Systém ryb

Paprskoploutví většina dnes žijících ryb slepé čichové jamky a plynový měchýř s hydrostatickou funkcí Nadřády: Násadcoploutví Mnohokostnatí Kostnatí

Násadcoploutví izolovaná skupina difycerkní ocasní ploutev, hodně hřbetních ploutviček plícními vaky mohou dýchat i vzdušný kyslík larvy – keříčkovité vnější žábry Bichir nilský

Bichir nilský

Chrupavčití (v dnešním pojetí systému zvláštní podtřídou) chrupavčitá kostra s chordou lebka vybíhá v rostrum, ústa na spodní straně bezzubá s hmatovými výrůstky heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny živí se bezobratlými u dna třou se v pramenných oblastech řek jeseter malý, ruský; vyza velká

Jeseter malý

Jeseter ruský

Vyza velká

Mnohokostnatí plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci ocasní ploutev je heterocerkní zkostnatělá lebka s velkým počtem kostí dnes je zbytky Kostlín americký, Kaproun obecný

Kostlín americký

Kaproun obecný

Kostnatí kostra zkostnatělá, chorda zatlačena obratli šupiny cykloidní nebo ktenoidní ocasní ploutev homocerkní většina dnes žijících ryb

Losos obecný

Pstruh potoční

Hlavatka obecná

Lipan podhorní

Štika obecná

Sardinka obecná

Sleď obecný

Lín obecný

Karas obecný

Kapr obecný

Plotice obecná

Jelec tloušť

Cejn velký

Ouklej obecná

Bolen dravý

Hořavka obecná

Střevle potoční

Tolstolobik bílý

Parma obecná

Hrouzek obecný

Mřenka mramorovaná

Sumec velký

Mník jednovousý

Treska obecná

Úhoř říční

Koníček mořský

Koljuška tříostná

Okoun říční

Candát obecný

Drsek větší

Vranka pruhoploutvá

Tuňák obecný

Makrela obecná

Mečoun obecný

Platýs obecný

Nozdratí dříve velmi početná skupina, dnes jen několik žijících druhů čichové jamky propojeny s ústní dutinou 2 nadřády: lalokoploutví a dvojdyšní

Lalokoploutví jediný druh latimérie podivná /živá fosílie – devon/ ploutve lalokovité s násadci → obojživelníci difycerkní ocasní ploutev 1938 – chycena u pobřeží Afriky dravec

Dvojdyšní pozůstatek staré prvohorní skupiny sladkovodní, v tropech s vysych. tůněmi difycerkní ocasní ploutev prim. znaky – převážně chrup. kostra, spirální řasa, přetrvávající chorda pokročilejší znaky – kloaka, dělení komory, larvy s keříčkovitými žábry, plovací měchýř má fci plicních vaků bahník australský a americký

Bahník africký

Literatura Altmann A., Kubíková M., 1972: Biologický náčrtník, SPN, Praha Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J., 1995: Klíč k určování bezobratlých, Scientia, Praha Mitchell Beazley Encyclopaedias: Rostliny a bezobratlí, Albatros Kvasničková D. a kol., 1997: Ekologický přírodopis 6 a 7, Fortuna, Praha Černík V., Martinec Z., 1997: Přirodopis 1 – Zoologie, SPN, Praha Černík V., Martinec Z., Bičík V., 1997: Přirodopis 2 – Zoologie, SPN, Praha Kolektiv autorů, 1993: Velká kniha živočichů, Příroda a. s., Praha Kolektiv autorů, 1993: Velká kniha rotlin, Příroda a. s., Praha

WWW zdroje www.scienceclass.com www.enchantedlearning.com www.biolib.cz www.earthlife.net http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/index.html http://cs.wikipedia.org