PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA Autor: David Hainall

O čem bude řeč? Antropogeneze – vývoj člověka. Předchůdci člověka: Ramapithecus Australopithecus Homo habilis – člověk zručný Homo erectus – člověk vzpřímený Homo neanderthalensis - člověk neandertálský Homo sapiens – člověk moudrý Hominizace a sapientizace – vývoj kostry, lebky, myšlení, kultury apod. vedoucí k dnešnímu člověku.

Vývoj člověka = antropogeneze Proces začal na začátku třetihor s vývojem primátů a vyvrcholil ve čtvrtohorách asi před 200 000 lety vznikem moderního člověka – Homo sapines.

Antropogeneze Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20sapiens/Wenda79/Cicap/2af5_1_bo.jpg?o=159 (16. 11. 2009)

Homo neanderthalensis Ramapithecus Homo sapiens Homo habilis Australopithecus Homo erectus Homo neanderthalensis Další druhy rodu Australopithecus

Ramapithecus Zřejmě první přímý opičí předchůdce lidí. Živil se sběrem bobulí, plodů. Současné poznatky svědčí o jeho „vegetariánství“. Doklady po něm byly objeveny v Indii a Africe. Předpokládá se, že se Ramapithekové uměli pohybovat po zadních končetinách a přední končetiny se začaly přizpůsobovat i jiné činnosti.

Australopithecus Zdroj: http://media.photobucket.com/image/australopithecus/megalithor/0490560541240540570500490490570521.jpg?o=1 (16. 11. 2009) Zdroj: http://media.photobucket.com/image/australopithecus/guypharrison/untitled.jpg?o=3 (16. 11. 2009)

Rod vymřelých lidoopů patřící k linii vedoucí k člověku. Žil na jihu Afriky pravděpodobně na rozhraní třetihor a čtvrtohor před asi 2 až 3 miliony lety př. n. l. Měl výrazné nadočnicové oblouky. Žil v oblastech stepí a lesostepí. Chodil vzpřímeně. Lebka připomíná spíš lebku opice s objemem 500 cm3.

Měřil asi 120 cm a vážil asi 35 kg (přibližně jako dnešní osmileté nebo desetileté dítě). Živil se převážně rostlinou potravou – sběr plodin, ale lovil i drobné živočichy. Žil v tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z větví a křoví. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/australopithecus/megalithor/australopithecus1.jpg?o=10 (16. 11. 2009)

Používal jednoduché nástroje z kostí, klacků a kamenů. Největším nalezištěm australopitéka je Tanzanie.

Homo habilis – člověk zručný Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20habilis/Windymon/IMG_0022.jpg?o=10 (16. 11. 2009)

Žil před 2,7 – 1,5 miliony lety na území dnešní východní Afriky. Ze všech předchůdců člověka rodu Homo byl nejméně podobný dnešnímu člověku. Pohyboval se vzpřímeně po dvou končetinách. Měřil asi 120 – 140 cm a vážil 30 – 40 kg. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20habilis/warlock_02/HomoHabilis7.jpg?o=5 (16. 11. 2009)

V poměru k velikosti těla měl velmi dlouhé ruce V poměru k velikosti těla měl velmi dlouhé ruce. Charakteristickým znakem je palec v opozici ostatním prstům – umožnění práce s různými nástroji. Pro lebku je typické ploché čelo, výrazné nadočnicové oblouky a masivní dolní čelist bez brady. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20habilis/megalithor/Homo_habilis1.jpg?o=2 (16. 11. 2009)

Kapacita lebky byla 590 - 690 cm³. Původně byl považován za lovce a predátora. Novější výzkumy tuto domněnku zpochybňují a popisují člověka zručného jako tvora, který se živil spíše zbytky úlovků velkých šelem té doby. Patřil do jídelníčku velkých šelem. Uměl používat jednoduché nástroje.

Homo erectus – člověk vzpřímený Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20erectus/megalithor/zkdrecon1.jpg?o=22 (16. 11. 2009) Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20erectus/madeline123_2007/Homo_erectus.jpg?o=2 (16. 11. 2009)

Žil před 1,8 milionů let na území dnešní Afriky, Evropy i Asie. Vyvinul se z člověka zručného a dal základ druhu Homo sapiens. Systematicky vyráběl kamenné nástroje (pěstní klíny apod.). Užíval oheň. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20erectus/megalithor/homo_erectus_olduvaiensis_1972x.jpg?o=3 (16. 11. 2009)

Byl poměrně robustní (asi 170 – 180 cm vysoký, hmotnost 60 – 80 kg). Došlo k nárůstu objemu mozkovny (750-1225 cm³) a zvětšení mozku. Stále však masívní, dozadu ubíhající nízké a zploštělé čelo s výraznými nadočnicovými valy; velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, silné čelisti. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20erectus/Qoais/HomoErectus.jpg?o=7 (16. 11. 2009) Živil se lovem zvěře, lov doplňoval sběrem rostlinné potravy. Komunikoval převážně pomocí mimiky a gest.

Homo neanderthalensis člověk neandertálský Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/Neanderthal_child.jpg (16. 11. 2009)

Člověk neandertálský byl dlouhou dobu považován za přímého předchůdce dnešního člověka. Současné vědecké poznatky vypovídají spíše o tom, že byl samostatnou a slepou vývojovou linií, která neměla pokračování. Neandertálci byli spíše podsadití s krátkými končetinami přibližně 165 cm vysocí a vynikali mohutnou muskulaturou. Měli nízké, téměř ploché čelo s nadočnicovými oblouky, nevýraznou bradu.

Uměl opracovat dřevo i kámen. Živil se jako lovec a sběrač. Stavěl si první obydlí. Byly nalezeny doklady o pohřbívání mrtvých.

Homo sapiens – člověk moudrý Zdroj: http://media.photobucket.com/image/discobolos/antiquityforum/discobolos.jpg?o=10 (16. 11. 2009)

Objevil se již před 200 000 lety. Je pro něj charakteristické vzpřímené držení těla, rozumové uvažování a schopnost mluvit. Dokonalé opracování kamene, každý nástroj pro jinou činnost (hroty, škrabadla, vrtáky, rydla, pěstní klín, nože, kamenný hrot + oštěp). Postupně zvládl opracování kovů. Naučil se pěstovat různé plodiny a začal chovat domácí zvířata. Začíná budovat sídla a vytváří první umělecká díla.

Hominizace Cesta od prvních živočišných předchůdců člověka k modernímu člověku byla velmi dlouhá a postupný vývoj charakteristických znaků druhu Homo sapiens nazýváme hominizace. Člověk vzpřímený australopithecus člověk zručný člověk neanderthalský člověk moudrý ramapithecus Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20sapiens/Wenda79/Cicap/2af5_1_bo.jpg?o=159 (16. 11. 2009)

Hominizace = vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo sapiens.

Tyto změny zahrnují Rozšíření a zploštění hrudníku. Změny v oblasti pletence horní končetiny umožňující rotaci paže. Změny v oblasti pletence dolní končetiny umožňující chůzi po dvou končetinách ve vzpřímeném postavení těla. Změny na ruce a lebce. Závěrečnou fázi vývoje nazýváme sapientizace .

čelo nadočnicové oblouky nos vysunutí čelistí velikost špičáků brada

Sapientizace zahrnuje další změny na ruce a lebce vznik artikulované řeči

Shrnutí Proces antropogeneze začal na začátku třetihor s vývojem primátů a vyvrcholil ve čtvrtohorách asi před 200 000 lety vznikem moderního člověka – Homo sapines. Mezi přímé předchůdce člověka řadíme australopitéka, člověka zručného (Homo habilis), člověka vzpřímeného (Homo erectus) Člověk neandertálský pravděpodobně nepatří do přímé vývojové linie vedoucí k člověku.

Hominizace = vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo sapiens (rozšíření a zploštění hrudníku, změny v oblasti pletence horní končetiny umožňující rotaci paže, změny v oblasti pletence dolní končetiny umožňující chůzi po dvou končetinách ve vzpřímeném postavení těla, změny na ruce a lebce) Sapientizace = závěrečná fáze vývoje (vznik artikulované řeči, další změny na lebce a kostře)