jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM  60

Anotace Prezentace stručně přibližuje kulturní a duchovní vývoj v Československu v letech 1945/1948 Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 14 - 15 let

Kulturní a duchovní vývoj v Československu 1945/1948

Poválečné období přálo rozvoji vědy a kultury, bylo navázáno na předválečnou tradici, na předválečné celosvětové kontakty, začaly se rozvíjet i styky se sovětskými vědeckými pracovišti. Objevovaly se překlady světové literatury, v kinech se kromě hollywoodských snímků objevovaly i sovětské. V roce 1946 bylo poprvé uspořádán mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Koná se každoročně v Praze od 12. května (výročí úmrtí Bedřicha Smetany) do 4. června. Je od svého počátku reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů.

První ročník se konal v roce 1946 pod záštitou prezidenta republiky Edvarda Beneše při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Organizační výbor byl sestaven z významných osobnosti české hudby. Od roku 1952 je festival zahajován cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany a uzavírán 9. symfonií S ódou na radost od Ludwiga van Beethovena. Logo festivalu

I v kultuře docházelo k ostrým střetům levicově orientovaných umělců s ostatními. Pavel Tigrid (1917/2003) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání. Po návratu do ČSR byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci. Po odchodu do emigrace se podílel na založení české redakce rozhlasu Svobodná Evropa.

Až do konce svého života ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Vydával magazín Svědectví – nejproslulejší české exilové periodikum, které bylo založeno v USA, ale později se jeho sídlo přesunulo do Paříže a po Sametové revoluci do ČR. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.

Po listopadu 1989 působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla a jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL. V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát léky. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, mladé dívce z Československa odhaluje ve 13 večerech na Jadranu svůj pohled na historii národa a odkrývá zvrácenost režimu.

Ferdinand Peroutka (1895/1978) byl český spisovatel, dramatik a publicista. Je považován za nejvýznamnějšího představitele české demokratické žurnalistiky V letech 1919-1924 působil jako redaktor časopisu Tribuna, později od roku 1924 do 1939 jako šéfredaktor revue Přítomnost. Od roku 1924 do 1939 byl také politickým komentátorem Lidových novin. V letech 1939-1945 byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po válce se stal šéfradaktorem Svobodných novin a revue Dnešek (1945-48).

Roku 1948 odešel do exilu, nejprve do Anglie, později do USA Roku 1948 odešel do exilu, nejprve do Anglie, později do USA. Od roku 1951 do r. 1961 vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa. Je jedním z významných představitelů III. odboje, za totality, díky uzavřenému Československu, spíše známým mimo něj. Čtení a šíření jeho politických rozborů a komentářů bylo pronásledováno. U příležitosti 100. výročí jeho narození byla zřízena Cena Ferdinanda Peroutky,která je jedním z nejvýznamnějších ocenění pro české novináře.

Mezi filmové tvůrce, kteří se prosazovali na filmové scéně patří i Martin Frič (1902/1968) byl významný český filmový scenárista, herec, režisér a pedagog. Byl žákem českého režiséra Karla Lamače, režíroval celou řadu legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů. Je pokládán za jednu ze zakladatelských osobností moderního českého filmu.

Filmografie Dobrý voják Švejk (1931) To neznáte Hadimršku (1931) Anton Špelec, ostrostřelec (1932) Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) Revizor (1933) U snědeného krámu (1933) Hej rup! (1934) – s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem Mravnost nade vše (1937) Svět patří nám (1937) (s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem) Tři vejce do skla (1937)

Škola základ života (1938) – klasická filmová komedie  Cesta do hlubin študákovy duše (1939) – klasická filmová komedie Eva tropí hlouposti (1939) Baron Prášil (1940) – později uváděn po názvem : Když Burian Prášil – s Vlastou Burianem Katakomby (1940) Hotel Modrá hvězda (1941)  Císařův pekař, pekařův císař (1951) – dvojfilm s Janem Werichem v hlavní roli Princezna se zlatou hvězdou (1959) – klasická filmová pohádka s Josefem Zímou a Marií Kyselkovou v hlavních rolích Dařbuján a Pandrhola (1959)

Jiří Trnka (1912/1969) byl český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu. Při svém prvním setkání s loutkovým filmem vytvořil pro reklamní účely postavu Hurvínka. Roku 1945 se stal spoluzakladatelem studia Bratři v triku. Roku 1967 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, práci mu však znesnadňovala pokračující těžká nemoc, jíž podlehl 30. prosince 1969. Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni.

Seznam děl S oblibou používal ve svých filmech loutky. Mezi jeho nejznámější loutkové filmy patří Staré pověsti české a Dobrý voják Švejk namluvené jeho přítelem J. Werichem a celovečerní film podle předlohy W. Shakespeara Sen noci svatojánské. Pro děti napsal a sám ilustroval pohádkovou knihu Zahrada.

Hermína Týrlová (1900/1993) je česká scenáristka, režisérka a animátorka. Jedná se o spoluzakladatelku českého animovaného filmu, jejíž tvorba je spojena s Filmovým studiem ve Zlíně, spoluzakladatelka studia Bratři v triku.

Po osvobození byl velmi populární jazz, po roce 1948 byl komunisty zakázán jako západní kultura. Po roce 1948 se vývoj domácí kultury zastavil. Poúnorovou kulturou se stal socialistický realismus, možnost srovnání se západní kulturou byl téměř nemožný. Probíhaly poúnorové čistky, likvidace příslušníků nekomunistických stran, objevily se první seznamy zakázaných knih, některé spolky musely být rozpuštěny.

Po osvobození byl velmi populární jazz, po roce 1948 byl komunisty zakázán jako západní kultura. Po roce 1948 se vývoj domácí kultury zastavil. Poúnorovou kulturou se stal socialistický realismus, možnost srovnání se západní kulturou byl téměř nemožný. Probíhaly poúnorové čistky, likvidace příslušníků nekomunistických stran, objevily se první seznamy zakázaných knih, některé spolky musely být rozpuštěny.

Postavení katolické církve = po druhé světové válce i nadále důležitý činitel v životě lidí. Vláda lidové demokracie ale provedla některé reformy, které se církve nepříznivě dotkly (rušení církevních škol a zabavení majetku). Složitější situace byla na Slovensku, v roce 1947 byl Národním soudem v Bratislavě za spolupráci s nacisty odsouzen k trestu smrti a popraven prezident slovenského státu katolický kněz Jozef Tiso.

Josef Beran (1888/1969) byl katolický duchovní a teolog, 33 Josef Beran (1888/1969) byl katolický duchovní a teolog, 33. arcibiskup pražský a primas český v letech 1946–1969. Byl politickým vězněm nacismu i komunismu, komunistický režim mu navíc po většinu času znemožnil spravovat diecézi. Po jmenování kardinálem prožil poslední roky svého života jako vyhnanec v Římě. Je jediným Čechem, kterému se dostalo té pocty být pohřben po boku papežů v kryptách svatopetrské baziliky v Římě.

Zdroje: www.wikipedia.com Učebnice dějepisu pro 9. ročník základní školy, SPN, Praha 2002 www.volny.cz/czfilm/Osobnosti/Fric.htm www.slovnikceskeliteratury.cz www.supraphon.cz www.folb.cz www.svornost.com