Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: 2. 8. 2012 Název: VY_ 32 _INOVACE _6.1.14 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0125 Téma: Český přemyslovský stát v raném středověku Anotace: Prezentace slouží k zopakování probraného učiva. Studenti si písemně i ústně procvičí poznatky o Přemyslovcích.

Vznik českého státu Slovanské kmeny v Čechách dlouho rozštěpeny. Za velkomoravského knížete Svatopluka v područí Velkomoravské říše. O prvních Přemyslovcích jen pověst, prvním historicky doloženým až Bořivoj I. (872 – 889): Roku 883 pokřtěn i s manželkou Ludmilou Metodějem při hostině na dvoře knížete Svatopluka. Sídlil na Levém Hradci, začíná budovat hradiště Prahu. Snaží se šířit křesťanství – rotunda sv. Klimenta na Levém Hradci, kostel Panny Marie na Pražském hradě.

Spytihněv i. (894 – 915) Snažil se vymanit z vlivu Velkomoravské říše, roku 895 se spojil s panovníkem východofranské říše – podřídil své knížectví biskupství v Řezně. Vítězství latinské kultury – staroslověnští kněží ze země vyháněni – putují na jih a východ Evropy – z hlaholice se zde postupným vývojem přes cyrilici vyvíjí azbuka. Poslední útočiště staroslověnské kultury – Sázavský klášter.

Vratislav I. (915 – 921) Bratr Spytihněva. Jeho předčasná smrt zkomplikovala poměry v zemi – synové ještě nezletilí, proto se vlády ujímá jejich matka Drahomíra a babička Ludmila – ta má velký vliv na výchovu Václava a Boleslava. Drahomíra nechává svou tchýni zavraždit – roku 921 na hradě Tetín – najatí vrahové Gommon a Tunn. Ludmila později prohlášena za svatou.

Václav (921 – 935) Vychováván babičkou Ludmilou na Budči. Velmi vzdělaný a zbožný. Ve snaze zachovat mír v zemi platil poplatek za mír saskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi – 120 volů a 500 hřiven stříbra. Spory s bratrem Boleslavem – pozvání na jeho sídlo ve Staré Boleslavi, kde je Václav v roce 935 zavražděn. Stává se mučedníkem a později patronem české země. S jeho jménem spojena řada legend a pověstí – např. o blanických rytířích, svatováclavské koruně aj.

Boleslav i. (935 – 972) Za bratrovraždu získává přídomek UKRUTNÝ. Přestal platit poplatek za mír – válka se saským panovníkem Otou I. – trvala 14 let, pak se musel podřídit a platit tribut. V roce 955 bitva na řece Lech – Boleslav vítězí s Otou I. v boji proti maďarským kmenům, které ohrožovaly okolní státy.

Svatý václav předává relikvii sv. víta biskupovi (neznámý autor)

Boleslav ii. (972 – 999) Přídomek POBOŽNÝ – za jeho vlády založeno biskupství – 1. biskup Sas Dětmar, po jeho smrti Vojtěch z rodu Slavníkovců – zakladatel 1. mužského kláštera u nás – benediktýnský Břevnov. Boje s Polskem – ztráta Slezska – růst napětí v zemi, ve snaze upevnit svou moc nechává roku 995 vyvraždit konkurenční rod Slavníkovců – Vojtěch tou dobou v Římě, přesto později umírá mučednickou smrtí při misii v Prusku.

1. Krize českého státu: Po smrti Boleslava II. spory mezi jeho syny o nástupnictví: Boleslav III. (999 – 1003) Jaromír (1004 – 1011) Oldřich (1012 – 1034) Do dlouhých bojů o trůn se zapojil i Sas Jindřich II. a polský panovník Boleslav Chrabrý.

Břetislav i. (1035 – 1055) Znovu obsadil Slezsko. V Hnězdně se zmocnil ostatků sv. Vojtěcha – snaha o zřízení arcibiskupství – války s císařem Jindřichem III. – 1040 – v bitvě u Brůdku zvítězil, rok poté prohrál, r. 1054 ztrácí Slezsko. První zákoník – tzv. BŘETISLAVOVA STATUTA, obsahovala mimo jiné STAŘEŠINSKÝ ZÁKON – nástupnictví nejstaršího člena panovnického rodu.

Spytihněv ii. (1055 – 1061) vratislav ii. (1061 – 1092) 1086 získává královskou korunu – odměna za pomoc císaři Jindřichu IV. ve sporu s papežem o tzv. INVESTITURU. Koruna předána v Mohuči, slavnostní korunovace 15. 6. 1086 na Pražském hradě. INVESTITURA = spor o potvrzování církevních hodnostářů císařem, boj mezi církevní a světskou mocí.

Další přemyslovští panovníci: Konrád I. Brněnský 1192 – jen 8 měsíců Břetislav II. (1092 – 1100) Bořivoj II. (1101 – 1107) (1117 – 1120) Svatopluk (1107 – 1109) Vladislav I. (1109 – 1117) (1120 – 1125) Soběslav I. (1125 – 1140) – bitva u Chlumce nad římským králem Lotarem – na památku vítězství rotunda sv. Jiří na Řípu.

Další přemyslovští panovníci: Vladislav II. (1140 – 1172) – za pomoc císaři Fridrichu I. Barbarosovi v bojích o severní Itálii zisk královské koruny – vítězství v bitvě u Milána r.1158. Bedřich (1172 – 1173) (1178 – 1189) Soběslav II. (1173 – 1178) Konrád II. Ota (1189 – 1191) Václav (1191 – 1192)

Přemysl otakar i. (1192 – 1193) (1197 – 1230) Syn Vladislava a královny Judity. Politicky zdatný a rázný, rozkvět Českého státu. Neúspěšné spiknutí proti císaři – dočasná vláda Jindřicha Břetislava (1193 – 1197). 1198 – zisk královské koruny. 1212 Zlatá bula sicilská – dědičný titul krále, stařešinský zákon nahrazen zákonem PRIMOGENITURY – nástupnictví prvorozeného syna.

Václav i. (1230 – 1253) Prudký rozvoj kolonizace = osidlování nových oblastí – a) vnitřní – domácím obyvatelstvem, b) vnější – cizinci. Rozvoj dvorsko – rytířské kultury, gotický stavební sloh. Spory o tzv. babenberské dědictví – oblast Rakous a Štýrska. 1248 potlačení odboje kralevice Přemysla Otakara II.

Vypracovala Mgr. Lenka Hrušková Seznam zdrojů: http://commons.wikimedia.org/wiki/ [cit. 2012-08-02] MAREK,Jaroslav a kol. České a československé dějiny. 1.vyd. Praha. Fortuna, 1991. ISBN 80 – 85298-29-5.