KARTODIAGRAM A AREÁLOVÁ METODA jan.heisig@seznam.cz

KARTODIAGRAM kartodiagram = je mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou diagramy znázorněna statistická data (absolutní hodnoty !), většinou geografického charakteru plošné (data vztažena k ploše - např. okresy) bodové (data vztažena k bodům - meteostanice) diagramy stejně velké pro intervaly X každý diagram jinak velký na zacatek trocha teorie, i když uz to probirali s Kanokem, ale opakovani je matka moudrosti;-)

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC založeno na objektivním rozboru znázorňovaného (statistického) souboru třídění celkového počtu statistických jednotek souboru p dle velikosti třídícího znaku do m tříd (skupin, třídních intervalů) zásada úplnosti zásada jednoznačnosti správné určení počtu tříd m (ani příliš malý ani příliš velký, nepřípustné m ≥ p), neexistuje obecné pravidlo (dle vzorce, např. m = √p) statistiku vetsinou vůbec nemeli, takze je potreba je trochu uvest i do této problematiky - zasady a nasledny postup viz. Kanokova skripta

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC orientační zjištění četností výskytu jevu v pravidelných intervalech a sestavení frekvenčního grafu určení typu rozdělení četnosti a výpočet jeho charakteristik vymezení intervalů stupnice podle typu rozdělení četnosti vytvoření kvantitativní stupnice barvy nebo rastru konstrukce výsledného kartogramu

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC interval = rozpětí hodnot třídícího znaku (horní a dolní mez, šířka h) v kartografii velikostní stupnice s intervaly: konstantní šířky (stejně velké např. 0,0 – 5,0; 5,1 – 10,0; 10,1 – 15,0; 15,1 – 20,0; …) geometricky narůstající šířky (např. 0,0 – 2,0; 2,1 – 6,0; 6,1 – 14,0; 14,1 – 30,0; …) obecně proměnlivé šířky (např. 0,0 – 5,0; 5,1 – 15,0; 15,1 – 20,0; 20,1 – 35,0; …)

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC stupnice podle vzájemné návaznosti intervalů: spojitá – intervaly na sebe navazují a je pokryto celé rozpětí souboru hodnot (např. 15 – 20; 21 – 25; 26 – 30) nespojitá (skoková) – část řady vypuštěna pro absenci hodnot a intervaly na sebe v určité části stupnice nenavazují (např. 15 – 20; 30 – 35; 36 – 40; 90 – 95)

CVIČENÍ – STÁTY EU (ROK 2008) p = 27 států (v mapě výsledný počet m = √27 = 5,2) pro první zjištění četností lépe více tříd → m = 10 xmax= …, xmin= … vymezení pravidelných intervalů: intervaly s konstantní šířkou h = (xmax – xmin)/m spojitá stupnice zjištění četností n pro jednotlivé intervaly sestavení frekvenčního grafu = rozdělení četností (n na ose y, intervaly na ose x) tady jim rozdam papiry s tabulkou (viz. 3_data_eu_2008_kartogram.pdf), kde jsou potrebna data, na kterych si to prakticky zkousime (pro 10 trid) - xmax= …, xmin= …, h = …, četnost

toto je priklad, vysledek pro EU bude vypadat trochu jinak…, jde o zjištěné četnosti v pravidelných intervalech, ktere si vynesou do frekvencniho grafu a na nem si pak ukazujeme další kroky

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC orientační zjištění četností výskytu jevu v pravidelných intervalech a sestavení frekvenčního grafu určení typu rozdělení četnosti a výpočet jeho charakteristik = rozbor frekvenčního grafu vyjadřujícího rozdělení četností vymezení intervalů stupnice podle typu rozdělení četnosti (stupnice lineární, s rostoucími intervaly, ekvivalentní, s intervaly určenými statistickými metodami) vytvoření kvantitativní stupnice barvy a rastru konstrukce výsledného kartogramu

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC intervaly stupnic (jejich hranice) určit na základě rozboru frekvenční křivky (grafu) pro celé variační rozpětí souboru dat nejčastější typy rozdělení četností: vícevrcholové normální blízké exponenciální funkci Pearsonovy křivky III. typu tvaru U

1. VÍCEVRCHOLOVÉ ROZDĚLENÍ nesourodý soubor dat nejčastější případ rozdělení každá vrcholová oblast a její blízké okolí představuje typický atribut zkoumaného jevu → tyto části grafu vymezují jednotlivé intervaly stupnice pro EU 2008 vyjde pravdepodobne vicevrcholove rozdeleni cetnosti – hranice intervalu se stanovuji v minimech (u predchozi ukazky by bylo 6,5 atd.)

2. NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ jev nejčastěji v okolí průměru a směrem k extrémním hodnotám výskyt jevu výrazně klesá (tzv. Gaussova křivka) vymezení hranic intervalů aritmetickým průměrem xˆ a směrodatnou odchylkou s = √v popř. jejími násobky (variance v = Σ (xi – xˆ)2 / n-1)

3. ROZDĚLENÍ BLÍZKÉ EXPONENCIÁLNÍ FUNKCI jev nejčastější výskyt v nízkých hodnotách rozdělení úseku nejčastějších hodnot (nízké hodnoty) exponenciálně minimální výskyty (vysoké hodnoty) zahrnout do jednoho max. dvou intervalů

4. ROZDĚLENÍ PEARSONOVY KŘIVKY III. TYPU rozdělení úseku vyšších četností pravidelnými intervaly oblasti malých výskytů jevu a oblasti přibližně rovnoběžné s osou x (střední část Pearsonovy křivky) zahrnout do menšího počtu intervalů

5. ROZDĚLENÍ TVARU U rozdělení 2 úseků vyšších četností pravidelnými intervaly oblast malých výskytů jevu a oblasti přibližně rovnoběžné s osou x (střední část U křivky) zahrnout do menšího počtu intervalů

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC orientační zjištění četností výskytu jevu v pravidelných intervalech určení typu rozdělení četnosti a výpočet jeho charakteristik (rozbor frekvenčního grafu vyjadřujícího rozdělení četností: vícevrcholové, normální, blízké exponenciální funkci, Pearsonovy křivky III. typu, tvaru U) vymezení intervalů stupnice podle typu rozdělení četnosti (stupnice lineární, s rostoucími intervaly, ekvivalentní, s intervaly určenými statistickými metodami; stupnice spojité X nespojité = skokové) vytvoření hodnotového měřítka (dle vzorce) pro vypočítaný počet intervalů konstrukce výsledného kartodiagramu

VYMEZOVÁNÍ INTERVALŮ Pro zjednodušení: a)intervaly stejně velké (mám „p“ a pak stačí určit „m“, xmax, xmin a „h“) b)všechny intervaly obsahují stejný počet stat. jednotek (mám „p“ a vypočítat „m“) 4_ukazka_kartodiagram.pdf jednoduchý kruhový kartodiagram (vzoreček a postup viz. Kaňokova skripta) r = [H : ( . h)]1/2 - pozor – napřed koeficient „h“ a pak odmocnit! r=poloměr, H=hodnota geografického jevu, h=jednotková míra použita v diagramu navrhnout si vlastní stupnici pro výsledný počet intervalu podle vypočítaných hodnot poloměrů (ze vzorečku…), kružítka a papír!

URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC orientační zjištění četností výskytu jevu v pravidelných intervalech a sestavení frekvenčního grafu určení typu rozdělení četnosti a výpočet jeho charakteristik vymezení intervalů stupnice podle typu rozdělení četnosti vytvoření kvantitativní stupnice barvy a rastru konstrukce výsledného kartodiagramu ukazu priklad vypracovaneho cviceni (viz. 4_ukazka_kartodiagram.pdf) a reknu pokyny ke stazeni dat ze stranek CSU (viz. 4_priprava_dat_csu_kartodiagram.ppt) + pokyny ke kompozici mapy – uz není tak zavazna jako u predeslych cviceni, napr. tabulku s daty mohou dat na predni stranu nebo na zadni stranu (viz. dále)

ODEVZDANÁ MAPA Mapové pole jednoduchý kruhový kartodiagram (= pro každý areál jedna charakteristika vyjádřená diagramem) pro zjištěná data ze SLDB2001 určíte intervaly a dle vzorce zkonstruujete hodnotové měřítko (jiná velikost diagramu pro každý interval, postup viz. dnešní hodina, první a poslední interval může být otevřený) jednotlivé okresy (= „pozadí“ diagramů) vybarvíte barvami (barvy navrhnete dle zásad použití barvy pro kvalitativní rozlišení jevu při areálové metodě, stačí 4 tóny! se stejným jasem a sytostí, které se střídají, nikdy nesmí sousedit 2 stejné…) tady jsou dve moznosti: postupne po lavicich se zeptam na jmeno a kazdemu priradim nejakou charakteristiku a tu si napisu k jeho jmenu do papiru s prezenci (= udelam si tim i prezenci) reknu, ze každý dostal pridelene cislo mapy na první hodine (1 – 40, viz. zacatek prezentace 4_priprava_dat_csu_kartodiagram.ppt) a pod timto cislem si na webu zjisti, jakou budou zpracovavat charakteristiku (predpoklada to zpracovani bud jednoduche tabulky se 2 sloupci = charakteristika a cislo, nebo jpg. obrazek podobny tomu, co jsem ti poslala, a nakonec vyveseni na http://www.geoinformatics.upol.cz/predmety-det.php?menu=KGI/ZKAR + udelani prezence v jiné casti hodiny)

ODEVZDANÁ MAPA Mapové pole můžete mapu zpracovávat v GISu nebo použít např. 4_podklad_kartodiagram.pdf (obrys okresů) či jiný mapový podklad okresy mohou být bez názvů kompozice je dle uvážení 4_podklad_kartodiagram.pdf povesit na web stejne jako 4_ukazka_kartodiagram.pdf

ODEVZDANÁ MAPA název (= co, kde, kdy; někde nahoře)) TITUL a Podtitul tiráž (někde dole) kdo, kde, kdy legenda (co + jednotky), intervaly se nepřekrývají, jejich meze jsou „zaokrouhlené“ měřítko grafické (+ číselné) tabulka se všemi údaji (2 sloupce + název, hlavička, jednotky, čísla zarovnat doprava, uspořádaná, …) citace pod tabulkou (norma ISO 690 např. na www.boldis.cz nebo Generátor citací http://www.citace.com) rám zarovnaná, vyvážená a úhledná kompozice!

ODEVZDÁNÍ TERMÍNY ODEVZDÁNÍ - první verzi odevzdejte během jednoho týdne od zadání cvičení tj. jednotlivé skupiny konkrétně: ve středu zadáno 15. 4. 2009 → odevzdat do 22. 4. 2009 v sudý čtvrtek zadáno 16. 4. 2009 → odevzdat do 23. 4. 2009 v lichý čtvrtek zadáno 23. 4. 2009 → odevzdat do 30!. 4. 2009 nejpozdeji do těchto terminu odevzdaji do prislusne prihradky v policce před moji kancelari (viz. na webu pdfko s pokyny k odevzdavani…) mají nauceno z predchozich cviceni, ja si to odsud pak prubezne vyzvedavam a opravuju a s cervenyma vepsanyma poznamkama vracim a oni si vyzvednou, opravi a zase vlozi do prihradky i s predchozi mnou popsanou verzi, takze ja pak pouze odskrtam, co opravili popr. co jesteč mají opravit a bud napisu OK a datum (= uznano) nebo jim to znovu vratim… ustne bychom pak kdyztak probrali, co je potreba hlidat na odevzdanych ukolech;-)

POKRAČOVÁNÍ Sudá středa a sudý čtvrtek už další cvičení nemají (komunikace už pouze „přes přihrádky“) Lichý čtvrtek příští cvičení 30. 4. 2009 - pomůcky: kalkulačka pravítko s ryskou milimetrový papír A4 Info o zápočtech (termíny a místo zápisu do indexu viz. web předmětu, do té doby vše uznáno, s sebou index a uznaná cvičení pro případ nejasností). nejpozdeji do těchto terminu odevzdaji do prislusne prihradky v policce před moji kancelari (viz. na webu pdfko s pokyny k odevzdavani…) mají nauceno z predchozich cviceni, ja si to odsud pak prubezne vyzvedavam a opravuju a s cervenyma vepsanyma poznamkama vracim a oni si vyzvednou, opravi a zase vlozi do prihradky i s predchozi mnou popsanou verzi, takze ja pak pouze odskrtam, co opravili popr. co jesteč mají opravit a bud napisu OK a datum (= uznano) nebo jim to znovu vratim… ustne bychom pak kdyztak probrali, co je potreba hlidat na odevzdanych ukolech;-)