Ontogeneze (ontogenetický vývoj) Soubor všech změn jedince od oplození vajíčka po smrt jedince Změny v fyzické i psychické oblasti Fylogeneze (fylogenetický vývoj) Změny druhu v průběhu generací od vzniku druhu po současnost (nebo do okamžiku jeho vymření)

Vývoj plodu

Prenatální období Období embryonální: do 8. týdne= do 2 lunárních měsíců Blastogeneze: Do konce 3. týdne Dochází k vytváření 3 zárodečných listů Emryogeneze: 4. – 8. týden Dochází k formování zevního tvaru zárodku Období fetální: od 3. do 10. lunárního měsíce

Oplodnění První fází oplození je proniknutí spermie do vajíčka, ze kterého vzniká zygota. První spermie se dostávají do kontaktu s vajíčkem přibližně 30 - 60 min po ejakulaci. Spojování obou pohlavních buněk je naprogramováno jako kaskáda interakcí specificky lidských bílkovinných molekul na povrchu gamet i v jejich cytoplasmě. V obou jádrech dochází v krátké době po oplození k replikaci DNA, zdvojují se chromozomy, rozpadá se jaderný obal, vytváří se dělící vřeténko a chromozomy se shromažďují v ekvatoriální rovině. V cytoplazmě vajíčka jsou nyní přítomna dvě jádra: jádro vajíčka a jádro spermie, obě s haploidním počtem chromozomů. Podle zastoupení jednoho ze dvou pohlavních chromozomů ve spermii (X nebo Y) je určeno pohlaví zygoty a celého organizmu, tedy ženská kombinace XX nebo mužská XY.

Rýhování vajíčka Přibližně 4. den od oplození vstupuje pozdní morula (přibližně 60 buněk) do dělohy a vzniká kulovitý útvar blastocysta (váčkovité stadium savčího zárodku), která má uvnitř shluk buněk tj. embryoblast. Z buněk tvořící zevní obal vzniká trofoblast. Kolem 6. dne dochází k uhnízdění vajíčka do děložní sliznice, které trvá asi týden. Oplozené vajíčko se dělí již při průchodu vejcovodem v průběhu prvních 24 hod. v dalších dnech se dělí po určitou dobu synchronizovaně přibližně dvakrát denně až vznikne morula (připomíná plod moruše), kterou tvoří 12 až 16 buněk

Rýhování vajíčka Ve 2.týdnu vznikají z emryoblastu dva váčky tvořené jednou vrstvou buněk- váček žloutkový a amniový. V místě jejich dotyku vzniká dvojvrstevný zárodečný terčík, jenž je základem celého budoucího těla

V průběhu 3. týdne se zárodečný terčík mění na trojvrstevný V průběhu 3. týdne se zárodečný terčík mění na trojvrstevný. Třemi vrstvami jsou: ektoderm, entoderm a mezoderm Od 4. do 8. týdne vývoje se vytvářejí ze zárodečných listů základy jednotlivých orgánů. Probíhá tzv. EMRYOGENEZE. Koncem 8.týdne má embryo definitivně lidský tvar těla

4,5 týdenní zárodek

z klků choriové blány se spojením se stěnou děložní vytvoří placenta tj. plodové lůžko; plně vyvinutá placenta má oválně miskovitý tvar průměru 15-20cm a hmotnost 0,3 až 0,6 kg. - bezprostředně kolem zárodku a plodu vytváří placenta plodovou vodu, která cirkuluje, chrání plod před nárazy a infekcí a podílí se na regulaci tělesné teploty Zárodek a plod - v 8. týdnu nabývá zárodek zřetelněji lidského tvaru, je cca 2,5cm dlouhý a dále se vyvíjí plod ( dle toho období fetální) uzavřený ve 3 plodových obalech: amnion (vnitřní zárodečný list; postupně roste, dotkne se chorionu a vzniká pupečník), alantois, chorion (vnější zárodečný list). orgány plodu ze 3 zárod. listů ektoderm => kůže a svaly; mezoderm => svaly, kosti, vyluč. s., pohl. s.; entoderm => tráv. s., dých. s. - plod má vyvinuty v jednoduché podobě hlavní vnitřní orgány

13 týdenní plod

Fáze vývoje

Placenta Funkce placenty: 1) zásobník a filtr krve – zisk kyslíku, glukózy, vitamínů a odvod produktů látkové přeměny z plodu; krevní oběh matky a plodu je oddělen, ale k výměna látek přes stěnu choriových klků difúzí (drogy, alkohol, nikotin procházejí) 2) ochranná bariéra mezi matkou a plodem - proti proniknutí nemocí do plodu (ne vždy stačí) 3) hormonální funkce

Těhotenské vyšetření Kontroluje se navýšení hmotnosti ženy - normálně kolem 8-12 kg menší přírůstky genetická vyšetření-mohou souviset se špatnou výživou (v důsledku muže strádat i plod), nemocemi; nadměrné přírůstky zatěžují klouby, oběhový systém a také mohou souviset s nemocí matky

Porod - porod = každé ukončení těhotenství při kterém jeví plod po opuštění těla matky některou ze známek života (činnost srdce, dýchání, svalová činnost) - od 1. dne posl. menstruace je normální délka těhotenství 240 - 310 dní; průměr je 10 lunárních měsíců tj. 40 týdnů tj. 280 dní - samovolný potrat nastává při vypuzení plodu před 28. týdnem, kdy plod nejeví žádné ze známek života - do 28. týdne (6. lun. měsíc) = předčasný porod (zpravidla smrt), mezi 28. a 38. týdnem = předčasný porod (inkubátor), tzv. nedonošené dítě - porod vyvolávají mechanické vlivy (zejm. ve spodní části dělohy, svaly břišního lisu, bránice) a hormonální vlivy -> oxytocin vyvolává kontrakce hladkého svalstva dělohy, jeho vliv je během těhotenství zablokován - od prvních porodních bolestí, prasknutí plodových obalů (nemusejí vždy), až po vlastní porod uplyne 8 - 12 i více hodin

Porod 3 fáze (porodní doby) 1. doba porodní (otevírací) 2. doba porodní (vypuzovací) 3. doba porodní (placentární)

1. doba porodní (otevírací) Pravidelné děložní stahy Úplné otevření čípku děložního hlavičkou plodu Může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody Nejdelší fází porodu (6 – 12 hodin, i déle) První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–18 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

2. doba porodní (vypuzovací) Od úplného otevření čípku do narození dítěte Do tlačení se zapojují i svaly břišního lisu Dorotovaná hlavička dítěte, aby díťe vycházelo čelem k matčině hrázi Většinou 50min u prvorodičky, 20 min u dalších porodů (může však trvat i 2 hodiny) Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka (viz animace [1]), je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit a dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.

3. doba porodní (placentární) Porod placenty Asi 15 min od narození dítěte Rodí se za lehkého tahu za pupečník

Opakování

Rýhování vajíčka

Zárodek a plod

Placenta