GLÓBUS A ZEMĚPISNÁ SÍŤ

Glóbus glóbus je zmenšený model Země zmenšení je vyjádřeno měřítkem na glóbusu vytváří poledníky a rovnoběžky zeměpisnou síť pomocí této sítě můžeme určit jakoukoliv zeměpisnou polohu

Zeměpisné souřadnice Povrch země je pokryt pomyslnou sítí čar poledníků (spojují póly) rovnoběžek (obruče okolo Země) Ty pak vytváří tzv. ZEMĚPISNOU SÍŤ a podle nich určujeme ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE

POLEDNÍKY Čáry spojující S a J pól Základní poledník je nultý tzv. Grenwichský Vzdálenost mezi poledníky je v úhlových stupních Od nultého stupně 180 na ZÁPAD a 180 na VÝCHOD Určují zeměpisnou délku

ROVNOBĚŽKY Probíhají od V k Z Rovník rozděluje polokoule na S a J (je nejdelší rovnoběžkou 40 tis. km směrem k pólům se délka snižuje ) Číslujeme je od 0 po 90 stupňů na pólech Určují zeměpisnou šířku

Zápis Glóbus a zeměpisná síť Glóbus je zmenšený model Země (zmenšení je vyjádřeno měřítkem) ROVNOBĚŽKY POLEDNÍKY

Označ: 0˚ š. a 0˚ d. 90˚ s.š. a 0˚ d 40˚ s.š. a 20˚ z.d. 20˚ j.š. a 40˚ z.d. 50˚ s.š. a 20˚ v.d. 20˚ j.š. a 30˚ v.d.

Myšlený bod na zeměkouli (90° s. + j. š Myšlený bod na zeměkouli (90° s. + j.š.), ve kterém se protínají všechny poledníky. Jejich spojnicí je zemská osa. Myšlená spojnice severního a jižního pólu se nazývá zemská…, Polokružnice spojující oba póly. Pomocí ní určujeme zeměpisnou délku. Hvězda, která zůstává stále na témže místě. Spolehlivě slouží k určení severu. Označení obratníku na severní polokouli. Kružnice vedené souběžně s rovníkem se nazývají? Pomocí nich určujeme zeměpisnou šířku. Povrch země je pokryt pomyslnou sítí čar, kterou nazýváme zeměpisná …, pomocí ní můžeme určit jakékoliv místo na Zemi. Poslední rovnoběžka na jih a na sever od rovníku, nad níž Slunce vrcholí v nadhlavníku (sluneční paprsky zde dopadají kolmo). Nejdelší rovnoběžka (asi 40 000 km), která rozděluje zeměkouli na jižní a severní polokouli. Zmenšený model Země. Obratník na 23,5 stupně jižní šířky nad nimž Slunce vrcholí 21. prosince.

Křížovka - řešení Tajenka: polární kruh - je myšlená kružnice, která odděluje na povrchu Země oblasti, kde alespoň jeden den v roce nevystoupí Slunce nad obzor (tzv. polární noc) nebo nesestoupí pod obzor (polární den). A odpovídá rovnoběžce přibližně 66° 33' 39".

Kliknutím na obrázek spustíš interaktivní hru zeměpisné souřadnice (pozn. Latitude – šířka, Longitude – délka)