Vztah mezi velikostí těla a početností pstruhů v populaci Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. Ondřej Slavík 14. března 2009

Co ovlivňuje početnost a velikost těla jedinců v populaci? Před zodpovězením poměrně snadné otázky: „Jak dosáhnout stavu, kdy v revíru chytáme především velké ryby?“ Je třeba na chvíli zapomenout na rybolov a shrnout si několik faktů… Úvod Velikost domácího okrsku (HR) Dostupnost zdrojů Sociální hierarchie Přirozené procesyHospodaření v revíru Vysazování Rybolov 12 A B C A B

Domácí okrsek (HR) definován jako plocha, kde: se jedinec vyskytuje během diurnálního cyklu (Burt 1943, Kramer & Chapman 1999) jedinec vykonává své pravidelné aktivity (Mace et al. 1983, Barrows 1996) Plocha, která je jedincem určitým způsobem obraňována – např. salmonidi mají totožnou velikost HR a teritoria  ochraňují své potravní zdroje (Kramer & Grant 1990) Teritorium Plocha HR není využívána rovnoměrně (Hayne 1947)  preference části území Centrum aktivity (core area) HR CA T Přirozené procesy Velikost HR A1 Velikost plochy, kterou pstruh obsazuje, je dána velikostí těla a dostupnosti zdrojů

Vztah mezi velikostí těla a energetickými nároky určuje početnost ryb v toku (Kramer & Grant 1990) Velikost těla určuje velikost teritoria  možnost odvodit početnost ryb v toku Početnost je dále určena: Matematický model byl věrohodný pouze pro mělké proudy Přirozené procesy Hustota obsádky Kontrola všech vrstev úseku v rovnovázeKontrola hladiny nebo vodního sloupce Potravní nabídkouČlenitostí prostředí A1 Tůň Proud Hustotu populace a velikost těla ryb nelze dobře spočítat vzhledem k 3D prostoru

Co se stane, dojde-li k náhlé změně hustoty rybí obsádky? –Tok je „poloprázdný“ –Tok je „obsazen“ V obsádkách s vysokou početností spouští imigrace nových jedinců nekontrolovaný kaskádový efekt přesunů Přirozené procesy Dostupnost úkrytů Ideálně volné rozšíření (IFD) migrující jedinec nalezne dostatečný počet volných a vhodných úkrytů v tocích s nižší hustotou obsádky, lze očekávat i menší pohyb ryb Ideálně despotické rozšíření (IDD) vhodné úkryty jsou obsazené jedinec uplatní svou agresivitu a vypudí slabšího konkurenta (kaskádový efekt) Fretwel (1972) A2 Obsádku nelze uměle zvyšovat → přesazováním zvýšíme pouze emigraci ryb

Početnost populace závisí na počtu dominantních jedinců a početnost subdominantních jedinců není podstatná (Crisp 2000) ; Konkurence mezi malými a velkými rybami je zanedbatelná X trvalé stanoviště stabilní populace Velké ryby migrace mezi tůněmi nestabilní výskyt Malé ryby obsazují výhodnější pozice výhodnější doba příjmu potravy lepší ochrana před predátory Dominantní ryby Subdominantní r. méně výhodné pozice pomaleji rostou pozdější sexuální dospívání vyšší mortalita Přirozené procesy Sociální hierarchie A3 Stabilní populace je složená z velkého počtu dominantních jedinců

Umělé vysazování nebo zabíjení úlovku vnášejí do původní populace prvky sociální nestability a porušují přirozenou prostorovou distribuci ryb V toku mohou zůstávat „nechtěné“, vysazené ryby, přestože je vhodné upřednostnit „místní“ původní jedince uměle vysazení jedinci jsou: -více agresivní -špatně snášejí změnu potravy - méně odolní vůči predátorům Vysazování Hospodaření na revíru Vysazování B1 Nevysazovat a od vody odnášet jen minimální úlovek NEBO Vysazovat limitovaný počet, který se odloví Vzdálenost od predátora Čas původní vysazení

Umělé vysazování nebo zabíjení úlovku vnášejí do původní populace prvky sociální nestability a porušují přirozenou prostorovou distribuci ryb Z toku mizí největší jedinci, tedy je trvale oslabována/snižována početnost původní populace, a to o „nejcennější“ jedince Rybolov preferovaní jedinci úlovku jsou: - největší -nejplodnější -nejúspěšnější Hospodaření na revíru Rybolov Od vody odnášet jen minimální úlovek NEBO Zavést princip „Chyť a pusť“ B2

Prvním hlavním regulačním faktorem populace je počet a plodnost samic a dostupnost reprodukčního substrátu Dostupná plocha pro tvorbu hnízd -velké ryby použijí hrubší štěrk, tzn. → zvyšuje se počet jiker, které přežijí Velikost samice -velká ♀ → vysoký počet jiker → více potěru -větší velikost jiker → větší potěr → zvyšuje se pravděpodobnost přežití Hustota populace -vysoká hustota výskytu jedinců snižuje úspěch tření stresem rodičů a následně i souboji juvenilů -5 – 6 ♀ na 300 m 2 je udáváno jako maximální hustota Přirozená reprodukce Co doopravdy reguluje počet a velikost ryb v populaci? R eprodukce Je velmi obtížné, resp. nemožné odhadnout optimální počet samic, a proto je vhodné nechat ustálit přirozenou rovnováhu

Druhým hlavním regulačním faktorem populace je rychlost, se kterou juvenilní pstruzi absolvují tzv. kritickou periodu Co doopravdy reguluje počet a velikost ryb v populaci? Kritická perioda Délka kritické periody je ovlivněná růstem Individuální rozdíly v růstu se projeví během prvních týdnů Délka periody závisí na hustotě populace vzhledem k nabídce potravy Úmrtnost juvenilů se zvyšuje s prodloužením doby kritické periody Kritická perioda – několik prvních týdnů života juvenilů po vylíhnutí Nejsme schopni stanovit optimální hustotu vysazovaných juvenilů vzhledem k variabilitě prostředí toku (každý rok se liší průtok, teplota, dostupnost úkrytů, nabídka potravy …) Přesazování může mít horší efekt než nevysazení → preference přirozené reprodukce

Závěry Početnost, věk a velikost jedinců v populaci pstruhů je regulována faktory faktory přímo ovlivňujícími přirozenou reprodukci a následného období vývoje juvenilů Regulace prostřednictvím vysazování a odlovu tak není vhodně cílená a její pomocí nelze dosáhnout „optimálních podmínek/parametrů“ populace pstruha Umožnit přirozenou reprodukci –Velcí jedinci regulují početnost juvenilů (Elliot 1990) –Ochrana a obnovování původních biotopů včetně zprůchodnění toků Regulovat lov ryb –Zvyšovat míru lovených ryb –Zavést pouze přístup „CHYŤ A PUSŤ“ –Zvyšovat ceny povolenek Dojde k ustanovení silné populace trvale se vyskytujících jedinců, které budeme muset po ulovení většinou do vody vracet