haemosuis Nekultivovatelný mikrob – průkaz pouze PCR Patogeneze: hmyz, přenos krví iatrogenně Narušení membrán erytrocytů Akutní hemolytická anemie – předvýkrm Anemie a slabost novorozených selat Snížená reprodukčních ukazatelů u prasnic Léčba: není registrované antibiotikum (TC, tiamulin, tylosin)

MYKOLOGIE Obecná a speciální

Obecná mykologie 1. Buněčná struktura a růst 2. Výživa 3. Reprodukce 4. Uvolňování a rozšiřování spor 5. Prospěšný účinek v prostředí 6. Škodlivý účinek v prostředí

Obecná mykologie Eukaryotické buňky Stěna obsahuje chitin Cytoplasma: steroly z ergosterolu stádia: sexuální (pokud chybí = fungi imperfekti) asexuální

Dělení Podle dvou základních morfologických forem: Plísně - tvoří větvící se hyfy Kvasinky – jednobuněčné oválného tvaru (3,0-5,0um) Houby dimorfní - vyskytují se v obou formách (jako plísně na Saburodově agaru při 25 C a jako kvasinky na krevním agaru při 37 C Podle způsobu reprodukce spor: sexuální/asexuální Sexuální spóry:ascospóry, basidiospóry, zygospóry fungi imperfekti sexuální formy nebyly dosud prokázány -Deuteromycetes)

Eumycota (pravé houby) Jednobuněčné nebo kvasinkovité formy, dělicí se pučením. Kolonie jsou obvykle vlhké nebo hlenovité. Vláknité formy. Kolonie jsou obvykle sametové nebo vatovité.

Taxonomie hub- znaky základních skupin

Třídění (klasifikace) mikromycet Systematické Patogenní houby: Ascomycetes, Basidiomacetes, Zygomycetes Deuteromycetes Klinické systémové mykózy povrchové mykózy

Mykotické infekce Houby jen vzácně vyvolávají infekce u imunokompetentních zvířat Výjimku tvoří dermatofyta Obecně se houby vyvolávající infekce dělí na: 1.patogenní – rody Trichophyton, Blastomyces,Histoplasma 2.oportunně patogenní - zřídka vyvolávající onemocnění - r. Penicillium, Aspergillus, Mucor, Absidia ,Rhizopus

Vznik mykotické infekce Okolnosti napomáhající vzniku systémových mykotických infekcí: 1.prodloužené podávání antibiotik 2.terapie steroidy 3.nádorová onemocnění-leukémie, lymfomy 4.imunosupresivní terapie 5.imunodeficience

Obecné rysy mykotických infekcí 1. Většina hub souvisejících s infekcemi jsou Deuteromycotina -fungi imperfecti 2.Vzniklá onemocnění se většinou nepovažují za epidemická - pouze dermatofytózy jsou přenosné 3.Chybí znalosti o toxinech nebo endotoxinech - invazivita a virulence jsou nízké 4.Predispoziční faktory podílející se na vzniku infekce: vznik nekrotického ložiska, vlhké prostředí…. 5. Infikovaná zvířata mohou vyvinout hypersenzitivitu 6. Hodně hub vykazuje tkáňový tropizmus

Rozdělení mykotických onemocnění 1. Kožní mykózy 2. Mykózy vyvolané kvasinkami 3. Subkutání mykózy 4. Systémové mykózy

Terminologie infekcí podle původců Dermatofytóza infekce vyvolaná dermatofyty v keratinizovaných tkáních Dermatomykóza infekce vyvolaná kvasinkami

Vláknité mikromycety- dermatofyta ( FI) Microsporum M.canis - kočka, pes, kůň -zoofilní M.equinum zoofilní, M.gypseum geofilní Trichophyton T.verrucosum - trychofatóza skotu a ovcí zoofilní T.mentagrophytes (kočka, pes) T.equinum (kůň, pes)

Dermatofytózy (Dermatophytes): Trichophyton, Microsporum Omezují se na zrohovatělé neživé keratinové vrstvy kůže a jejich derivátů Nepenetrují pod stratum corneum Jsou hostitelsky vysoce adaptované Přirozený habitat: zoofilní druhy (zvířata), geofilní (půda), antropofilní (člověk)

Terapie: antimykotika amfotericin B, nystatin griseofulvin

Microsporum M.canis (kočka-rezervoár, pes) M.gallinae (kur domácí- bílý hřeben) M.gypseum (kůň) M.nanum (prase)

Trichophyton T.verrucosum (skot, ovce) T.metagrophytes (pes) T.equinum (kůň)

Systémové mykózy Původce je patogenní a vyvolá onemocnění u zdravého jedince Blastomykózy :Blastomyces dermatitidis Habitat : voda, půda, Inhalace, infekce plic a oka, kočka a pes Histoplasmóza: Histoplasma capsulatum var. capsulatum , drůbež, pes

Oportunní mykózy Kandidóza - rod: Candida : C.albicans sliznice, infekce jícnu a žaludku: drůbež, kůň Aspergilózy- A.fumigatus, A.flavus, A. niger Chronické infekce dýchacích cest drůbeže, koní, psů, gastritídy a aborty přežvýkavců

Vláknité mikromycety tvořící konidie Konidie v řetězcích na vlákně R. Aspergillus (kropilák) A.flavus, A.fumigatus, A.niger, amfotericin B Penicillium (štetičkovec) P.camemberti, P.notatum, P.chrysogenum

Vláknité mikromycety 1. Zygomycety (rhizoidy) Rhizopus Mucor Absidia Léčba pouze amfotericin B

Oportunní mykózy Mykotické aborty přežvýkavců: Mucor, Absidia, Rhizopus

Kvasinky jako původci dermatomykóz Malassezia: M.pachydermatis lipofilní houby kůže, oportunně patogenní vyvolává otitis externa u psů

R. Malassezia (dermatomykózy) Kvasinkovité mikromycety Blastokonidie (3-15 um)- pučení Pseudomycelium, chlamydokonidie (Candida) Rod: Candida C.albicans (savci, drůbež) R. Cryptococcus C.neoformans (pes, kočka, kůň, ptáci -kryptokokóza) R. Malassezia (dermatomykózy) M.pachydermatis (pes-otitis)

Systémové mykózy Kryptokokóza ( akutní až chronické onemocnění) Cryptococcus neoformans (kvasinka) Nejčastější infekce u koček: rhinitis, hematogenní šíření do očí nebo kůže Dále vnímaví : pes, kůň