POSTAVENÍ ŽIDŮ VE STŘEDOVĚKU Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Postavení Židů ve středověku Označení DUM VY_32_INOVACE_10_3_09 Autor Mgr. Radek Šipula Datum 14. 07. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Ročník 2. ročník, kvinta - sexta www.zlinskedumy.cz

DVĚ OTÁZKY NA ÚVOD: STŘEDOVĚKÝ ČLOVĚK BYL PŘESVĚDČEN, ŽE BŮH ROZDĚLIL LIDI DO TŘÍ SPOLEČENSKÝCH SKUPIN. DOKÁŽETE TYTO TŘI STAVY VYJMENOVAT? JAK TOMUTO UČENÍ O TŘECH SPOLEČENSKÝCH STAVECH ŘÍKÁME?

ODPOVĚDI: DUCHOVNÍ stav, SVĚTSKÝ stav a DĚLNÝ LID UČENÍ O TROJÍM LIDU

UČENÍ O TROJÍM LIDU: na KNĚZE (DUCHOVNÍ stav) VÁLEČNÍKY (SVĚTSKÝ stav) středověcí učenci byli přesvědčeni, že BŮH rozdělil lidi do tří hlavních společenských skupin: na KNĚZE (DUCHOVNÍ stav) VÁLEČNÍKY (SVĚTSKÝ stav) DĚLNÝ LID povinností DUCHOVNÍCH bylo seznamovat společnost se zásadami křesťanské víry příslušníci SVĚTSKÉHO stavu (panovníci, šlechta) měli řídit stát či panství a zajišťovat jejich ochranu proti nepřátelům pouze příslušníci těchto vrstev se mohli podílet na politickém rozhodování a měli přístup k úřadům mezi DĚLNÝ LID náleželi všichni, kdo se živili prací svých rukou

USPOŘÁDÁNÍ STŘEDOVĚKÉ SPOLEČNOSTI: uspořádání středověké společnosti si můžeme představit jako písmeno Y jeho spodní polovinu tvoří dělný lid, který svou činností podpírá duchovenstvo a světskou moc každý člověk v tomto uspořádání někam patřil a musel se řídit pravidly chování skupiny kdo nikam nepatřil, byl podezřelý a žil NA OKRAJI SPOLEČNOSTI (například TULÁCI, KEJKLÍŘI, HERCI, ŽEBRÁCI či NEVĚSTKY) úplně mimo křesťanskou společnost stáli KACÍŘI vyvržení z církve pro úchylky ve víře pouze trpěni byli POHANÉ (muslimové) a JINOVĚRCI (Židé), kteří žili v křesťanských městech v oddělených ulicích a čtvrtích (GHETTECH)

POSTAVENÍ ŽIDŮ: v křesťanské EVROPĚ měli ŽIDÉ zvláštní postavení židovská víra (JUDAISMUS) se opírá o STARÝ ZÁKON, křesťanský NOVÝ ZÁKON ale neuznává většina křesťanů ŽIDY neměla ráda, protože v nich viděli viníky KRISTOVA umučení, nicméně je dlouho nechávali na pokoji uznávali totiž, že mezi ŽIDY žijí vynikající lékaři i další učenci a oceňovali také schopné židovské obchodníky ti byli trpěni i proto, že půjčovali peníze na úrok, což křesťanství zakazovalo jako lichvu v evropských středověkých městech obývali ŽIDÉ vlastní ulice či čtvrti, měli své školy, hřbitovy i modlitebny (SYNAGOGY)

STARONOVÁ SYNAGOGA: jedna z nejznámějších (STARONOVÁ) stojí na STARÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM 1] 2]

KŘESŤANÉ VS. ŽIDÉ: nesnášenlivý postoj vůči ŽIDŮM zaujala středověká EVROPA v době křížových výprav a zostřeného pronásledování kacířů na počátku 13. století prohlásila katolická církev, že je třeba ŽIDY z křesťanské společnosti vyčlenit - a to i zvláštním ZNAMENÍM přišívaným na šaty (žluté kolečko) na základě církevního výnosu byla řada židovských čtvrtí ve velkých městech ohrazena a uzavřena (tzv. GHETTA) životní a hygienické podmínky byly ve většině GHETT zoufalé OBRÁZEK 1 OBRÁZEK 2 OBRÁZEK 3 OBRÁZEK 4

PRAŽSKÉ GHETTO: 3]

KOŘENY NENÁVISTI VŮČI ŽIDŮM: nenávist vůči židovskému národu má především NÁBOŽENSKÉ kořeny KŘESŤANÉ ŽIDŮM vyčítají ukřižování JEŽÍŠE KRISTA křesťanská církev již od svých počátků rozšiřovala protižidovské předsudky, podle kterých měli ŽIDÉ podíl na KRISTOVĚ vraždě a současně nechtěli JEŽÍŠE uznat jako mesiáše ve středověku pak pro křesťany ŽIDÉ symbolizovali zlo a ďábla v době první křížové výpravy dostali dvě možnosti - OBRÁCENÍ NA PRAVOU MÍRU A KŘEST, nebo SMRT

POGROM NA ŽIDY: nenávist k ŽIDŮM podporovali i někteří panovníci když například zela pokladna prázdnotou, klidně násilně zabavovali židovský majetek (RUDOLF ll. a MORDECHAJ MAISEL - viz dále) dávali tak špatný příklad ostatním obyvatelům, kteří čas od času rabovali židovské čtvrti a pobíjeli i zdejší obyvatele (takovým akcím se říká POGROMY) PRAŽSKÝ VELIKONOČNÍ POGROM NA ŽIDY 18. DUBNA 1389: ve svátečních velikonočních dnech roku 1389 zachvátilo pražské měšťany „šílenství“, které je vehnalo do místního ghetta vyvraždili tam na 3000 osob (včetně žen a dětí) tomuto pogromu předcházela událost, kdy křesťanský kněz, který se ubíral k udělení poslední svátosti, se rozhodl projít židovskou čtvrtí v jejích ulicích se však zapletl do hádky, při níž po něm jeden z ŽIDŮ hodil kamenem odveta křesťanů na sebe nenechala dlouho čekat a většina pražských ŽIDŮ při ní byla následně pobita

POSTAVENÍ ŽIDOVSKÉ KOMUNITY U NÁS: na rozdíl od jiných království na západ i východ od PRAHY se ŽIDÉ v ČECHÁCH dlouho těšili z nebývalých svobod platilo to za PŘEMYSLOVCŮ, LUCEMBURKŮ i JAGELLONCŮ například PŘEMYSL OTAKAR ll. vydal nařízení, v němž se praví, že ŽIDÉ jsou královským majetkem a jakékoli nepřátelství vůči nim je považováno za útok na majetek královské komory krušné časy jim v ČECHÁCH nastaly až za vlády HABSBURKŮ na konci 17. století právě tehdy bylo veškeré ŽIDOVSKÉ obyvatelstvo násilně sestěhováno do GHETT (vedle PRAHY například také TŘEBÍČ, BOSKOVICE nebo ČESKÁ LÍPA) všichni ŽIDÉ museli chodit jasně označeni roku 1726 vešel v platnost tzv. FAMILIANTSKÝ ZÁKON, který povoloval založení rodiny jen prvorozeným židovským synům částečně se ŽIDŮM ulevilo až za vlády JOSEFA ll. plnohodnotnými občany monarchie se stali až roku 1867 video: DĚJINY UDATNÉHO ČESKÉHO NÁRODA (2:58)

KONEC PRAŽSKÉHO GHETTA: v polovině 19. století žilo v pražském židovském ghettu přibližně 5000 obyvatel roku 1850 bylo pražské židovské město (dosud nezávislé na PRAZE) přejmenováno na JOSEFOV (na počest císaře a jeho reforem) a připojeno k metropoli ŽIDÉ již nemuseli nosit označení na šatech a mohli také ghetto opustit (což hromadně činili) do domů židovských finančníků se začali stěhovat nejchudší obyvatelé PRAHY situace v JOSEFOVĚ podle toho vypadala, všude byly hromady odpadků a na 5 - 10 bytů připadala jedna toaleta roku 1882 byla v této části PRAHY zahájena ASANACE, která s přestávkami trvala až do roku 1914 starý JOSEFOV je během ní až na pár výjimek (6 synagog, radnice či hřbitovy) zbourán

PRAŽSKÉ GHETTO: STARONOVÁ SYNAGOGA a HŘBITOV: 4] 5]

ASANACE PRAŽSKÉHO GHETTA: PINKASOVA SYNAGOGA TEHDY a DNES: 6] 7] video: ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY (1:07:25) video: PRAŽSKÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV a ŠPANĚLSKÁ synagoga (6:06)

NOVÝ JOSEFOV: na místě bývalého ghetta vyrostla nová, velmi reprezentativní městská čtvrť starý JOSEFOV před asanací nový JOSEFOV dnes: 8]

CO JSOU NEKŘESŤANSKÉ PENÍZE: toto označení vzniklo zřejmě z toho, že peníze na úrok ve středověku mohli půjčovat jen ŽIDÉ, křesťanství to totiž zakazovalo jako lichvu císař RUDOLF ll. proslul značnou náklonností k ŽIDŮM stýkal se s významným učencem a pražským rabínem JEHUDOU LOWEM a především s finančníkem MARKUSEM MORDECHAJEM MAISELEM, patrně nejbohatším mužem v celé tehdejší PRAZE MAISEL půjčoval císaři nemalé sumy, které RUDOLF potřeboval jednak na války s TURKY, jednak na nákupy svých sbírek když však bankéř v březnu 1601 zemřel, nechal císař zabavit veškerý jeho majetek a nijak se neohlížel na práva dědiců pozůstalost po MAISELOVI přitom činila obrovskou sumu, která vysoce převyšovala souhrn zemských daní za celý rok

KOHO SI TAKÉ STŘEDOVĚK OŠKLIVIL: kromě kacířů, jinověrců a lidí na okraji společnosti si středověk ošklivil také některá, i když užitečná povolání lidé neměli například rádi BIŘICE, kteří plnili policejní službu a hlídali ve městech pořádek jejich nechuť se obracela také proti všem, kdo museli pracovat s krví a výměšky, ať už lidskými nebo zvířecími mezi nejopovrhovanější patřil KAT, žijící zpravidla v zapadlé uličce u hradeb a pověřovaný i jinou činností, kterou lidé nechtěli vykonávat (například čištění záchodů) s nedůvěrou ostatních se potýkali také LAZEBNÍCI, kteří zajišťovali základní hygienické služby (v některých městech se dokonce nesměli stát konšely) lidé se vyhýbali i RASŮM (chytali zatoulané psy a kočky a odváželi zdechliny)

NĚCO K ZAMYŠLENÍ: Dokážete vysvětlit, co znamenají tato slova - SYNAGOGA, GHETTO a POGROM? Proč KŘESŤANÉ ŽIDY neměli rádi? Co jim vlastně vyčítali? Co naopak vedlo mnohé panovníky k tomu, aby ŽIDY zvali do svých měst a nechávali je tam žít? Jak se jmenovala pražská čtvrť, ve které bylo GHETTO? Uveďte jména alespoň dvou našich panovníků, kteří se vůči ŽIDŮM chovali relativně slušně. Koho si lidé ve středověku vedle ŽIDŮ také ošklivili?

ODPOVĚDI NA OTÁZKY: SYNAGOGA: židovská modlitebna GHETTO: oddělené ulice a čtvrti měst, ve kterých žili ŽIDÉ POGROM: rabování židovských čtvrtí a zabíjení ŽIDŮ nenávist vůči židovskému národu má především NÁBOŽENSKÉ kořeny - KŘESŤANÉ ŽIDŮM vyčítají ukřižování JEŽÍŠE ekonomické důvody a pozvednutí prosperity po válkách či epidemiích JOSEFOV PŘEMYSL OTAKAR ll., RUDOLF ll., JOSEF ll. biřice, kata, lazebníka, rasa . . .

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 1] PRAEFCKE, Andreas. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha_Staronova_Synagoga.jpg 2] CHMEE2. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Old_New_Synagogue-front.jpg 3] NEUVEDEN. upload.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/V10p163001_Prague.jpg

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 4] BARÁNEK, DANIEL. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha,_Josefov,_Staronová_synagoga_01.jpg 5] KMÍNEK, MICHAL. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Židovský_hřbitov_(Josefov),_Praha_1,_U_starého_hřbitova,_17._listopadu,_Josefov_-_detail.JPG 6] KŘÍŽENECKÝ, Jan. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pinkasova.png

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 7] KMÍNEK, MICHAEL. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pinkasova_synagoga_(Josefov),_Široká_3,_Josefov,_Praha_1_-_pohled_z_ulice_17._Listopadu.JPG 8] KMÍNEK, MICHAEL. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Měšťanský_dům_U_Reduty_(Josefov),_Praha_1,_Pařížská,_Břehová_19,_Josefov_-_pohled_z_Břehové_ulice.JPG

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 260 s. ISBN 16-906-68 TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku 2. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 440 s. ISBN 16-913-68 CHAZAN, Robert: Židé středověkého západního křesťanského světa. 1. vydání. Argo, 2009. 310 s. SPUNAR, Pavel: Kultura středověku. Praha: Orbis, 1972. 208 s. ISBN 11-016-72