Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Řecká lež Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Komplexní příčiny řeckých dluhů Vnitřní Nízká daňová kvóta, obrovské výdaje na zbrojení Ohromné daňové úniky (až 40% HDP!) Stát jako zaměstnavatel poslední instance (slabá ekonomická struktura) Periferie Evropy Vnější Převodní kurz Goldman Sachs + CDS Samotná povaha Eurozóny – asymetrie (viz dále)

Vnější příčiny EU o manipulaci věděla (Řecko jako jediné nesplnilo kritéria v roce 1999) Manipulace s dluhem Goldman Sachs a CDS (sázka na bankrot Řecka, signál o nárůstu rizika nesplacení, odraz v růstu úrokových sazeb) – vypuknutí dluhové krize. Nemožnost financovat chod státu Většina řeckého dluhu vlastněna nerezidenty

CDS spready – pět let

Povaha samotné eurozóny Nejprve nízké úrokové sazby (kvůli Německu) – přehřátí a bubliny v zemích PIGS Eurozóna věřiteli vnímána jako jeden prostor, ALE: Od počátku asymetrické nastavení. Monetární unie – jen jednotná měna, ale ne společná politika fiskální, ne dluhová, ne strukturální (centrum-periferie)

Role Německa Strukturální převaha (průmysl, export) Strategie mzdové deflace (posledních 10 let v Německu nerostou mzdy!) – obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (euro) Růst jen vnějškem (export-led growth) Kumulace přebytků na běžném účtu Jejich investování do zemí eurozóny (exposure německých bank)

Německá mzdová deflace: strůjce exportních úspěchů

Vývoj na běžném účtu

Vývoj na finančním účtu

Externí držitelé řeckých dluhopisů

Řešení? EU improvizuje (EFSF, role ECB), požadavky na fiskální konsolidaci (drastické) Německo – i mezinárodní vliv (ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, vliv v G20, rozpory s USA) Aktuálně: rozšíření EFSF (euroval) i na bankovní sektor, bail-outy pro země (nákup jejich obligací)

Stav řecké ekonomiky Řecko je ve smrtící spirále: škrty – pokles ekonomiky – další škrty – další pokles ekonomiky Řecko NIKDY tento dluh nedokáže splatit Ponížení: tlak na prodej ostrovů, privatizaci podniků… Katastrofální sociální situace (sociální bouře, růst počtu sebevražd…)

Vývoj HDP ve vybraných zemích EU 2010 2011 (odhad) EU 27 1,9% 1,8% Německo 3,7% 2,6% Řecko -3,5% Portugalsko 1,4% -2,2% Itálie 1,3% 1,0% Irsko -0,4% 0,6% Španělsko -0,1% 0,8%

Deficity vybraných zemí EU za rok 2010 (v % k HDP) Eurozóna 6,0% EU 27 6,4% Irsko 32,4% Řecko 10,5% Velká Británie 10,4% Španělsko 9,2% Portugalsko 9,1%

Zadlužení vybraných zemí EU (2010, v % HDP) Eurozóna 85,1% EU27 80,0% Řecko 142,8% Itálie 119% Belgie 96,8% Irsko 96,2% Portugalsko 93% Německo 83,2%

Nezaměstnanost ve vybraných zemích EU (srpen 2011) v % Eurozóna 10% EU27 9,5% Řecko 16,7% (červen) Španělsko 21,2% Irsko 14,6% Portugalsko 12,3% Velká Británie 8,1% (červenec) Německo 6,0%

Skutečná řešení Ex post: Řecko do takto koncipované eurozóny nikdy nemělo vstupovat (nedokáže ji unést, strukturálně slabé) Nyní krátkodobě: Default, odpis větší části řeckého dluhu Věřitelé musejí nést náklady, ne jen veřejnost!

Dlouhodobá řešení Celková povaha eurozóny Omezit na tvrdé jádro zemí, podobně strukturálně stavěných (jádro kolem Německa). Ostatní návrat ke svým měnám a devalvace (zřejmě nutné znárodnění/převzetí bank) Skutečná hospodářská unie, tj. i fiskální, ne jen restrikce a tresty. Daňová harmonizace + fiskální redistribuce Jediný úspěšný příklad měnové unie je Německá měnová unie (19. století)

Děkuji za pozornost!