FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY PLAVÁNÍ Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Základní charakteristika individuální sport ve vodním prostředí cyklická činnost v horizontální poloze = zlepšený žilní návrat = plnění srdce = nižší SF než při chůzi nebo na kole (10 - 25%) na sportovce ve vodě působí hydrostatický tlak (dýchání) vztlak a zvýšená tepelná vodivost (termoregulace, teplota vody) Diving reflex: bradykardie vyvolaná reflexně přes n. vagus : apnoická pauza, expozice obličeje chladu a tlaku : redistribuce krve do mozku a srdce - potápění plavecké způsoby: kraul, motýlek, prsa a znak charakter zatížení: kontinuální vodní prostředí - ideální pro lidí trpící obezitou (aqua-aerobic)

Disciplíny a distance Distance v 50 m bazénu: 50 m, 100 m, 200 m, 400m, 800m a 1500m (volný způsob) 50 m, 100 m a 200 m (motýlek) 50 m, 100 m a 200 m (znak) 50 m, 100 m a 200 m (prsa) 4x100 a 4x200 (volný způsob) 4x100 polohový závod (znak, prsa, motýlek, kraul)

Somatická charakteristika ♂ ♀ vyšší postava široká ramena dlouhé paže větší noha (12-16) % tuku ♂ 5-10 % ♀ 14 – 19%

Somatická charakteristika (Grasbruber-Cacek 2008**, Ústav sportovní medicíny 2010****, Genadijus 2000*****) http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/plavani.html

DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI podíl II.B vláken (%) GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku přetěžování určitých sv. skupin + kloubů (rotace – motýlek, kraul, znak) problémy se zánětem spojivek, nachlazením, plísněmi, dermatologické obtíže chronické problémy s ramenním kloubem, kolenními vazy (menisky) http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/plavani.html

(Kučera & Dylevský, 1999)

tělesná stavba - somatotyp DETERMINANTY výkonnosti u plavání: GENETICKÉ DISPOZICE typ svalových vláken akční – reakční rychlost tělesná stavba - somatotyp EKONOMIKA POHYBU produkce energie – ATP TRÉNOVATELNOST

ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI

ZAPOJENÍ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ N - nevýznamné (převzato od Neuls, 2010, výukové materiály FTK)

PŘÍSPĚVĚK METABOLICKÝ SYSTÉMŮ U STŘEDOTRAŤAŘŮ N - nevýznamné (převzato od Neuls, 2010, výukové materiály FTK)

VZTAH MEZI RYCHLOSTÍ PLAVÁNÍ A DISTANCÍ (Neumann et al., 2005)

METABOLICKÝ OBRAT PŘI RŮZNÝCH RYCHLOSTECH Energetická náročnost různých plaveckých způsobů (Havlíčková) METABOLICKÝ OBRAT PŘI RŮZNÝCH RYCHLOSTECH Trať (m) Výdej energie Rychlost (m/s) kJ/min Kraul Nejekonomičtější Nejrychlejší 100 185 1,67 200 151 1,56 400 131 1,49 1500 65 1,18 Znak 201 1,51 155 1,39 Motýlek 186 1,53 143 1,38 Prsa 139 1,20 117 1,10 (Havlíčková, 1993)

FYZIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY (Neumann et al., 2005)

Maximální spotřeba kyslíku - VO2max : běh na lyžích 80-90 ml.kg.-1min-1 : cyklistika silniční 70-80 ml.kg.-1min-1 : plavání 60-70 ml.kg.-1min-1 ~ 6 L. min-1 : fotbal 60-65 ml.kg.-1min-1 : judo ~ 60 ml.kg.-1min-1 : házená 55-65 ml.kg.-1min-1 : basketbal 42-63 ml.kg.-1min-1 : netrénovaní 45-47 ml.kg.-1min-1

Stanovení VO2max u plavců protiproudové plavecké tunely - flume

PLAVECKÝ ERGOMETR

Stanovení VO2max u plavců vs. 92,5 % hodnoty VO2max na kole/běhu (Astrand et al., 2003) Mechanická účinnost 6-7 % kraul a 4-6 % prsa (Astrand et al., 2003)

Protokol testu do vita maxima VE/VO2 – ventilační ekvivalent sig. nižší při plavání než na kole 27,0 vs 35,5 : podmínky relativní hypoventilace při shodném arteriálním pO2 odlišná mechanika dýchání (tlak vody), která se synchronizuje s plav. způsobem (Astrand et al., 2003)

DYNAMIKA LAKTÁTU PO TESTU DO VITA MAXIMA

SPECIFITA VODNÍHO PROSTŘEDÍ – HYDRO. VZTLAK ženy mají nižší VO2 při dané rychlosti (z. prsa) než muži (ekonom. pohybu) důvodem je vyšší zastoupení % tuku u žen usnadňující splívání (Astrand et al., 2003)

ÚNAVA jako limitující faktor DISTANCE 25 M – 50 m : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP ve svalové buňce a jeho novotvorba z CP a AN-GLy : mírný pokles pH zhoršuje sv. kontrakci (vyplavování Ca2+) DISTANCE 100 – 200 m : maximální rychlostí lze plavat kolem 40 s (elitní plavci) : tvorba ATP dominantně z AN-Gly a nadprodukce laktátu (20 mmol/l) a H+, pokles pH a lokální acidóza, redukce resyntézy ATP inhibice PFK : v 2.1/2 závodu na 200 m na produkci ATP a utilizaci LA = AE systém !!! STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE (400 – 1500 m) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku, AN-Gly, INT hydrolýza ATP, pokles pH a lokální acidóza : záleží na rychlosti AN metabolizovat LA a pufrů neutralizovat H+

PLAVECKÝ TRÉNINK ROČNĚ AŽ 3000-3500 km vrcholový plavci trénují zpravidla 2 x denně (ráno a odpoledne), dávkování se liší dle periodizace sprinter cca. 5-6 km/trénink doba 1.5-2.5 hod (vyšší intenzita) + suchá příprava (expandéry) ročně absolvují 423-517 TJ (Garcia, 2005) Vytrvalec až 6-7 km/trénink doba 2.0-2.5 hod (nižší intenzita) + suchá příprava (silová vytrvalost) ročně absolvují 950-1200 TJ (Garcia, 2005) TÝDENNÍ DÁVKA 80 – 100 km ROČNĚ AŽ 3000-3500 km technická cvičení, strategii závodů, psychologický trénink