Národní a demokratické revoluce Evropa v první polovině XIX. století

19. století - přehled Ideologie: liberalismus socialismus nacionalismus (romantismus) Rozdělení: Reakce – do 1830 Revoluce – do 1870 Krize – do 1914

Německý spolek Do roku 1818 konzervativní vývoj, ekonomiku brzdí řada chaotických celních opatření včetně cel mezi jednotlivými státy V Prusku reformy prosazované shora – ponechána silná moc státu – konzervativní aristokracie proti liberální buržoasii Postupně sílí všeněmecký sněm ve Frankfurtu nad M. a zde se prosazují liberální názory

Francie Restaurace Bourbonů brzdí liberalizaci společnosti Základní práva získaná revolucí včetně Ústavy zůstávají zachována (rovnost před zákonem, minimalizace výhod aristokracie a církve), omezuje se ale volební právo Francie zůstává agrární zemí, průmyslová výroba kulhá za Británií

Francie Červenec 1830 – nová revoluce svrhla Bourbony ale zachovala monarchii, posílila liberální trendy V čele revoluce markýz Lafayette (symbol revoluce) a bankéř Laffite Králem Ludvík Filip Orleánský (jeho otec byl příznivcem republiky) Neochota Svaté aliance zasáhnout na pomoc Bourbonům přes nátlak Ruska

Nizozemí - Belgie Rozhodnutí Vídeňského kongresu spojit oba státy do tzv. Spojeného Nizozemí přináší problémy Belgie – zemědělství, katolicismus Nizozemí – průmysl, protestantismus V Belgii už za Josefa II. vzpoury proti reformám omezujícím vliv církve

Nizozemí - Belgie Nostalgie po Napoleonovi (nezávislost na Vídni), ve Spojeném Nizozemí hrají Belgičané druhé housle Červenec, srpen 1830 – národní revoluce vede k osamostatnění Belgie Liberální Ústava v obou zemích

Polsko Západní Polsko, Halič a „Kongresovka“ – největší ruský zábor Polská inteligence prchá z ruského do rakouského záboru, případně do německých států Odchod značné části národní šlechty do emigrace

Polsko Listopad 1830 – protiruské povstání ve Varšavě: svolán Sejm, ruští úředníci vyhnáni a car Mikuláš I. sesazen Jaro 1831 krvavá odveta Rusů (bez pomoci SA), zrušení Varšavské univerzity, polština nesmí být užívána v úředním styku

Rakousko Postupná reforma – hlavně ekonomická – průmysl hlavně v českých zemích, to posiluje český živel ve městech, vznik české buržoasie Emancipační snahy Maďarů (vůči Vídni), postupné probouzení Slováků (vůči Budapešti), Chorvatů a Čechů. Současně probíhá politická emancipace Němců – boj za občanská práva Střet národních a demokratických priorit brzdí vývoj

1848 – Jaro národů Leden – vzpoura na Sicílii proti Bourbonům, snaha o následování francouzských demokratických změn z roku 1830 Únor – 22. ve Francii abdikuje Ludvík Filip, vznikla vláda liberálů, demokratů a socialistů (!), připravuje se obnova republiky Uzákoněno všeobecné volební právo (pro muže)

1848 – Jaro národů Březen – povstání v Miláně a Benátkách proti rakouské nadvládě, začíná boj za sjednocení Itálie Březen – povstání v německých státech (Bavorsko, Sasko, Prusko-Berlín) – moc liberálům

1848 – Jaro národů Březen - Revoluce ve Vídni – pád knížete Metternicha, nová liberální vláda, císař slíbí Ústavu Zrušeno poddanství Duben - volby ve Francii, účast venkova pomáhá konzervativcům a monarchistům k volebnímu vítězství Rakousko vítězí na italské frontě

1848 – Jaro národů Svoláno zasedání všeněmeckého sněmu do Frankfurtu – pokus o sjednocený postup zástupců všech rakouských a německých zemí (politický) – Češi účast odmítají (viz Palacký) Diskuse o maloněmeckém (bez Vídně) a velkoněmeckém (s Vídní) modelu sjednocení Německa = vítězí pruská cesta V červnu zasedání frankfurtského parlamentu- schvaluje přípravu liberální Ústavy Královský titul spolu s Ústavou nabídnut pruskému králi – ten odmítl – krach sněmování

1848 – Jaro národů Červen – nové povstání v republikánské Francii, prezidentské volby vyhrává Napoleonův synovec Ludvík Bonaparte

1848 – Jaro národů Červen - Povstání v Praze Léto – povstání v Uhrách (Lajos Kossuth) – zrušení feudálních výsad a zavedení občanských práv – ta jsou nadřazena národním Druhá fáze uherského povstání následuje na jaře 49 – tentokrát potlačeno brutálně za pomoci Rusů

Jaro národů - Výsledky Revoluce nemá vítězů: staré režimy se nezhroutily, ale pod silným tlakem občanských aktivit si samy „podřezávají větev“ Zrušení poddanství v rakouských a německých zemích uvolnilo poslední brzdy rozvoje moderní doby

Jaro národů - Výsledky Jaro národů přispělo rovněž k urychlení emancipačních snah Němců a Italů a definitivní probuzení malých středoevropských národů Potvrzena ruské „zpoždění“, zde nevolnictví zrušeno až 1861. Přesto i sem zasáhne průmysl Anglie zatím zvyšuje svůj náskok – koloniální upevňování impéria