Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ_29 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník: 1. ročník Datum vytvoření: 26. 10. 2013

Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Tematická oblast: Tíhová síla a tíha těles Předmět: Fyzika Anotace: Prezentace je určena k výkladu rozdílů mezi tíhovou silou a tíhou těles. Žáci se seznámí s výpočtem tíhové síly, jejími účinky a projevy. Uvádějí rozdíly mezi tíhou těles a tíhovou silou. Součástí prezentace jsou řešené příklady určené k procvičení dané problematiky. Klíčová slova: Rozdělení chemie, významní chemici své doby. Druh učebního materiálu: Prezentace

Tíhová síla a tíha těles

Rovnoměrně zrychlený pohyb působí- li na těleso stálá síla F platí druhý Newtonův zákon F = m · a těleso se pohybuje se stálým zrychlením a rovnoměrně zrychlený pohyb je důsledek působení stálé síly příkladem rovnoměrně zrychleného pohybu je volný pád

Tíhová síla vektorová veličina volný pád je důsledkem působení stálé síly tato síla se nazývá tíhová síla označuje se FG a jednotka je Newton N vektorová přímka určuje svislý směr tíhová síla je síla, kterou Země působí na každé těleso a uděluje mu tíhové zrychlení g

g - gravitační zrychlení jednotky m· s -2 není na všech místech zemského povrchu stejné, mění se zeměpisnou šířkou ze 2. NZ- zákona síly vyplývá: FG = m · g m - hmotnost kg g - gravitační zrychlení  m · s -2  FG – tíhová síla N

Tíha tělesa tíhová síla nemá vždy pohybový účinek na těleso např. těleso ležící na stole, stojící na podlaze, zavěšený obraz těleso působí na podložku (stůl, podlahu) tlakovou silou nebo na závěs (skobičku ve zdi) tahovou silou tato síla se nazývá tíha tělesa

tíhová síla je označována G a jednotka je Newton N vektorová veličina směr je svislý k podložce pokud je těleso v klidu je tíhová síla a tíha těles stejná využití: vážení těles, houpačka, rovnoramenné váhy

Příklad 1 Jaká tíhová síla působí na ženu o hmotnosti 60 kg na rovníku a na pólu. zápis: FG1= ? N FG2= ? N g1= 9,78 m· s -2 g2= 9,83 m· s -2 m= 60 kg

výsledky: FG1= m · g FG1= 60 · 9,78 = 586,8 N FG2= m · g FG1= 60 · 9,83 = 589,8 N

Příklad 2 Na siloměru je zavěšeno těleso a výchylka ukazuje 15 dílků. Jaká je výsledná síla, je-li jeden dílek 0,5 N. Kolik váží zavěšené těleso? řešení: F = 15 · 0,5= 7,5 N m= F : g= 7,5 : 9,81= 0,76 g

Příklad 3 Jaká tíhová síla působí na člověka o hmotnosti 100 kg na povrchu Země a jaká na Měsíci. Předpokládejte, že na Měsíci je šestkrát menší gravitační zrychlení. zápis: m= 100 kg g Z= 9,81 m · s -2 g M= g Z: 6

výpočet: FGz= m · gZ FG1= 100 · 9,81 = 981 N FGM= m · gM= m · (g Z: 6) FGM= 163,5 N

Zdroje a literatura Obrázky: Kniha GYMNÁZIUM CHEB. Zákon setrvačnosti [online]. [cit. 12.10.2013]. Dostupný na WWW: http://www.vyukovematerialy.cz/fyzika/7/treni/uvod.htm Rovnoramenné váhy COJECO. elektrostatické váhy [online]. [cit. 26.10.2013]. Dostupný na WWW: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=23733&s_lang=2&title=elektrostatick%E9%20v%E1hy Bednařík M., Široká M., Bujok P.: Fyzika pro gymnázia- Mechanika. Praha: Prometheus, 1994; ISBN 80-901619-3-6. LEPIL, Oldřich; BEDNAŘÍK, Milan; HÝBLOVÁ, Radmila. Fyzika I pro střední školy. Praha: Prometheus, 2012, ISBN 978-80- 7196-428-5.