Světoví šiřitelé demokratických myšlenek

Šiřitelé demokratických myšlenek Mahátma Gándhí Martin Luther King

Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí (2. října 1869 Porbandar – 30. ledna 1948) byl indický politik a zakladatel indické samostatnosti.

Mahátma Gándhí Boj o nezávislost Začíná 26. ledna 1930. Celá Indie – zemědělci, řemeslníci, obchodníci i prostý lid – odmítal nadále spolupracovat s Británií. Vše řídil jednašedesátiletý Mahatma Gándhí. Během této doby – absolutní občanské neposlušnosti – uvrhla vláda do vězení na 60 tisíc Indů. Gándhí byl opět vězněn. Ještě netušil, že o sedmnáct let později bude vyhlášeno osvobození a nezávislost Indie …

Mahátma Gándhí 30. ledna roku 1948, ve věku devětasedmdesáti let vystoupil unavený, čistý a laskavý guru ke svému poslednímu kázání. Tři rány z revolveru náboženského fanatika Gódsého najednou zhasly světla nad Indií. S úsměvem na rtech a posledními slovy požehnání svému vrahovi, Mahátma Karamčand Gándhí padl … Za jeho rakví kráčel milionový průvod a jeho popel byl vhozen do soutoku u řeky Gangy. Mnoho států světa přijelo vzdát hold malému, velkému muži… Jeho smrt dala za pravdu jeho myšlenkám a Indie konečně dosáhla své svobody.

Mahátma Gándhí „Nejdřív tě ignorují. Poté se ti smějí. Poté proti tobě bojují Poté vyhraješ.“ „Jsem proti násilí, protože i když se zdá, že je pro dobrou věc, ta dobrá věc je pouze přechodná, ale zlo, které zplodí, je trvalé.“

Martin Luther King

Martin Luther King (15. ledna 1929 – 4. dubna 1968) byl americký baptistický kazatel, afroamerický aktivista za lidská práva a nositel Nobelovy ceny míru z roku 1964. Je to jeden z nejdůležitějších vůdců americké historie.

King organizoval a vedl protestní pochody černých obyvatel za právo volit, za ukončení rasové segregace a další občanská práva. Většina z těchto práv byla úspěšně zakomponována do právního řádu Spojených států přijetím zákona o občanských právech z roku 1964 a zákona o volebním právu z roku 1965.

Fotografie z projevu : “ I Have a Dream“ (Mám sen), který se uskutečnil 28. srpna 1963 ze schodů Lincolnova památníku během pochodu na Washington za práci a svobodu. V projevu hovoří o své touze po budoucnosti, kde by černoši a běloši spolu žili jako sobě rovní.

I Have a Dream „Sním o tom, že jednoho dne tento národ povstane a bude skutečně žít podle svého kréda: ‚Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.‘ Sním o tom, že jednoho dne na červených kopcích Georgie budou synové bývalých otroků a synové bývalých otrokářů schopni spolu zasednout u stolu bratrství. Sním o tom, že jednoho dne i stát Mississippi, pouštní stát, mořený horkem nespravedlnosti a útisku, se změní na oázu svobody a spravedlnosti. Sním o tom, že moje čtyři děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzováni podle barvy své kůže, ale podle svého charakteru.“

Martin Luther King Martin Luther King byl zavražděn 4. dubna 1968 v 18:01 na balkóně motelu Lorraine v Memphisu v Tennessee. Kingova pohřbu se zúčastnilo asi 300 000 lidí, prezident Johnson mezi nimi chyběl. Dva měsíce po vraždě byl na letišti Heathrow zadržen podezřelý James Earl Ray a okamžitě byl převezen do Spojených států, kde byl za vraždu Martina Luthera Kinga odsouzen na 99 let vězení.

Zpracoval: J.Vídeňský http://static.twoday.net/oraclesyndicate/images/Martin-Luther-King.jpg http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://members.aol.com/klove01/images/martin.jpg&imgrefurl=http://members.aol.com/klove01/martinsp.htm&h=300&w=347&sz=22&hl=cs&start=37&tbnid=ALlvZS7zGPpY1M:&tbnh=104&tbnw=120&prev=/images%3Fq%3DMartin%2BLuther%2BKing%26start%3D20%26gbv%3D2%26ndsp%3D20%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26sa%3DN www.wikipedia.cz http://www.mlkonline.net/picturegallery/main.php/d/32-1/martin-luther-king-assasinated.JPG